Rekonstrukce s materiálem RHEINZINK - plech za plech

V České republice existuje mnoho objektů, na nichž je použita plechová krytina. Technik krytí, kterých se používalo v dobách minulých, tj. před 20 a více lety, není ale mnoho. Mezi ty, které se používaly nejčastěji, patří volně překrývané šablony různých rozměrů, trapézové plechy nebo vlnité plechy.

Nejpoužívanější je technika krytí na dvojitou stojatou drážku. Vzhledem k dostupnosti materiálu se při rekonstrukcích setkáme nejčastěji s pozinkovaným plechem, což byl produkt tuzemské výroby. Na objektech je patrné, že nebyl kladen příliš vysoký nárok na estetické provedení detailů krytiny a dávala se přednost funkčnosti celé střechy. Na druhou stranu je hodno obdivu, za jakých podmínek a z jakých materiálů probíhaly rekonstrukce některých historických objektů, kde byla z hlediska klempířského řemesla prováděna takřka umělecká díla.

Pozinkovaný plech jako hlavní zástupce dříve používaných materiálů vyžadoval opakovanou a pečlivou údržbu v podobě nátěrů. Ta na mnoha objektech nebyla řádně prováděna a tím došlo k poškození krytiny nebo prvků a nutnosti jejich výměny. Majitelé rekonstruovaných objektů chtějí zpravidla zachovat jejich původní ráz. Pro tento účel jim můžeme nabídnout takřka stejný způsob zpracování jako před lety a navíc k tomu přidat velmi kvalitní bezúdržbový materiál - titanzinek RHEINZINK, který se nemusí natírat a má trvalý barevnostní vzhled.

Mnozí řemeslníci ani jiní odborníci, kteří se nesetkávají s původní prací klempířů, si neuvědomují, že technika krytí na dvojitou stojatou drážku se svou podstatou po léta vůbec nezměnila. Pouze se zmodernizovalo její provádění a rozšířil se i sortiment moderních materiálů. Při původním zpracování materiálu nebyl kladen důraz na střešní skladby, protože se zastřešovaly především nezateplené půdy.

Jak to bylo dříve? Vzhledem k dostupnosti materiálu se jako hlavní polotovar používaly pozinkované tabule o rozměrech 2x1 m. Z tabulí se na dílně nebo přímo na stavbě připravovala krytina postavením drážek na delších stranách do výšky 4 – 5 cm. Profil drážky byl oboustranně pravoúhlý a u krytiny se nezohledňovala dilatace v žádném směru. Vzhledem ke způsobu krytí to nebylo nutné. Krytina se ohýbala ručně a ručně se i zavíraly drážky pomocí drážkovnice. V případě velkých střech to byla velmi namáhavá práce. Jednotlivé tabule se kladly vedle sebe s polovičním přesahem. Tento způsob se nazýval „tabulové krytí“. Na střeše vznikalo mnoho příčných spojů, které se řešily formou dvojité ležaté drážky. Příčné spoje nebyly vhodné do malých sklonů a mohly způsobit lokální poruchy.

Jako podkladní vrstva se používala papírová lepenka a odvětrání střechy bylo jen velmi výjimečné. Objekty nebyly zateplené, proto výskyt kondenzátu nebylo nutno řešit. Pokud bylo nutno těsnit drážky v nižších sklonech, používala se hlavně u příčných spojů fermež nebo barva. Navazující detaily se řešily přímým drážkováním a ukončení u okapnice standardním ohnutím přes podkladní plech. V místě ukončení drážek u okapnice se vždy objevil nepříjemný detail - otvor, protože v tomto místě nezůstane žádný materiál.

Jaká je situace dnes? V dnešní době klademe velký důraz na spolehlivost systému a také na produktivitu práce. Hlavním polotovarem pro výrobu drážkových střešních krytin je svitek. Pro výrobu z materiálu RHEINZINK je doporučená maximální rozvinutá šířka 670 mm, při tloušťce materiálu 0,7 mm. Tyto hodnoty určuje norma ČSN 73 36 10. Většina střech se profiluje na profilovacích strojích v jednom kuse od okapnice až po hřeben. Základní maximální doporučená délka je 10 m. Tvar drážky je uzpůsoben pro umístění příponek a možnost příčné dilatace (viz obrázek). Příponky se používají pevné a posuvné, abychom mohli řešit dilatační posun pásů i v podélném směru (rozmístění příponek v brožuře RHEINZINK – souhrn pravidel techniky krytí na drážku). Profilovaná krytina se pokládá podle základních pravidel RHEINZINK a umožňuje zavření drážek pomocí drážkovacích strojů nebo drážkovacích kleští. Vzniká tak velmi přesný, rovný a hladký spoj. U dnešních střech se snažíme příčným spojům vyhýbat a používají se pouze z architektonických nebo funkčních důvodů (střecha je delší než 10 m, napojení detailů apod.)

Všechny střechy z drážkované krytiny při použití klasické formy střešní skladby jsou řešeny jako provětrávané. Výška větrané mezery se volí podle sklonu střechy (informace o skladbách v brožuře RHEINZINK – souhrn pravidel techniky krytí na drážku). Základní návrhové tabulky pro provětrání střechy zahrnuje norma ČSN 731901 „Navrhování střech“. Navazující detaily podporují a chrání nasávací a výdechové otvory. Provedení je vždy uzavřené, pohledové a plně funkční ve vztahu ke všem požadavkům, zvláště pokud jde o dilataci, odvod vody, ochranu větracích mezer. Mezi základní detaily patří okapní zatahovací pás, větraný hřeben, zmačknutá drážka (kapsa) a další, které doporučuje RHEINZINK - technické poradenství.

Střechy, které jsou řešeny formou dnes moderní izolace z PYR panelů, mohou být řešeny jako nevětrané. U těchto typů střech doporučujeme konzultovat skladbu s technickými poradci firmy RHEINZINK.

Dnešní stavby jsou ve většině případů řešeny jako zateplené prostory až pod střechu. Tomu také musí odpovídat navržená střešní skladba, která musí řídit objem vlhkosti, pronikající do prostoru pod krytinou. Abychom eliminovali přísun vlhkosti u plechových střech v podobě kondenzátu, doporučujeme použití strukturní dělicí vrstvy pod plechovou krytinou hlavně u nízkých sklonů střech 5-15°. Vlhkost se ve skladbě neshromažďuje, ale je odváděna k okapní hraně. V případě, že je jako nosná vrstva použita OSB deska místo bednění, je použití strukturní dělicí vrstvy ve výše uvedených sklonech přímo nutné. Chrání se tím nejen plech, ale i OSB deska před degradací.

Současné klempířské řemeslo musí produkovat estetické a funkční detaily, které zákazníka přesvědčí o kvalitě používaného materiálu i o kvalitě prováděných prací. Architekti i investoři očekávají, že klempířské prvky budou stavbu uzavírat a pohledově dotvářet. Materiály volíme tak, aby podporovaly dlouhodobou udržitelnost stavby s ohledem na ekologické dopady související s jejich pozdější údržbou a případně likvidací. Materiál RHEINZINK jako značkový titanzinek splňuje nejvyšší kritéria kvality a ekologických nároků. RHEINZINK má příznivou ekologickou bilanci už při výrobě, kde vzhledem k jeho vlastnostem je spotřeba energie nízká, tak i v pozdějším období, kdy je materiál plně recyklovatelný.

Autor článku: Ing. Martin Link, RHEINZINK ČR s.r.o.

Foto 1: Obecní dům – rekonstrukce
Foto 2: Zámek Krásné Březno – rekonstrukce
Obr.1: Okapnice s rohoží
Obr.2: Profil drážky

Tržiště zpráv | 02.02.2011

Související témata

RHEINZINK ČR s.r.o.

RHEINZINK - výrobce značkového titanzinku pro střechy, fasády a odvodňovací systémy. Přírodní materiál s dlouhou životností bez údržby, bez nátěrů. Ekologický materiál je ohleduplný k životnímu prostředí. Řešení bez rizika: technické poradenství zdarma.

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

RHEINZINK ČR s.r.o.

RHEINZINK ČR s.r.o.

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ