Staré čínské učení očima současného českého architekta

Pokud do poloviny letošního září zavítáte na rozsáhlou výstavu, kterou spolupořádají Česká televize, Národní galerie v Praze a Nadace Jana a Medy Mládkových ve Valdštejnské jízdárně a v Museu Kampa, octnete se v instalacích organizovaných podle zásad feng shui. Večerníčkovy padesátiny se sice jeví jako téma od feng shui hodně vzdálené, ale jak autor architektonického řešení výstavy Otakar Chochola poznamenává, principy feng shui jsou zázemím, ze kterého dnes vychází každá jeho práce. V uplynulých letech se sám věnoval studiu a aplikaci tohoto učení a jako zakladatel České školy Feng Shui vyškolil stovky žáků. Nyní se vrací k vlastní tvorbě a aktuálně se zabývá otevřením konzultačního centra feng shui v České republice.

“Zdá se mi, že je na to dobrý čas a také kolem sebe mám lidi, se kterými dobře rezonuji a se kterými se mi dobře pracuje. Také mám pocit, že doposud, což je asi 18 let, jsem se feng shui jen učil, ale teprve teď cítím, že jsem schopný projektovat podle jeho zásad a vyjádřit, co jsem se naučil. Nebráním se vůbec práci na interiérech ani modernímu designu. Jsem rád, že jsem dospěl do stadia, kdy dokážu s tvarem a prostorem pracovat tak, že je v něm feng shui vždy zahrnuto,” říká Otakar Chochola o svých současných aktivitách.

Otakar Chochola: Studie domu v Mladé Boleslavi.

Pokud vás zajímá podstata feng shui, jeho možnosti a jeho poselství v našem světě, setrvejte chvíli u následujících postřehů a myšlenek, které jsme s jedním z našich největších znalců této prastaré discipliny měli příležitost zaznamenat.

Za poznáním do Číny

Otakar Chochola vystudoval architekturu na ČVUT. Jeho zájem o feng shui jako o možnost ozdravující práce s prostorem se datuje od roku 1997, kdy mu bylo sedmatřicet let. K jeho studiu této discipliny patří i po čtyři roky opakované několikaměsíční pobyty v Číně. V taoistické tradiční kung fu akademii ve Wudangu se kromě principů feng shui seznamoval také s cvičením Tai Ji Quan a Qi Gong, kterými se doposud rovněž aktivně zabývá.

“Myslím si, že to je zároveň moje deviza, se kterou pracuji. Díky tomu, že jsem po několika letech studia feng shui za jeho poznáním odjel do taoistických škol, měl jsem příležitost opravit si svůj pohled v přímém kontaktu s původním prostředím. Tady jsem se seznámil s taoistickým myšlením, tedy se základem, na kterém je feng shui položeno. Z mého pohledu a řečeno západním slovníkem jde o vědomou nauku o přirozeném vnímání, navíc pěstovanou tisíce let. Samozřejmě, žiju tady, jsem západní člověk, spjatý se západním myšlením, nemůžu jinak," zdůrazňuje. Zajímá mě ale hodně právě srovnání našich způsobů myšlení, našich způsobů obývání prostoru a také možnost poznání těch nejpůvodnějších principů feng shui zprostředkovat."

Autorem Čajového altánu Plující oblaka v Prachovských skalách je Otakar Chochola. Stavba slouží od jara do podzimu jako místo odpočinku s ochutnávkou čaje pro pocestné, pořádají se zde ale také různé soukromé komorní akce, včetně meditací a cvičení Tai Ji Quan.
Feng shui - prostředky a (nebo) cíl

O feng shui v posledních letech i u nás vychází řada publikací a věnuje se mu dost nejrůznějších konzultantů. Lidé znají pojmy jako čchi (Qui), negativní energie, vědí, že feng shui pracuje s polohou domů vůči světovým stranám, s umístěním předmětů a strukturálních prvků v bytě, s geometrickými tvary, že používá nástroje jako zrcadla, krystaly, rostliny, talismany. Nejde ale mnohdy spíš jen o povrchní znalost, která často přináší omyly, předsudky nebo nesprávná očekávání?

“Tuto otázku pokládám v současné době za velice důležitou,” říká na toto téma Otakar Chochola. “Feng shui k nám totiž sklouzlo na vlnách new age 90. let, v době oslavující spirituálno, které provázelo prolínání západních a východních kultur. A sklouzlo sem právě v podobě, jaká se ujala v Americe - krásné fotografie, krásné interiéry, všechno kulaté, hezké. A lidé si z toho berou právě tohle. Ale feng shui se ve staré Číně studovalo intenzivně deset let, teprve pak se dělaly zkoušky, kde žák možná prošel, a možná taky ne. Jde o velmi náročnou, sofistikovanou disciplinu, plnou zásadních a komplexních vědomostí. Přitom je ale zajímavé tím, že poskytuje prostor také intuici a cítění. Tady se dostáváme k nejčastější iluzi, totiž že se jedná o jakýsi spásný model. Řada konzultantů feng shui si prostě přečte pár knížek nebo navštíví pár seminářů a dozví se určitá pravidla, ale už o tom, co se dověděli, nepřemýšlí dál.”

Život bez vztahu ke krajině

Už z názvu feng shui, který překládáme jako “vítr a voda”, je patrné, že tradiční feng shui pracovalo se základními přírodními silami, které vždy ovlivňovaly život člověka - se směry větru a říčních proudů, s polohou hor a údolí i cest, dnes bychom řekli se životním prostředím, o kterém tak často mluvíme. Přenáší se ale přístup feng shui také do současného urbanismu? Pozitivních příkladů kolem nás vidí Otakar Chochola jen pomálu.

“Je to škoda, ale tady se feng shui při urbánní tvorbě a v krajině téměř neuplatňuje. V současné době se všichni oblíbení mistři feng shui po světě zabývají úpravou interiéru nebo, pokud má někdo pozemek, tak položením domu na pozemku. Ale širší souvztažnost s krajinou se vytrácí, protože náš vztah ke krajině se mění. Zejména u nás, v České republice, se od ní stále víc a víc odvracíme, stále méně lidí pracuje v zemědělství, lesnictví. S krajinou ztrácíme kontakt. Přitom feng shui ve staré Číně bylo spjato především s krajinou. Formování krajiny podle něj je důležité, protože jde o aplikaci a využití přirozené síly, která je přítomná všude. Dnes se to, žel, děje málokdy. Je to i proto, že odborná veřejnost nemá k feng shui důvěru. A také proto, že urbanismus je dnes sféra, která zajímá většinou jen města a developery, kteří ji nijak dále nerozvíjí. Jde o velké nevyužité pole a je to velká škoda. I když pár nadějných výjimek přece jen existuje - například u nás v příhraničních oblastech jsou místa, kde lidé mají ke svému prostředí pevnější vztah a kde dovedli využít evropských dotací k rozvoji svých obcí v souladu s krajinou. Vznikají také obory, které s touto oblastí alespoň zčásti souvisí, jako ekofarmaření nebo permakultura, ve kterých jde o takový přístup k zemědělství a přírodě, který by zajistil její kontinuitu a udržitelnost.”

Otakar Chochola: Studie přestavby fary
Umění bydlet v paneláku

Na rozdíl od starých Číňanů, kteří byli většinou zemědělci, dnes žijeme převážně ve městech, často v bytových domech, ve velkých sídlištích. Dodržovat principy feng shui se mnohdy může jevit jako prakticky nemožné. Je opravdu například těm, kterým se nepodařilo uniknout bydlení v paneláku, cesta k harmonii, zdraví a štěstí podle feng shui uzavřena? Podívejte se, co by obyvatelům paneláku konzultant feng shui poradil:

V obklíčení elektrosmogem

V prostředí západní civilizace se feng shui musí vypořádat s řadou jevů, které v dobách, kdy se tato nauka formovala, neexistovaly. Obklopuje nás množství přístrojů, bez kterých se většinou neobejdeme. Co si počít s bezesporu negativními vlivy elektrosmogu?

Feng shui a současná Čína

Opakované několikaměsíční pobyty v Číně umožnily Otakaru Chocholovi také hlubší poznání současného života pro nás nejen geograficky vzdálené země, která podle něj byla a zůstává vojenským státem.

“Na druhé straně jsme se s kolegy často dívali kolem sebe - dosti špíny, všechno z betonu, ve kterém se lidé jenom hemží - a říkali jsme si s trochou údivu, že je to vlastně takový mírně špinavý ráj. Tady totiž z lidí čiší obrovská radost ze života. Díky svému přístupu jsou to svobodní lidé v nesvobodné zemi, to na rozdíl od nás, protože my jsme nesvobodní lidé ve svobodné zemi. Je to proto, že Číňané si přes všechny strašlivé věci, kterými v dějinách prošli, zachovali své tradice, kulty rodiny a kulty přírodních svátků. Čínský Nový rok, to je druhé novoluní po zimním slunovratu, a oni vědí, že energeticky se ten rok skutečně rodí, že se začíná období jangu. Když se síla jangu uzavírá, slaví se zase Svátek středu podzimu, kdy se mimo jiné pečou a jedí kulaté koláčky, protože kruh symbolizuje přicházející jin. Pomocí drobných rituálů, které ale trvají tisíce let, jsou tak stále zakotveni v přírodě, navzdory tomu, že žijí ve městě, které je betonovou džunglí. Jsou spjati s přírodou skrze prožitek. Za obrovský přínos studia jejich života proto pokládám právě poznání možnosti vzdělání se pro život, kterým je zprostředkování vědomostí a znalostí formou prožitku, včetně možnosti zapojení se do kontextu prostoru a času, tak jak jsou."

Otakar Chochola: Studie dostavby školy pro tělesně postižené Prointepo v Hradci Králové
A jak se vlastně v současné Číně uplatňuje starověké feng shui ?

“V tomhle máme jedno společné, chceme feng shui využít ke svému prospěchu. Jednou ze složek této nauky je skutečně přát člověku hojnost, bohatství a štěstí... Všichni tedy chtějí feng shui využít k tomu, aby měli hojnost, bohatství a štěstí a ono skutečně má takové mechanismy, jak je pobídnout nebo zprostředkovat. Feng shui je v Číně, stejně jako medicina, hodně zkomercionalizované a je využíváné ryze pragmaticky. Mekkou feng shui je ovšem Hongkong, kde žádná stavební firma nezačne stavět jediný dům, pokud by projekt neposvětil mistr feng shui. Školy a mistři feng shui tady mají obrovský kredit. Údajně v této oblasti, kde žije kolem 7 milionů obyvatel, působí asi 130 000 kanceláří feng shui. Zajímavá je také zkušenost ze zemí jako Kazachstán, Uzbekistán nebo Kirgichstán, kde má alespoň 80 procent populace bydlení podle feng shui. Kladou na ně možná větší důraz než samotní Číňané, kteří mají své feng shui přirozeně obsažené už v písmu, ve způsobu života, v myšlení."

Cesta ke štěstí

A ještě malé poselství na závěr:

Rozhovor vedla Svatava Morávková

Česká škola Feng Shui

Česká škola Feng Shui

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ