poradna

Proč dřevostavbu?

Doporučili byste stavět ze dřeva?

Dle Ing. Milana Schmiedta ze společnosti MS Haus existuje řada výhod, proč se pro dřevostavbu rozhodnout:

Tyto stavby mají velmi dobré tepelně – izolační vlastnosti, a tím jsou předurčeny pro nízkoenergetické stavby či přímo pro domy pasivní. Další jednoznačnou výhodou je rychlost stavby, které zdicí technologie nikdy nemohou dosáhnout, přičemž i ve stavebnictví platí, že "čas jsou peníze". Dřevostavby jsou šetrnější k životnímu prostředí a šetří neobnovitelné zdroje. Život v dřevěném domě je pocitově velmi příjemný, stěny nechladí, prostor je rovnoměrněji ohřívaný a náběh teploty je velmi rychlý.

Nedůvěřivci se nejčastěji ptají, jak je to se životností dřevostaveb. Je zajímavé, že nikoho nenapadne ptát se na životnost zděného rodinného domu s klasickým krovem. Ale ten je přece také ze dřeva. Praktická životnost dřevostavby je dána především péčí o ni v průběhu jejího používání. Jsou známy tisíce dřevěných staveb, které existují stovky let. Statistická životnost se uvádí dle účelu statistiky 70 až 100 let. Ale pokud byste v takto staré stavbě bez rekonstrukce chtěli žít, zcela jistě by nevyhovovala vašim dnešním požadavkům. Rekonstruovat takovou stavbu by ale určitě stálo více než stavba nová. Navíc jste v takovém případě nuceni přizpůsobovat se stavbě, nikoliv stavba vám. Takže daleko důležitější než fyzická životnost je životnost morální, tedy jak dlouho je schopna stavba uspokojovat nároky na ni kladené. A potom nastane další důležitá otázka, jak ji ekologicky a s co nejnižšími náklady zlikvidovat. A zde se objevuje další výhoda dřevostaveb. I člověk neznalý uzná, že dřevostavba je v tomto směru jednoznačně výhodnější.

Další častou otázkou je hořlavost dřevostavby. Ale dřevostavba musí splňovat stejné požární normy a předpisy, jako stavby z jiných materiálů, takže pokud je správně navržena a postavena, není zde větší nebezpečí než u jiných staveb. Jen takovou malou poznámku na okraj. Málokdo ví, že dřevo má v masivní formě větší požární odolnost než např. ocel. Ještě jste si nevšimli, že z požářiště trčí ohořelé krovy a strop z ocelových „íček“ se propadnul?

A co škůdci, plísně, hlodavci? Pokud je stavba správně navržena a zrealizována, nehrozí ani v tomto směru žádné nebezpečí. Návrhem konstrukce, volbou detailů a dalších materiálů, např. sádrovláknitých desek či desek OSB, které se v sendvičových stavbách používají, volbou lepených profilů tzv. KVH spolu s doplňkovým využitím chemické ochrany (sloužící zejména v první době stabilizace domu po realizaci, než budou v domě ustáleny vlhkostní a teplotní poměry, než si stavba takříkajíc lidově sedne) je stavba dostatečně chráněna.

Lidi se také zajímají o pevnost domu. Mají strach, že jim při silném větru ulétne střecha či sníh ji poboří. Pro stavbu dřevěného domu platí stejná pravidla, jako pro domy jiných konstrukcí. Stavbu je nutno doložit statikou, která prokáže, že je dostatečně nosná. A pokud se podle takto doloženého projektu stavba postaví, nemůže se stát, že by byla uvedenými vlivy poškozena. Samozřejmě za předpokladu, že sníh či vítr podstatně nepřekročí normové hodnoty, které se ale stále zpřísňují. Pokud hovoříme o pevnosti, připomeňme si i všeobecně málo známý fakt, že například dřevo kolmo k vláknům má větší pevnost v tlaku než prostý beton.

Dřevostavbám se také vytýká malá schopnost akumulace. Není zde hmota, která by v zimě shromažďovala teplo a postupně jej potom vydávala a v létě naopak akumulovala chlad, který by v případě horka následně místnosti ochlazoval. Toto však hrálo významnou roli, pokud byla stavba navrhována na přerušovaný způsob vytápění, tedy pevnými palivy bez automatiky. Dnes, když je provoz vytápění automatizován, ztrácí tento požadavek na významu. Naopak je výhodou, že se topí, když je potřeba. Náběh teploty je daleko rychlejší a nedochází k negativním efektům, např. srážení vlhkosti na stěně či sálání chladu ze stěny. Problém letního přehřívání je nutno řešit vhodným užíváním domu. Přes den když jsme v práci, dům uzavřeme (venkovní, vnitřní rolety či žaluzie, závěsy apod.) a večer potom pustíme dovnitř chladnější vzduch. Jiné ale nákladnější řešení je použít např. chladící (v zimně ohřívací) zemní kanál třeba se vzduchotechnikou nebo přímo s rekuperací. Není ani nutno sahat ke klimatizaci.

Podrobněji se o výhodách, ale i mýtech, které jsou s dřevostavbami spojeny dočtete v seriálu Dřevostavby a moderní bydení.

22.02.2010

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

<< Jak vypadá dřevo na tisíc způsobů... Dřevo a bydlení >>

Související témata

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ