Vybíráte bytového architekta? Poradíme vám s klíčovými body

Jsem architektka a převážně se věnuji interiérové tvorbě. Ve své odborné praxi pozoruji, že způsob práce a výstupy interiérových architektů se mezi sebou výrazně liší. Od různých výstupů se odvíjí i odlišné ceny, které architekti nabízí. Tento článek má potenciálnímu klientovi pomoci se zorientovat na trhu interiérové architektury, tedy si ujasnit, co od interiérového architekta poptávat a jaký výstup má očekávat.

Interiérová architektura se podle druhu řešeného prostoru dělí na bytovou a nebytovou (veřejnou). U veřejných interiérů je pravděpodobné, že návrh architektovi zadává pověřená osoba, a to na základě smlouvy o dílo, ve které jsou výstupy přesně definovány. U bytové architektury tomu tak není, spolupráce často probíhá jen na základě odsouhlasené cenové nabídky či ústní domluvy. Právě proto se v článku zaměřuji na problematiku dokumentace z hlediska bytové architektury, abych potenciálnímu klientovi pomohla předejít nedorozumění při spolupráci s architektem.

Životní situace

Jestliže zvažujete, že byste oslovili interiérového architekta, tak se pravděpodobně nacházíte v jedné z níže popsaných situací. Každá z těchto situací má svá specifika, které je třeba při navrhování interiéru zohlednit.

První varianta je, že jste v roli majitele (uživatele) již existující nemovitosti, a chcete řešit její vnitřní podobu. Může jít jak o novostavbu, tak o starší budovu, u které je ale nutné počítat s náročnější projektovou přípravou i realizací.

Druhá možná situace je, že řešíte výstavbu vlastní nemovitosti. V tomto případě máte možnost zadat návrh interiéru paralelně s návrhem domu, ideálně téže osobě (kanceláři). Výsledkem je pak optimální estetické i technické řešení s minimem kompromisů, úspora času a financí.

A za třetí můžete být v situaci, kdy kupujete od developera nemovitost, která je ve výstavbě. Většina developerských projektů v současné době umožňuje kupujícímu po podpisu kupní smlouvy provést tzv. „klientské změny“, tedy úpravu dispozic, výběr materiálů nebo přeřešení instalací. V případě, že se vám podaří časově sladit financování (hypotéka), podpis kupní smlouvy, časový harmonogram výstavby a návrh interiéru od vašeho architekta, bude výsledkem kvalitně řešený interiér.

Rozsah projektu interiéru stavby

Propracovanost výstupů od architekta a cena za návrh interiéru vychází primárně z náročnosti daného projektu.

Jednoduchý projekt interiéru spočívá v návrhu (popř. jen výběru) mobiliáře a doplňků. Do stavebních konstrukcí není zasahováno. Vypracovat takový návrh může teoreticky kdokoli, neboť legislativa neklade na takovou osobu požadavky ohledně vzdělání nebo praxe. Ovšem pozor, i špatný výběr nebo nesprávné umístění typizovaného mobiliáře může zapříčinit jeho pozdější poruchovost.

Středně složitý projekt interiéru je takový, který kromě návrhu mobiliáře a doplňků obsahuje i stavební zásahy, ovšem jen v takovém rozsahu, který nevyžaduje stavební povolení nebo ohlášení. Zjednodušeně lze říci, že povolení ani ohlášení nevyžadují úpravy, při kterých se nezasahuje se do nosných konstrukcí, nemění se vzhled stavby a nemění se způsob užívání stavby. Také se nesmí jednat o stavbu, která je kulturní památkou, zásahy nesmí negativně ovlivnit požární bezpečnost, a nevyžaduje se posouzení vlivů na životní prostředí. Problematice stavebního povolení a ohlášení se podrobně věnuje § 103 až § 118 zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu. Do středně složitého návrhu vstupuje i řešení technických instalací (nejčastěji elektroinstalace a zdravotechnika). Většinou se jedná o manipulaci s koncovými prvky instalací (přesun, zrušení nebo navýšení kapacity) podle požadavků navrhovaného interiéru. Vypracování takového návrhu vyžaduje technické znalosti a je tedy vhodné oslovit architekta (možno bez autorizace).

Složitý projekt interiéru je takový, který kromě návrhu mobiliáře a doplňků zahrnuje také stavební úpravy vyžadujícím stavební povolení nebo ohlášení. Z toho vyplývá nutná spolupráce architekta s dalšími odborníky (nejčastěji statik). Taktéž řešení technických instalací může vyžadovat projekt specializovaného odborníka.

Takový projekt může vypracovat pouze osoba s autorizací, nejlépe autorizovaný architekt. V současné době Česká komora architektů uděluje autorizaci pro obory architektura, územní plánování, krajinářská architektura nebo autorizaci se všeobecnou působností. Do roku 2003 se udělovala autorizace i pro obor „interiérová tvorba“. Držitelé autorizace pro tento zaniklý obor mají oprávnění provádět architektonické průzkumy, zpracovávat projektovou dokumentaci interiérů staveb, provádět autorský nebo technický dozor a v rámci inženýringu zastupovat stavebníka. Zpracování projektové dokumentace staveb (tedy např. dokumentace pro stavební povolení) mezi jeho kompetence nepatří.

Co obsahuje projektová dokumentace interiéru?

Jak bylo vysvětleno výše, neexistuje právní předpis, který by upravoval výkon interiérového architekta a definoval jeho výstupy. V roce 1997 vznikl dokument, který se věnuje doporučené výši honorářů a zároveň popisuje výkony interiérového architekta. Tento dokument byl vytvořen ve spolupráci s ČKA v době, kdy se udělovala autorizace pro obor „interiérová tvorba“, a stále je volně ke stažení na stránkách Českých stavebních standardů (viz ceny ve stavebnictví, honorář architekta). Dokument nesmí být Komorou šířen, protože obsahuje doporučenou výši cen (dle ÚOHS nepřípustné). Způsob, jakým dokument definuje výkon interiérového architekta, není závazný, může však poskytnout rámcovou představu, co by projekt interiéru mohl obsahovat. I když dokument není v povědomí odborné veřejnosti, jeho obsah koresponduje se všeobecnými zvyklostmi. Míra naplnění jednotlivých fází výkonu souvisí se složitostí a rozsahem konkrétní zakázky. Na základě dokumentu a zvyklostí z oboru lze tedy definovat tyto výkonové fáze interiérového architekta.

Projekt začíná fází přípravy zakázky. U jednoduchých a středně složitých projektů příprava zakázky většinou zahrnuje návštěvu místa, převzetí stávajících podkladů, negeodetické zaměřením objektu a pořízení fotodokumentace. U složitých projektů může příprava zakázky znamenat i sjednání spolupráce potřebných profesí (např. stavebně-technický či stavebně-historický průzkum, geodetické zaměření).

Následující fází je zpracování výtvarné studie interiéru. Ta spočívá ve (variantním) vypracování konceptu a následném odsouhlasení cílových představ s klientem. Obvykle koncept obsahuje půdorysné schéma a perspektivní zobrazení (skici, „mood boardy“, 3d náhledy nebo vizualizace).

V případě složitých projektů, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení, následuje fáze obstarání povolení. Náležitosti dokumentace pro stavební povolení definuje příloha č. 12 zákona č. 183/2006 Sb.

V další fázi je vypracována dokumentace pro provedení interiéru, která je podkladem pro realizaci. Může obsahovat průvodní zprávu s identifikačními údaji akce a popisem architektonického, materiálového a technického řešení. Vždy obsahuje půdorys s rozmístěním zařízení. V půdoryse jsou jednotlivé kusy nábytku či svítidel označeny zkratkou, pod kterou je možné je dohledat v následujících výpisech prvků (výpisy typového i atypického nábytku, svítidel, sanity, apod.). Výpisy prvků obsahují označení prvků ve výkrese, jejich plný název, pod kterým je možno je dohledat u dodavatele nebo výrobce, barevné provedení, počet kusů a případně i cenu. Dále jsou součástí výrobní výkresy atypického mobiliáře zpracované v odpovídajícím měřítku a s potřebnými detaily a popisy. V projektu by neměly chybět vizualizace, jejich počet a propracovanost je předmětem vzájemné domluvy.

Interiérový architekt také spolupracuje při zadání, provádění a ukončení (převzetí) realizace.