Sněhová iglú- nejstarší pasivní stavby

Jak známo, lidé k budování svých obydlí a staveb odjakživa používali hmoty, které měli po ruce. Pro obyvatele rozlehlých oblastí od Grónska přes severní Kanadu, Aljašku až po Čukotku byl v období dlouhé a kruté arktické zimy takovým materiálem sníh, který dal vzniknout jednoduchému, ale dodnes pozoruhodnému typu stavby.

Tak jako se pro stavění ne tak docela hodí každá hlína nebo každý druh dřeviny, není pro stavbu iglú vhodný každý sníh. Nezapomínejme, že jazyky inuitů a jupigitů, jak zní sebeurčující názvy dvou základních skupin národů, které Evropané nazývali eskymáky, mají pro sníh několik desítek výrazů, protože za různého počasí a podmínek má sníh různou kvalitu, což mělo pro řadu jejich činností zásadní význam.
 
Iglú ze sněhu není jediný typ obydlí, ve kterém tak řečení eskymáci hledali útočiště. Je ale nejtypičtější a pro svoji kupolovitou konstrukci,  stavební materiál i technologii jedinečný, stále zajímavý a svým způsobem inspirující.

Pro stavbu iglú si stavitelé nehostinných sněžných a ledových pustin severu vybírali hrubý, krystalický, navátý sníh, z něhož bylo možné nařezat větší stejnorodé stavební bloky. Kvalitu sněhu nejprve vyzkoušeli sondou a pak ho kostěným nástrojem ořezali do žádoucího tvaru. Udává se, že vyřezané bloky byly dlouhé až jeden metr, měly tloušťku kolem dvaceti centimetrů a široké byly asi padesát centimetrů. Aby mohla vzniknout samonosná kupolovitá konstrukce, bylo třeba bloky základního věnce zevnitř mírně seříznout. K ucpání škvír a zpevnění stavby sloužil volný sníh. Tunelovitý vchod buď na iglú zahnutě navazoval nebo se pokládal níž než byla podlaha iglú, bránil tak přístupu studeného vzduchu zvenčí. Vchodové "dveře" tvořil sněhový blok, kůže nebo kožešina.

Jaké bylo vnitřní vybavení? Velká sněhová lavice sloužila k nejrůznějším denním činnostem i ke spaní. Pokládaly se na ni kůže, kůžemi se někdy "tapetoval" i vnitřní povrch iglú, což bránilo odkapávání vody ze stěny, pokud se iglú vevnitř zahřálo. A čím se zahřálo? Vytápělo se tělesným teplem svých obyvatel a teplem lamp a mohlo tu prý být i za velkých mrazů patnáct a více stupňů. Výhodou kulovitého tvaru a vnitřního povrchu iglú byla perfektní cirkulace teplého vzduchu. Není tedy divu, že mezi stavaři se dnes o iglú často mluví jako o prototypu pasivního domu.

07.01.2019 | sm

BYDLENÍ.CZ doporučuje

  • AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group

    Objevte širokou nabídku dekorativních skel pro moderní interiér. Společnost AGC Flat Glass Czech je největší výrobce plochého skla a jeho aplikací ve střední a východní Evropě - vyrábí funkční skla pro architekturu a skla pro interiér.

  • Ing. Karel Peterka - THERMO PLUS - projektový ateliér

    Projektový ateliér Ing. Karla Peterky nabízí individuální i typové projekty rodinných domů. Dále projekty novostaveb a rekonstrukcí bytových domů včetně půdních vestaveb.

  • ABB s.r.o. Elektro-Praga

    ABB s.r.o., Elektro-Praga je od roku 1993 součástí koncernu ABB, přední světové firmy v technologiích pro energetiku a automatizaci. Organizační jednotka Elektro-Praga, se sídlem v Jablonci nad Nisou, má v České republice 150letou tradici v oblasti výroby a prodeje spínačů a zásuvek pro domovní i průmyslové použití.


BYDLENI.CZ Internetový magazín o bydlení a životním stylu. Byty a reality. Katalog firem, produktů a služeb.

REDAKCE BYDLENI.CZ: Kotlářská 5, 602 00 Brno; tel.: 532 154 444; info@bydleni.cz
Provozovatel serveru: ABSTRACT s.r.o.; Kotlářská 5, 602 00 Brno; info@abstract.cz; Tel.: 532 154 444