blog

Čas třešní

//cdn.bydleni.com/rimport/img/img/2016_04/thumb_tresne.jpg

Jakmile uzrají, jsou tu prázdniny

Jestli náhodou nevíte, podle čeho můžete poznat blížící se konec školního roku a začátek letních prázdnin, tak vězte, že jedna ze spolehlivých odpovědí je „podle třešní“. To ale platí jen pro jižní Moravu, protože v chladnějších oblastech naší republiky dozrávají třešně o něco později.

Vzpomínám si, že tak jsem běh času vnímala v dětství já. Jen několik dní poté, co mi některá ze spolužaček, jejíž rodiče obhospodařovali zahrádku, nabídla třešně, dostali jsme ve škole vysvědčení a na dva měsíce jsme svému vzdělávacímu ústavu řekli radostné adieu. Protože jsem z Brna jezdívala k příbuzným na střední Moravu a ještě severněji pod Jeseníky, kde vzhledem ke klimatickým podmínkám byly třešně a po nich následující višně poněkud později, tak jsem toto ovoce, kterému souhrnně říkáme červené peckoviny, mlsala určitě ještě v srpnu. (To už asi jen zplanělé třešně ptačí, Cerasus avium.)

Podle odborníků má kulturní třešeň srdcovka plody srdčité s měkkou dužninou, známá kulturní chrupka má peckovici široce srdčitou s pevnou dužninou. Co se týká kulturních višní, rozlišují ovocnáři dvě hlavní skupiny: tmavě zbarvené s kyselou barvící šťávou jsou kyselky, jinak také vajksle, které již při prvním pohledu na strom poznáme podle převislých větví a tužších listů, světle červené višně s průsvitnou slupkou a nebarvící šťávou jsou amarelky. Ve srovnání s ostře kyselými kyselkami je jejich šťáva příjemně nakyslá.

Nejranější kultivary třešní kvetou v dubnu a dozrávají koncem května, pozdní zrají až v polovině července. Upřímný sadař vám však řekne, že pěstování třešní je rizikovější než pěstování višní, jejichž květy nepoškozují jarní mrazíky a plody ani při deštivém počasí nepukají.

Rodové jméno třešní píšeme Cerasus, fonetická výslovnost je kerasus, a proto bývá spojováno se starověkým názvem města Kerasos, kde se kdysi třešňové sady vyskytovaly. Není však vyloučené, že naopak město vděčilo za své jméno chutným křupavým červeným plodům.

Centrem pěstování červených peckovin je evropský kontinent, kde pravděpodobně v jeho jihovýchodní oblasti bychom mohli hledat místo původu nám známých kulturních třešní, které své nejpříznivější prostředí a poté svou jedinečnou chuť získaly až ve střední Evropě. V našich zemích patřil ke známým propagátorům tohoto ovoce rod Pernštejnů a Jošt z Rožmberka.

Mimochodem starší Brňané si snad pamatují, které stromy lemovaly například výpadovku z města směrem na Slavkov. Byly to po obou stranách silnice třešně. Tak to už dnes není a kilogram tohoto oblíbeného ovoce byl ještě deset dní před koncem školního roku na jižní Moravě za stovku.

Vzhledem ke krátké konzumní době se třešně nejvíce ze všeho ovoce spotřebovávají v čerstvém stavu. Oceňujeme na nich vzhled, chuť, barvu jejich šťávy a chuť, odborníci přidávají požadavek na odolnost k otlačování a pukání za dešťů. Podle barvy dělíme třešně na tmavé, pestré a žluté. Peckovice obsahují mnoho vody a menší množství vitaminů, cukrů, minerálních látek a barviv.

Také višňové peckovice obsahují především vodu, dále organické kyseliny, trochu vitaminu C a rovněž málo cukrů. Asi proto dáváme my spotřebitelé přednost višním jakkoli zpracovaným. Proto je většina sklizně určena právě pro konzervárenské zpracování. Po višňovém džemu, sirupu nebo šťávě se olízne nejen dětský jazýček. Mnozí dospěláci rozhodně nepohrdnou proslavenou višňovkou či jiným alkoholickým nápojem, který by bez višní prostě nebyl. Umíte si bez dobrot z višní nebo s višněmi představit třeba Vánoce?

Pokud nemáte nějaký vlastní recept, mohl by vám přijít vhod tento:

Višně v rumu
Opereme jeden až půldruhého kilogramu višní, které přemístíme do pětilitrové láhve, a zalijeme ½ litrem rumu. Asi čtrnáct dní necháme toto uzavřené v teple vyluhovat. Po čtrnácti dnech rozvaříme v malém množství vody asi 250 g cukru a smícháme ho s rumem, který jsme z višní slili. Tento roztok přelijeme zpět na ovoce, kterým jsme mezitím naplnili menší sklenice, a vše necháme ještě tři týdny odležet.

01.07.2016 | Jitka Skorkovská

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

Jitka Skorkovská

Paní Jitka svými články a blogy o květinách a zahradě přispívá na portál BYDLENÍ od roku 2008. Příroda je její největší láskou, ze které čerpá radost a energii. Pěstování rostlin se stalo jejím koníčkem už v dětství, kdy v rodném Brně navštěvovala kroužek mladých přírodovědců. Ráda pracuje na své zahradě a rostliny tvoří také důležitou součást jejího bydlení. Najdete je v každé místnosti jejího bytu, ale nejhezčí pohled nabízí zasklená lodžie, ze které paní Jitka vytvořila překrásnou zimní zahradu.

<< Soutěž o sestavu moderního hliníkového nábytku Weber® Grill Academy Original: Staňte se mistry v grilování >>

Související témata

© 1999 - 2018 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Jakmile uzrají, jsou tu prázdniny

Jitka Skorkovská

Jitka Skorkovská

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Reality

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Knihy

Tržiště zpráv

Virtuální prohlídky interiérů

ABSTRACT.CZ