poradna

Komín vlhne

V září 2009 jsem na chalupě postavil komín, téměř identickou kopii původního 150 let starého ozkoušeného komínu.

Popis: z kachlových kamen vyústění o průměru cca 150mm pod podlahu půdy, délka cca 70cm, dále navazuje na 7,5m vysoké, pod střechou omítnuté, komínové těleso z pálených cihel o vnitřním průměru 32x32cm nahoře zakončené betonovou hlavou s vsazenou šamotovou rourou, 20cm dlouhou o vnitřním průměru 20cm. Nadstřešní, 1,5m dlouhá část z mrazuvzdorných cihel, je kompletně nasáknutá jako houba kondenzátem ze spalin. Co s tím???

Dotaz odborně zodpověděl Ing.Waltr Sodomka, vedoucí divize komínů EFFE DUE:

Při stavbě komínu je více než jinde nutné spolupracovat s odborníky a alespoň v nějaké fázi projekt komínu konzultovat. Topná soustava se sestává ze tří prvků: spotřebiče, kouřovodu a komínu. Tyto tři prvky je nutné optimálně spojit a dimenzovat. Navíc je třeba přihlédnout k prostředí ve kterém soustava pracuje.

Komín popsaný v dotazu patrně nemá platnou revizi a tudíž nesmí být provozován.
Podle platné právní úpravy (norma ČSN 73 4201) není možné pro výstavbu komínu použít materiál, který (mimo jiné) má nasákavost vyšší než 12%. Tuto podmínku nesplňuje většina standartně dostupných stavebních materiálů. Při stavbě komínu byl tedy použit nevyhovující materiál.

Součastně je třeba s rozmyslem volit vnitřní rozměr komínu a v průběhu spalinové cesty neměnit plochu komínového průduchu. V tomto konkrétním případě je vnitřní rozměr komínu 320 x 320 mm (což odpovídá cca průměru 350 mm) silně předimenzovaný navíc zakončený redukcí šamotovou trubkou na průměr 200 mm.

Při stavbě komínu byl tedy zvolen špatný vnitřní rozměr a byla silně omezena průchodnost spalin. Díky výše uvedenému dochází v komínu ke špatnému proudění, snižování rychlosti a teploty spalin, což v konečném efektu vede mimo jiné ke kondenzaci. Kondenzát vznikající při spalování pevných paliv je silně aromatická tmavá kapalina, ze které se při odpařování uvolňují do okolí aromatické uhlovodany (podobný zápach jako kouř z ohniště, takže laický závěr může být, že se jedná o únik kouře). Pokud dojde k nasáknutí jakéhokoliv nasákavého materiálu kondenzátem, je náprava velice složitá a v podstatě nikdy není stoprocentní.

Především je třeba omezit vznik kondenzátu. To jest v tomto případě minimálně odstranit redukci z konce komínu, upravit provoz topidla, používat pouze vyschlé dřevo a pod. Ovšem vzhledem k velkému vnitřnímu rozměru komína bude patrně třeba provést vyvložkování na optimálnější průměr - patrně mezi 160 - 200 mm. Následně lze pouze čekat až kondenzátem nasáklé části komínu vyschnou. Což bohužel v praxi trvá i několik let a vlivem poškození materiálu ( např. mrazem ) je dokonce nebezpečí destrukce komína.

Každopádně nejjednodušší je svěřit se do rukou odborné firmy a před opětovným zahájením provozu provést autorizovanou revizi komínu.

07.01.2010

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

<< Technologie Schiedel PARAT urychlí a zkvalitní montáž komínu Komíny EFFE DUE? >>

Související témata

BYDLENÍ.CZ doporučuje

Schiedel s.r.o. - komínové systémy

Výrobce a prodejce komínů pro novou i stávající výstavbu - keramické, nerezové, vícevrstvé a kombinované. Komíny pro nízkoenergetický dům, komínové systémy pro speciální použití. Komínové vložky pro vložkování a obnovu stávajících komínů. Systém pro řízené větrání.

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ