Možnosti aplikace recyklovatelných materiálů ve stavebnictví 3.

Problém recyklace nápojových vrstvených kartonů z krabicových obalů patří mezi zásadní problémy odpadového hospodářství a to z následujících důvodů:
množství odpadu je vzhledem k narůstajícímu využívání vrstvených kartonů pro obaly s relativně rychlým použitím (mléko, ovocné nápoje, víno aj.) značné a stále narůstá, vzhledem k vrstvenému charakteru materiálu (hliníková fólie, karton, fólie PE a barviva) je separace jednotlivých složek velmi obtížná a nákladná. [1]

Historie výroby materiálů z této odpadní suroviny sahá v ČR do roku 1999, kdy byl v Nové Pace zahájen zkušební provoz desek NOVAPAK. Výroba se však z důvodu organizačních a technických potíží, především se stanovováním vlastností konečného produktu ve větším měřítku neuplatnila. V roce 2001 byla založena firma R. P. O., a. s., která dokáže zpracovávat veškeré vrstvené potravinářské obaly, tedy nejen nápojové, na desky a panely s obchodním označením TETRA K. Zkušební výroba v Hrušovanech začala pod značkou Flexibuild v červenci roku 2003 a od září téhož roku byl zahájen oficiální výrobní provoz. Je to jediná linka svého druhu v ČR, další čtyři fungují na Slovensku.

Jsou známy realizace v oblasti bytové i administrativní výstavby (především jednopodlažní objekty), velmi časté je také použití při rekonstrukcích (půdní vestavby, interiérové úpravy aj.).

Obr.1 Ukázky realizací z uvedeného stavebního systému

Přehled výrobků z vrstvených kartonových obalů

Pro připomenutí uvádím ve stručnosti základní prvky zmiňovaného stavebního systému.

deskové materiály (základní, s krycím papírem, s lepenkou, s AL fólií, s voděodolnou úpravou)

sendvičové panely se skladbou: 1–2 cm deska, 4 – 20 cm polystyrén EPS 100 S, 1–2 cm deska

izolační panely ve složení: 1cm deska, 4 – 20 cm polystyrén EPS 100 S

Obr.2 Produkty z vrstvených nápojových kartonů [3]

Desky se dle povrchové úpravy používají jako obkladový materiál do interiéru i exteriéru, jako podklad pro podlahové vytápění, jako ztracené bednění, nebo jako součást konstrukcí z jiných materiálů.

Sendvičové panely se používají pro samonosné příčky do interiérů anebo tvoří obvodové stěny. Na povrch lze aplikovat obklady nebo tenkovrstvé omítky, případně pouze malířský nátěr. Styk příčky lze mezi stropem a podlahou vyplnit PUR pěnou. Do panelů se osazují výplně otvorů (okna, dveře aj.), je také možné do nich zabudovat veškeré instalační rozvody.

Izolační panely slouží rovněž k vnitřnímu nebo vnějšímu zateplení objektů do max. výšky 22,5 m. Na jejich povrch lze aplikovat obklady nebo tenkovrstvé omítky. [3]

Mezi výhody těchto desek lze určitě zařadit jejich snadné spojování a připevňování k ostatním konstrukcím pomocí běžných mechanických prostředků (hřeby, vruty, šrouby), poměrně vysoká pevnost a pružnost, ve srovnání např. s dřevoštěpkovými deskami lepší tepelně izolační vlastnosti. Výhodou je také příznivá cena. Důležitým faktorem je také ekologický aspekt a využití odpadních surovin při výrobě.

Nevýhodou je možnost zvýšené nasákavosti v místě neopracovaných hran (problém lze vyřešit aplikací voděodolného nátěru), zatím časově málo prověřená životnost, dále pak případné lokální nespojitosti (nehomogenita materiálových vlastností). Nevýhodou je také náročné skladování a ochrana před nepříznivým počasím během výstavby.

Příklady realizací s využitím systémových prvků FLEXIBUILD

V prvním případě se jedná o novostavby rodinných domů, kde byly produkty Flexibuild použity v maximální míře. V následujících odstavcích bude stručně popsán postup výstavby systémem Flexibuild.

Obecně lze konstatovat, že stavební postup se podobá pracovnímu postupu při výstavbě montované dřevostavby. Na předem připravenou základovou desku a hydroizolaci se osadí dřevěné prahy, na které se následně upevňují stěnové panely.

Obr. 3 Produkty z vrstvených nápojových kartonů

Obr. 4 Dřevěný práh zdiva [4], Obr. 5 Doplňkový stěnový panel [4]

Typové panely, které se standardně vyrábějí ve skladebných rozměrech 1200 x 2850 mm, lze doplnit panely požadovaných rozměrů, které lze poměrně snadno vytvořit ze standardních panelů přímo na stavbě (obr. 5). Stejným způsobem se vytváří také okenní a dveřní panely. Nosná konstrukce je stejně jako u montovaných dřevostaveb tvořena dřevěnými hranoly, jejichž rozměry vychází z tloušťky stěnových panelů.

Obr. 6 Detail napojení stěnových panelů [4], Obr. 7 Detail rohu obvodové stěny[4]

Stropní konstrukci zpravidla tvoří fošnový strop se záklopem s desek flexibuild, jedná li se o jednopodlažní objekt, používají se stropní izolační panely, případně se použije foukaná tepelná izolace. Časté jsou také případy použití střešních vazníků se zatepleným stropním pohledem tvořeným dolními pásnicemi vazníků. V případě klasického krovu se prováděcí postup nijak neliší od tradičních realizací.

Obr. 8 Fošnová stropní konstrukce [4], Obr. 9 Rozestavěná hrubá stavba [4]

Pro eliminaci tepelných mostů v místě nosné dřevěné konstrukce a pro dosažení lepších tepelně technických charakteristik bývají objekty postavené systémem Flexibuild zpravidla opatřeny kontaktním zateplovacím systémem. Tvoří ho systémové zateplovací panely, které lze opatřit fasádním obkladem, případně běžnou venkovní omítkou. Povrchovou úpravu na straně interiéru může tvořit sádrokarton, obklad jinými materiály, nebo po nanesení lepidla a síťoviny může povrchovou úpravu tvořit běžná omítka.

Dokončené stavby mají stejný zevnějšek jako objekty zděné, případně montované z jiného stavebního systému.

Obr. 10 Dokončená hrubá stavba (zatím bez kontaktního zateplení) [4]

Postup výstavby i fotografie se týkaly zatím pouze staveb jednopodlažních typu „bungalov“. Při výstavbě dvoupodlažních rodinných domků může být po konzultaci se statikem použit stejný stavební systém i pracovní postup. Časté jsou také případy náhrady nosných dřevěných sloupků za ocelové profily.

Obr. 11 Ocelová nosná konstrukce [4], Obr. 12 Napojení ocelových prvků [4]

Tímto stavebním systémem již byly realizovány desítky novostaveb a rekonstrukcí rodinných domů, systémové prvky byly použity také u halových objektů. Na získání dlouhodobých zkušenosti od uživatelů těchto staveb si však budeme muset ještě pár let počkat.

Obr. 13 Dokončená novostavba rodinného domu [4]

Každého kdo by o stavbě svého domu uvažoval, bude určitě zajímat cenový rozdíl ve srovnání s tradičními zděnými stavbami. Obecně lze říct, že pokud cenové srovnání provedeme pouze materiálově bez započtení nákladů na dopravu, pracnosti a rychlosti výstavby je při rodinném domu, který se blíží nízkoenergetickému standardu (případně u nízkoenergetického domu) úspora přibližně 5 až 10%. Avšak právě jednoduchost výstavby, malá hmotnost systémových prvků a s tím spojená snadná doprava a manipulace s materiálem nabízí největší úspory. Celkově tak může být kompletní cena rodinného domu nižší přibližně o 25%. Celou hrubou stavbu pak lze dle zkušeností z již realizovaných staveb zvládnout ve dvou až třech lidech za dobu maximálně tří měsíců. Prvky stavebního systému splňují požadavky na požární odolnost (odolnost obvodových stěn 60 minut) a hygienickou nezávadnost. V současné době již jsou všechny výrobky certifikovány Výzkumným ústavem pozemních staveb.

Stavebníkům, kteří chtějí za stavbu svého rodinného dumu ušetřit, chtějí stavět z ekologických materiálů z druhotných surovin, chtějí mít stavbu brzy hotovou, případně si ji postavit zcela svépomocí a nebojí se nových stavebních systémů, by se mohl tento stavební systém zalíbit.

Možnosti aplikace recyklovatelných materiálů ve stavbnictví 1.

Možnosti aplikace recyklovatelných materiálů ve stavebnictví 2.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ:
[1]Fotodokumentace realizované stavby z produktů z vrstvených kartonových obalů
[2] kuruc [online]. 2003 [cit. 2008-29-10]. Dostupný z WWW: <www.kuruc.sk>
[3] Flexibuild [online]. 2006 [cit. 2008-29-10]. Dostupný z WWW: www.flexibuild.cz
[4] Fotodokumentace z realizovaných staveb (poskytla a s uveřejněním souhlasila firma Flexibuild
s. r. o.