magazín

Restaurovaný rokokový paraván obohatil interiéry vranovského zámku

Ačkoli slovo paraván, značící zástěnu, pochází z francouzštiny, původ mají tyto praktické a většinou zároveň také dekorativní interiérové prvky na Dálném východě. V Číně se kladl důraz na jejich dekorativní funkci a šlo často o mistrovská umělecká a řemeslná díla, Japonci je vyráběli z lehčích materiálů a využívali je důsledněji k členění prostoru.

Z Orientu se paravány do Evropy dostaly díky prvním cestovatelům, konkrétně se tato zásluha připisuje Marku Polovi.

Velké oblibě se paravány v Evropě těšily v 17. a zejména v 18. století, kdy se také díky rozsáhlejším kontaktům s Dálným východem dostaly do módy tzv. chinoiserie. I tento termín pochází z francouzštiny, přeložit ho lze jako čínský styl. V bohatých šlechtických domech se začaly objevovat ukázky umění a řemesel dovezené z Číny a šířily se informace o životě nejvyšších společenských vrstev v daleké zemi. Pod jejich dojmem pak evropští umělci vytvářeli díla s fantastickými výjevy evokující pohádkový život v daleké exotické krajině. Tato móda začala právě ve francouzských salónech, kde mezi nejznámější tvůrce čínského stylu patřil malíř Jean Baptiste Pillement, jehož práce inspirovaly tvůrce po celé Evropě.

Jedinečným dokladem módy chinoiserií u nás je rokokový paraván ze zámku ve Vranově nad Dyjí, který v letošní sezóně obohatil zdejší orientální salón, takže po více než půlstoletí, kdy byl uložen v depozitáři, si ho návštěvníci mohou zblízka prohlédnout. Během posledních šesti let byl paraván restaurován nákladem více než 700 tisíc korun, které zámek získal postupně jako zvláštní dotaci Ministerstva kultury.

Osmidílný, více než tři metry vysoký vranovský paraván pochází z dílny vídeňských dekoratérů, kde byl patrně objednán hrabětem Michalem Josefem z Althannu v 80 .letech 18. století. Tvůrci paravánu byli zjevně inspirováni návrhy zmíněného Jeana Baptisty Pillementa. Toto půvabné dílo plné hravosti, humoru a radostné nálady zachycuje výjevy zasazené do typického prostředí zahrady s vodními plochami. Najdeme zde ústřední vznešený pár obklopený služebnictvem, poklidnou atmosféru hodování za hudebního doprovodu, altánky a pavilónky (včetně toho, který je i s hudebníkem umístěn v koruně stromu) nezbednou opičku, nadměrně velké exotické motýly, květiny a ptáky (nechybí jeřáb jako skutečný čínský symbol dlouhověkosti). Své místo zde má také kamélie, květina, která byla z Číny přivezena do Evropy a stala se vyhledávaným doplňkem aristokratických zahrad.

29.07.2009 | sm

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

<< Z časů slávy vranovské kameniny Český kubismus ve Vídni >>

Související témata

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ