magazín

Vegetační klid pokojovým rostlinám skončil, můžeme je přesazovat

Zima sice ještě tak docela neskončila a kdo ví, jak dlouho si na hřejivé sluneční paprsky počkáme, ale vegetační klid pro mnohé pokojové rostliny končívá v polovině února.

Květinám i nám, kdo je pěstujeme, nastala nejpříhodnější doba jak k množení balkonovek – třeba muškátů – tak k vysévání například petúnií či k přesazování hrnkových rostlin.

Nejlepší čas pro tuto činnost je tedy počátek růstového období, i když přesazovat můžeme až do konce července nebo ještě později, a to takové druhy, jako je třeba abutilon (podslunečník), fuchsie či dnes už poměrně vzácná pokojová lipka (sparmanie). Jsou to rostliny, které po jarním přesazení v kořenech rychle dorůstají, a proto na konci léta potřebují větší nádoby s kvalitní zeminou. Kdybychom jim toto nedopřáli, nemusely by zimní období přežít. Je to tak, že rychle rostoucí rostliny vyžadují přesazení i několikrát za sezonu. Obdobím intenzivního zahradničení mezi čtyřmi stěnami je však doba od konce února do konce května.

Jelikož pokojové rostliny stráví v květináči mnohdy dlouhé roky, je důležité, abychom je pěstovali ve výživném substrátu, tj. v takovém, který je bohatý na živiny a humus, je kyprý a provzdušněný. V nárocích na zeminu jsou však mezi pokojovými rostlinami ohromné rozdíly. Proto také je použití správné zeminy předpokladem pěstebního úspěchu. Pro většinu z nich je ideální směs, jež obsahuje tři hlavní druhy půdy, které rozlišujeme: písčitou půdu, jílovitou a hlinitou.

Zeminu si můžeme namíchat sami, na trhu jsou však k dostání substráty vytvořené podle nejnovějších poznatků o růstu a zdraví rostlin.

Pro charakteristiku půdy je důležitým znakem zrnitost, tedy velikost půdních částic. Písčitá půda drží málo vodu, rychle vysychá a váže málo živin. Naopak jílovitá půda je charakteristická velkou vododržností, malou propustností, proto má sklon k zamokření, a dobrou zásobou živin. Někde mezi těmito dvěma půdními typy je půda hlinitá, která je poměrně dobře propustná. Hlína tedy tvoří základ, písek půdu zlehčuje a činí ji propustnou a jíl zadržuje vodu.

Mechanické vlastnosti zeminy však samy o sobě pěstitelský úspěch nezaručují. Měli bychom znát i reakci zeminy, tedy její kyselost či zásaditost. Vyjadřuje se znakem pH (potential of hydrogen), přičemž hodnota pH menší než 7 znamená kyselou reakci, pH 7 neutrální a vyšší než pH 7 je reakce zásaditá. Většina pokojových rostlin vyžaduje neutrální půdní reakci, tedy pH 7, které vypovídá o vyváženém poměru mezi kyselinami a zásadami. Půdní reakci si můžeme ověřit za pomoci lakmusového papírku z výluhu zeminy.

Každá půda musí také obsahovat dostatečné množství základních živin, kterými jsou draslík, dusík a fosfor. Jestliže je nemá, nahrazujeme je hnojením. Draslík udržuje rostliny zdravé a podporuje jejich kvetení, dusík je nutný pro jejich růst a fosfor podporuje růst kořenů.

Pokojové květiny pěstované v květináčích či jiných nádobách čerpají živiny především ze základních zahradnických zemin. Významná však pro ně jsou také plná průmyslová hnojiva, jejichž předností je vyrovnaný poměr všech potřebných složek rozpustných ve vodě.

Nádoby, do kterých květiny přesazujeme, by neměly být příliš velké, vlastně měly by být jen nepatrně větší. Jestli nejsou nové, je vhodné dobře je umýt, abychom tak zabránili případnému přenesení bakteriální infekce nebo cizopasníků. Na jejich dno dáme vždy nejdříve drenážní vrstvu.

Po přesazení rostliny potřebují citlivou, tedy opatrnou zálivku a teplejší prostředí. S přihnojováním začínáme nejdříve až po šesti týdnech. To je doba, na jakou je obvykle pěstební substrát obohacen potřebnými živinami.

Rostliny, které přesazování nesnášejí dobře nebo potřebují stísněný prostor pro kořeny, nepřesazujeme, ale počátkem sezony nahradíme na povrchu starou zeminu zeminou čerstvou, obohacenou vyváženým hnojivem.

S přesazováním květin je spojené i jejich množení, zejména těch, které se množí dělením trsu. U většiny pokojových rostlin však stačí odstřihnout vrcholové výhonky a použít je jako řízky. U některých dokonce k vegetativnímu množení postačí odebrat jeden jediný lístek, který můžeme hned zapíchnout do pěstebního substrátu (např. různé tlustice – rod Crassula), nebo podobně jako řízky zakoření i ve sklenici s vodou (např. voskovka – Hoya carnosa).

22.03.2013 | Jitka Skorkovská

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

<< FINSTRAL - okna, dveře a zimní zahrady nejvyšší kvality a jedinečného vzhledu Jak vyhovět pokojovým rostlinám 3. >>

Související témata

BYDLENÍ.CZ doporučuje

Stavona, spol. s r.o.

Stavona, společnost s ručením omezeným, vznikla roku 1991. Od počátku působí v oboru výroby oken, dveří, výloh, zimních zahrad, posuvných stěn a rolet, včetně příslušenství (parapety, sítě proti hmyzu, žaluzie apod.).

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ