Průkaz energetické náročnosti budov

Vyhláška nahrazuje původně platnou vyhlášku 148/2007 Sb., která se tímto ruší. Podle nové vyhlášky musí být zpracovány všechny PENB vystavené po 1. 4. 2013. Mění se nejen grafická podoba energetického průkazu, ale také celá metodika výpočtu a způsob zařazení do energetických tříd.

Konkrétně vyhláška 78/2013 Sb. stanovuje:

a) nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změny dokončených budov, jiné než větší změny dokončených budov a pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie,

b) metodu výpočtu energetické náročnosti budovy,
 c) vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie,
 d) vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy,
 e) vzor a obsah průkazu a způsob jeho zpracování,
 f) umístění průkazu v budově.

Referenční budovy

Změna metodiky výpočtu spočívá především v zavedení referenční budovy. Dříve se na základě dostupných podkladů stanovila měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu [kWh/(m2.rok)] pro daný typ objektu a na základě předem stanovených rozmezí této hodnoty byla zařazena do energetické třídy. Toto zařazení pak bylo jediným hodnotícím kritériem, zda je objekt vyhovující (pokud byl zařazen nejvýše do třídy C).

Nyní se zařazení do třídy energetické náročnosti provádí na základě porovnání s tzv. referenční budovou. Referenční budovou je výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy. Referenčními hodnotami jsou zpravidla požadované hodnoty vycházející s aktuálně platných tepelně technických norem. Zjednodušeně lze říct, že referenční budova představuje vyhovující třídu C, budovy lepší spadají do tříd A a B, horší budovy z energetického posouzení vyjdou jako nevyhovující – třídy D až G (celkový počet tříd se nezměnil)

Zařazení do jednotlivé třídy je pak na základě násobku hodnoty budovy referenční, podrobněji v následující tabulce:

Klasifikační třída	Hodnota pro horní hranici klasifikační třídy		Slovní vyjádření klasifikační třídy
	Energie	U_em
A	0, 5 x ER	0, 65 x ER	Mimořádně úsporná
B	0, 75 x E_R	0, 8 x E_R	Velmi úsporná
C	E_R		Úsporná
D	1,5 x E_R		Méně úsporná
E	2 x E_R		Nehospodárná
F	2,5 x E_R		Velmi nehospodárná
G	horší		Mimořádně nehospodárná

Dále v rámci výstupu PENB přibude více ukazatelů energetické náročnosti budovy, konkrétně se jedná o následující:

a) celková primární energie za rok
b) neobnovitelná primární energie za rok
c) celková dodaná energie za rok
d) dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok
e) průměrný součinitel prostupu tepla
f) součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici
g) účinnost technických systémů

Nově postavené budovy budou nyní muset splňovat 3 kritéria, pro všechna bude platit zařazení do třídy A, B nebo C. V grafickém výstupu PENB se budou tedy sledovat tři stupnice s vyznačenou příslušnou třídou. K již původně sledovanému zařazení do energetické třídy podle měrné spotřeby energie na vytápění, přibude spotřeba primární energie a hodnota průměrného součinitele prostupu tepla. U rekonstrukcí jsou podmínky méně přísné, není požadováno splnění všech 3 kritérií současně.

Pozitiva a otazníky

Změny, které nová vyhláška přinesla, lze vnímat převážně pozitivně. Metoda výpočtu je přesnější, při zadání lze definovat více parametrů, se zavedením pojmu referenční budovy odpadly některé nejasnosti se zařazením některých typů budov do kategorie dle způsoby využití. Pro vlastníka objektu nabízí průkaz energetické náročnosti budovy více výstupů, čímž se stává smysluplnějším. Výstup obsahuje také procentuální podíl energonositelů na celkovou dodanou energii. Podle aktuálních cen energií, lze tedy jednoduchým výpočtem poměrně přesně vyčíslit i celkové náklady na provoz objektu.

Přesto se v nové vyhlášce najdou i věci, na které nahlížíme kriticky a vidíme v nich do budoucna problém. Jedná se především o výpočet primární energie, což je jedním z kritérií pro splnění požadavků na energetickou náročnost u novostaveb. Primární energie se stanovuje na základě faktoru primární energie, který je uveden v příloze č. 3 vyhlášky 78/2013, a to vždy pro obnovitelnou a neobnovitelnou složku primární energie. Tyto hodnoty jsou ale stanoveny z našeho pohledu velmi zvláštně. Hodnota má zjednodušeně řečeno zohlednit, jak ekologicky se daná energie vyrábí.

V tomto hodnocení vychází velice špatně elektrická energie, které byl přisouzen faktor primární energie 3. Naproti tomu dřevní peletky mají hodnotu 0,2, dřevní štěpka 0,1. Máme tomu rozumět tak, že výroba dřevních peletek je 30x ekologičtější než výroba elektřiny? Černé a hnědé uhlí má faktor 1,1 i topení uhlím asi máme chápat jakožto 3x lepší z hlediska primární energie. Podporovat energonositele jako je biomasa je určitě správné, ale zavedení faktoru primární energie a jeho zohlednění při výpočtu není podle našeho názoru tím správným řešením. Využití biomasy a peletek je možné pouze v omezeném množství, a to spíše na lokální úrovni. V celkovém počtu vytápěných budov, ve velkých městech je zcela jednoznačně nejekologičtějším energonositelem elektrické energie, zejména ta vyráběná jadernými elektrárnami, případně zemní plyn.

A jak se tento kontroverzně stanovený faktor primární energie projeví ve výpočtech a tvorbě PENB? Bude docházet k velmi paradoxním situacím. Uvažujme RD, který bude zateplen na úrovni doporučených normových hodnot. Navržené vytápění bude elektřinou (např. podlahové topné rohože). Vzhledem k nízkým pořizovacím nákladům je to pro domy s malými tepelnými ztrátami cenově velmi výhodné. Dle původní vyhlášky takovéto domy spadaly většinou do třídy energetické náročnosti B nebo C, podle nové vyhlášky však v rámci hodnocené primární energie spadnou do třídy D a stanou se tak nevyhovujícími (stavební úřad by v tomto případě vůbec neměl pro takový RD vydat stavební povolení).

Abychom se z nevyhovující třídy D dostali do vyhovující třídy C, nepomůže ve většině případů navýšení tepelné izolace v konstrukcích (které už by v mnoha případech ani nemělo své opodstatnění). Problém lze vyřešit přidáním dalšího zdroje tepla. Po navržení krbu na dřevo paradoxně dojde ke zlepšení hodnoty primární energie. Zlepšení můžeme dosáhnout také, když se rozhodneme částečně náš nový dům vytápět kotlem na uhlí, výhodný faktor primární energie má také topný olej, nebo propan – butan. Je jasné, že za takto stanovenými hodnotami faktoru primární energie stojí loby výrobců kotlů na peletky aj.. Vzhledem k vysokým pořizovacím cenám a skutečnosti, že se takovýto zdroj tepla nehodí pro všechny typy staveb, pravděpodobně nebude očekávaný ekologický efekt naplněn.

Jak se tedy nová prováděcí vyhláška osvědčí v praxi, ukáže až čas. Jak je ale v českém legislativním prostředí zvykem, lze předpokládat, že novela na sebe nenechá dlouho čekat.

Aktuální novinky o průkazech energetické náročnosti budov najdete na webu www.prukazy.com.