recepty

Jak na novoroční ráno: Polský bigoš

Zatímco štědrovečerním menu se jednotlivé české domácnosti od sebe jen poměrně málo odlišují, silvestrovský a novoroční jídelníček bývá různorodější, i když i pro něj platí určitá pravidla. V mnoha rodinách se tradičně pamatuje na čočku, která by měla zaručit dostatek peněz v nastávajícím roce. Jisté taky je, že na Nový rok je třeba vyhnout se konzumaci jakékoli drůbeže - aby neuletělo štěstí.

Novoroční jídelníček je zpravidla ovlivněn pitím většího množství alkoholu předchozí noci, po níž se nevstává příliš brzy a bývá chuť na něco kyselého. Vhod by tedy mohl přijít recept na vynikající polské národní jídlo - bigoš, které si můžete připravit den předem.

Ingredience
400 g kysaného zelí
400 g hlávkového zelí
250 g hovězího masa
250 g libového vepřového masa (např. z plece)
150 g vepřového bůčku
nožička klobásy
100 ml suchého bílého vína
1/2 lžíce sádla

1 velká cibule cibule
hrst sušených hub
hrst sušených švestek, popř. také jablek ši hrušek
bobkový list
mletá sladká paprika
kmín
majoránka
sůl

Příprava
Njeprve alespoň na hodinu namočíme sušené houby. Kysané zelí pokrájíme, pokmínujeme, nepatrně podlijeme a několik minut podusíme s nakrájenými kousky sušeného ovoce. Na nudličky nakrájené hlávkové zelí osolíme a podusíme do poloměkka s houbami. Obě zelí smícháme do většího rendlíku. K nim přidáme na kostičky nakrájený a předem vyškvařený bůček, na troše tuku a cibuli do měkka podušené kostky hovězího a vepřového masa, a nakrájenou klobásu. Nyní vše důkladně promícháme, přídáme víno, bobkový list, sladkou papriku, majoránku, podle potřeby přisolíme a vše ještě společně na mírném ohni asi 10 minut dusíme, aby se chutě řádně spojily. Doporučuje se nechat zaležet a bigoš podávat ohřívaný s tmavým chlebem.

Recept existuje v různých variacích s různým poměrem přísad, někdy se dělá jen z kysaného zelí, možná je i libovější varianta bez bůčku. Přidávat do něj lze nejrůznější druhy masa, včetně telecího či divočiny. Výsledek bývá vždy výborný - je to jídlo, které zkazí jen kuchař necitlivý či obzvlášť špatně naladěný.

V Polsku se prý bigoš jí už od 14. století, od dob zakladatele dynastie Jagellonců Vladislava. Původ je tedy patrně litevský. Název bigoš prý ale pochází ze staré němčiny a původní význam tohoto slova je chaos - jídlo se tak nejspíš nazývá pro bohatou směsici přísad, které obsahuje. Buď jak buď, chuť bigoše je pohádková. Není divu, že tento pokrm opěvoval i velký polský básník Adam Mickiewicz, který ve svém veršovaném eposu Pan Tadeáš píše: "Je těžké pro básníka popsat slovy vůni, chuť a barvu bigoše, když slovo znamená jen zvuk..."

30.12.2019 | Svatava Morávková

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

<< Hlávkové zelí s mletým masem Dobroty z listového těsta nejen na Silvestra >>

Související témata

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

DORTOVÁ KRÁLOVNA

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ