Novoroční jídelníček je zpravidla ovlivněn pitím většího množství alkoholu předchozí noci, po níž se nevstává příliš brzy a bývá chuť na něco kyselého. Vhod by tedy mohl přijít recept na vynikající polské národní jídlo - bigoš, které si můžete připravit den předem.
Ingredience 400 g kysaného zelí 400 g hlávkového zelí 250 g hovězího masa 250 g libového vepřového masa (např. z plece) 150 g vepřového bůčku nožička klobásy 100 ml suchého bílého vína 1/2 lžíce sádla 1 velká cibule cibule hrst sušených hub hrst sušených švestek, popř. také jablek ši hrušek bobkový list mletá sladká paprika kmín majoránka sůl |
Příprava Njeprve alespoň na hodinu namočíme sušené houby. Kysané zelí pokrájíme, pokmínujeme, nepatrně podlijeme a několik minut podusíme s nakrájenými kousky sušeného ovoce. Na nudličky nakrájené hlávkové zelí osolíme a podusíme do poloměkka s houbami. Obě zelí smícháme do většího rendlíku. K nim přidáme na kostičky nakrájený a předem vyškvařený bůček, na troše tuku a cibuli do měkka podušené kostky hovězího a vepřového masa, a nakrájenou klobásu. Nyní vše důkladně promícháme, přídáme víno, bobkový list, sladkou papriku, majoránku, podle potřeby přisolíme a vše ještě společně na mírném ohni asi 10 minut dusíme, aby se chutě řádně spojily. Doporučuje se nechat zaležet a bigoš podávat ohřívaný s tmavým chlebem. |
Recept existuje v různých variacích s různým poměrem přísad, někdy se dělá jen z kysaného zelí, možná je i libovější varianta bez bůčku. Přidávat do něj lze nejrůznější druhy masa, včetně telecího či divočiny. Výsledek bývá vždy výborný - je to jídlo, které zkazí jen kuchař necitlivý či obzvlášť špatně naladěný.
V Polsku se prý bigoš jí už od 14. století, od dob zakladatele dynastie Jagellonců Vladislava. Původ je tedy patrně litevský. Název bigoš prý ale pochází ze staré němčiny a původní význam tohoto slova je chaos - jídlo se tak nejspíš nazývá pro bohatou směsici přísad, které obsahuje. Buď jak buď, chuť bigoše je pohádková. Není divu, že tento pokrm opěvoval i velký polský básník Adam Mickiewicz, který ve svém veršovaném eposu Pan Tadeáš píše: "Je těžké pro básníka popsat slovy vůni, chuť a barvu bigoše, když slovo znamená jen zvuk..."