magazín

Sněhová iglú- nejstarší pasivní stavby

Jak známo, lidé k budování svých obydlí a staveb odjakživa používali hmoty, které měli po ruce. Pro obyvatele rozlehlých oblastí od Grónska přes severní Kanadu, Aljašku až po Čukotku byl v období dlouhé a kruté arktické zimy takovým materiálem sníh, který dal vzniknout jednoduchému, ale dodnes pozoruhodnému typu stavby.

Tak jako se pro stavění ne tak docela hodí každá hlína nebo každý druh dřeviny, není pro stavbu iglú vhodný každý sníh. Nezapomínejme, že jazyky inuitů a jupigitů, jak zní sebeurčující názvy dvou základních skupin národů, které Evropané nazývali eskymáky, mají pro sníh několik desítek výrazů, protože za různého počasí a podmínek má sníh různou kvalitu, což mělo pro řadu jejich činností zásadní význam.

Iglú ze sněhu není jediný typ obydlí, ve kterém tak řečení eskymáci hledali útočiště. Je ale nejtypičtější a pro svoji kupolovitou konstrukci, stavební materiál i technologii jedinečný, stále zajímavý a svým způsobem inspirující.

Pro stavbu iglú si stavitelé nehostinných sněžných a ledových pustin severu vybírali hrubý, krystalický, navátý sníh, z něhož bylo možné nařezat větší stejnorodé stavební bloky. Kvalitu sněhu nejprve vyzkoušeli sondou a pak ho kostěným nástrojem ořezali do žádoucího tvaru. Udává se, že vyřezané bloky byly dlouhé až jeden metr, měly tloušťku kolem dvaceti centimetrů a široké byly asi padesát centimetrů. Aby mohla vzniknout samonosná kupolovitá konstrukce, bylo třeba bloky základního věnce zevnitř mírně seříznout. K ucpání škvír a zpevnění stavby sloužil volný sníh. Tunelovitý vchod buď na iglú zahnutě navazoval nebo se pokládal níž než byla podlaha iglú, bránil tak přístupu studeného vzduchu zvenčí. Vchodové "dveře" tvořil sněhový blok, kůže nebo kožešina.

Jaké bylo vnitřní vybavení? Velká sněhová lavice sloužila k nejrůznějším denním činnostem i ke spaní. Pokládaly se na ni kůže, kůžemi se někdy "tapetoval" i vnitřní povrch iglú, což bránilo odkapávání vody ze stěny, pokud se iglú vevnitř zahřálo. A čím se zahřálo? Vytápělo se tělesným teplem svých obyvatel a teplem lamp a mohlo tu prý být i za velkých mrazů patnáct a více stupňů. Výhodou kulovitého tvaru a vnitřního povrchu iglú byla perfektní cirkulace teplého vzduchu. Není tedy divu, že mezi stavaři se dnes o iglú často mluví jako o prototypu pasivního domu.

07.01.2019 | sm

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

<< DELTA označuje BIM jako synonymum inteligentní výstavby Komplexní řešení vaší rekonstrukce >>

Související témata

BYDLENÍ.CZ doporučuje

AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group

Objevte širokou nabídku dekorativních skel pro moderní interiér. Společnost AGC Flat Glass Czech je největší výrobce plochého skla a jeho aplikací ve střední a východní Evropě - vyrábí funkční skla pro architekturu a skla pro interiér.
ABB s.r.o. Elektro-Praga

ABB s.r.o., Elektro-Praga je od roku 1993 součástí koncernu ABB, přední světové firmy v technologiích pro energetiku a automatizaci. Organizační jednotka Elektro-Praga, se sídlem v Jablonci nad Nisou, má v České republice 150letou tradici v oblasti výroby a prodeje spínačů a zásuvek pro domovní i průmyslové použití.
Ing. Karel Peterka - THERMO PLUS - projektový ateliér

Projektový ateliér Ing. Karla Peterky nabízí individuální i typové projekty rodinných domů. Dále projekty novostaveb a rekonstrukcí bytových domů včetně půdních vestaveb.

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ