Téměř dvě třetiny Čechů trápí v létě přehřáté bydlení. Místo prevence ale stále spoléhají hlavně na větrání

Letní vedra se v posledních letech stávají běžnou součástí českého klimatu a stále více domácností se potýká s přehříváním interiéru. Nový průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Somfy ukázal, že 64,4 % Čechů zažívá během léta alespoň občasný teplotní diskomfort. Přesto většina lidí řeší horko především jednoduchými způsoby, jako je noční větrání nebo zatažení vnitřních žaluzií. Moderní preventivní řešení, která dokážou přehřívání domácnosti omezit ještě předtím, než nastane, využívá zatím jen menší část českých domácností.

„Průzkum jasně ukazuje, že přehřívání domácností během letních veder už není pouze okrajový problém, ale běžná realita velké části českých domácností. Současně ale pro mnoho domácností představují velkou položku náklady za energie, které byly dříve spojovány především s topením. Letní vedra ale tyto náklady pomalu zvyšují klimatizováním domácností. O to víc je vidět, že nejefektivnější cesta nevede přes nákladné zahánění horka klimatizací, ale přes prevenci, aby se interiér vůbec nezačal přehřívat,“ říká Lukáš Borovský ze společnosti Somfy.

Tepelný komfort a jeho vnímání

Výsledky průzkumu ukazují, že letní přehřívání domácností je v Česku běžná zkušenost, i když jen pro menší část populace jde o vyloženě kritický problém. Zcela vyhovující tepelný komfort během léta uvádí zhruba třetina (35,6 %) respondentů. Dalších 47,4 % ale říká, že jejich bydlení je sice většinou snesitelné, v extrémně horkých dnech se však přehřívá. Reálně tak skoro dvě třetiny domácností (64,4 %) zažívají alespoň občasný letní teplotní diskomfort. Nejhorší situace se přitom ukazuje ve velkoměstech v bytových domech: Obyvatelé měst nad 100 tisíc obyvatel, lidé v bytových domech a specificky nájemníci častěji přiznávají, že mají doma přes léto skutečně horko. Naopak v nejmenších obcích do 999 obyvatel je pocit plně vyhovujícího teplotního komfortu výrazně silnější.

Jak Češi řeší horko v letních měsících?

Když přijde horko, Češi sahají především po jednoduchých a osvědčených řešeních, nikoli primárně po technologicky pokročilých systémech. Nejběžnějším postupem je větrání v noci nebo brzy ráno, které využívá 65,6 % respondentů a používání vnitřních žaluzií či závěsů, které zmiňuje necelá polovina (48,5 %) lidí. Vestavěnou klimatizaci má v běžném provozu jen necelá desetina domácností (9,6 %), přičemž častěji jde o rodinné domy a vyšší příjmové skupiny. Obyvatelé bytových domů a domácnosti ve velkých městech se naopak více spoléhají na vnitřní stínění. Adaptace na častější a větší horka je tak zatím v českém prostředí spíše „low-tech“ charakteru a silně závislá na typu bydlení.

Venkovní stínění, jako hlavní obrana před přehříváním bytů

Specifickou kapitolou je venkovní stínění. To dnes používá čtvrtin (26 %) respondentů, přičemž častější je u domácností, které vedou muži než ženy. Častěji se objevuje i ve větších domácnostech. Ani tam ale nejde ve většině případů o skutečně chytré řešení: Téměř 70 % uživatelů ovládá venkovní stínění stále manuálně, 26,3 % využívá stínění s motorovým pohonem a jen 3,8 % dotázaných má systém automatizovaný přes aplikaci nebo senzory. V přepočtu na celou populaci tak skutečně automatizované a chytré venkovní stínění zůstává spíše raritou. Technologicky vyspělejší ovládání je přitom znatelně častější u vysokoškolsky vzdělaných, vyšších příjmových skupin a u majitelů nemovitostí, zatímco v nájmu převažuje manuální ovládání.

Samotné venkovní stínění ale uživatelé nevnímají jako zbytečné. Více než polovina z nich (52,6 %) uvádí, že díky němu pozoruje určitou úsporu energie v domácnosti.

O pořízení venkovního stínění neuvěžuje zatím téměř 68 % dotázaných. Další čtvrtina o něm sice přemýšlí, ale zatím se nerozhodla. Neochota uvažovat o nákupu přitom výrazně roste u lidí starších 60 let. Největší bariérou je domělá vysoká pořizovací cena, kterou jako důvod uvádí 31,5 % respondentů, těsně následovaná pocitem, že stínění vlastně nepotřebují (29,4 %). Právě cena jako faktor vystupuje mimořádně silně u dotázaných v nejmenších obcích a mezi majiteli nemovitostí. U obyvatel rodinných domů na venkově se navíc častěji objevují i estetické výhrady. Vzniká tak zajímavá spojitost: V menších obcích pociťují obyvatelé letní teplotní komfort celkově lepší než ve velkých městech, ale když už o venkovním stínění uvažují, naráží mnohem častěji na problém vysoké ceny nebo na obavy, jak bude výsledná instalace vypadat.

Jak se Češi doma cítí a chtějí své bydlení nějak měnit?

Podobně ambivalentně vyznívá i hodnocení tepelné izolace bydlení. Za velmi nebo docela dobře izolované považuje své bydlení 68,1 % respondentů, zatímco zhruba čtvrtina (25,2 %) připouští spíše nebo velmi špatnou izolaci. Na první pohled tak Češi nemají pocit, že by bydleli v “tepelně nefunkčních objektech”. Současně ale platí, že skutečně plně vyhovující letní komfort má jen asi třetina domácností. To naznačuje, že i tam, kde lidé své bydlení hodnotí jako „v zásadě dobré“, naráží budovy v době extrémních veder na své limity. Negativnější zkušenost s izolací se častěji objevuje u nízkopříjmových domácností, zatímco vysokoškolsky vzdělaní a majetnější respondenti hodnotí stav svého bydlení častěji příznivěji.

Navzdory výše zmíněným zjištěním zůstává prozatím ochota Čechů investovat do opatření proti extrémnímu horku poměrně omezená. Jen 21,9 % respondentů plánuje nějakou rekonstrukci nebo pořízení vybavení, zatímco dvě třetiny spíše nebo určitě ne. Nejnižší ochota investovat je vidět u seniorů, nízkopříjmových a jednočlenných domácností i u lidí žijících v bytových domech. Naopak o něco otevřenější jsou vysokoškoláci a tříčlenné domácnosti. Z dat se tak rýsuje další důležitý rozpor: problém přehřívání lidé vnímají poměrně silně, ale jejich ochota přejít od improvizovaného řešení k reálné investici je výrazně slabší.

Ti, kdo investice do ochrany před horkem přece jen plánují, přitom myslí především na klasická stavební a stínicí opatření, nikoli na chytré a propojené technologie. Nejčastěji zmiňují instalaci prvků protisluneční ochrany, izolaci fasády, střechy či podkroví a výměnu oken. Propojené chytré nástroje pro lepší správu tepla plánuje jen malá část této skupiny. I zde se tedy potvrzuje, že při zvládání horka české domácnosti zatím uvažují hlavně prakticky a stavebně, nikoli v rovině “digitálních opatření”. Chytré řízení domácnosti je pro Čechy v tomto ohledu stále spíš doplňkem než hlavním řešením.

Tržiště zpráv | 30.07.2026

Související témata

SOMFY, spol. s r.o.

Francouzská společnost Somfy působí na českém trhu od roku 1996, je největším světovým výrobcem pohonů stínicí techniky (rolety, žaluzie, markýzy), ale i motorů pro vrata a brány. To vše můžete ovládat přes svou chytrou domácnost TaHoma, nově i svým hlasem.

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

SOMFY, spol. s r.o.

SOMFY, spol. s r.o.

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ