magazín

O zmizelém světě kaváren

Zvyk pití kávy je v Evropě spjat s celou řadou kulturních a společenských jevů. S tímto lahodným nápojem jsme se na starém kontinentě začali seznamovat od poloviny 17. století. Nejprve se pila na panovnických dvorech, později v kruzích intelektuálů a umělců a nakonec pronikla do všech společenských vrstev. S jejím rozšířením se objevil i nový fenomén, který výrazně poznamenal především život měst - byly to kavárny.

Tato místa přátelských setkání, klidných posezení i vášnivých diskusí mají v každé zemi i v každém městě svoji vlastní historii, svá vrcholná období i časy postupujícího úpadku.

V roce 1554 prý byla otevřena první kavárna v Cařihradu, v roce 1647 v Benátkách, brzy nato v Oxfordu, Londýně a Paříži. V roce 1685 vznikla první kavárna ve Vídni a protože odtud je jen kousek do Brna, bylo to právě Brno, kde roku 1702 otevřel pokřtěný Turek Ahmet první kavárnu v českých zemích. V Praze byla první kavárna zřízena až roku 1714, bylo to však mnohem dřív než v Berlíně, kde poprvé zasedli hosté ke kavárenským stolkům v roce 1721.

V Brně vstoupilo do 20. století bezmála 40 velkých kaváren, v nichž se čile rozvíjel společenský život. I když některé z nich zanikly během první světové války, mnohé se staly součástí nejslavnější éry brněnského kavárnictví, která nastala po roce 1918, kdy řada z nich dostala nová jména i modernější podobu a kdy začala vznikat také nová moderní kavárenská zařízení, na nichž se podílely špičkové osobnosti meziválečné architektury.

Záměrem připomenout alespoň něco málo z této významné éry brněnského kavárenství byli vedeni autoři lehce nostalgicky laděné výstavy nazvané Zmizelý svět brněnských kaváren, kterou je ve dnech 20.2. - 20.4.2008 možno navštívit v Muzeu města Brna na Špilberku. Obrazový materiál, který se podařilo shromáždit, je uspořádán do několika tematických okruhů a zachycuje podobu pozoruhodných staveb i interiérů spjatých se jmény významných majitelů jako byli např. Vavřinec Padowetz, Anton Neuhauser, Anton Spranz, Otto Biber nebo Antonín Moravec, ale také se jmény vynikajících architektů, kteří vytvářeli jedinečnou tvář meziválečného Brna jako např. Jindřich Kumpošt, Miroslav Kopřiva, Arnošt Wiesner nebo Bohuslav Fuks.

Výstava návštěvníkům nepřipomene jen budovy a interiéry, ale i postupné proměny společenského klimatu, které způsobily nejen zkázu řady cenných staveb, ale i fakt, že vznešená i méně vznešená kavárenská zařízení v životě města ztratila na svém někdejším významu. Neopakovatelná atmosféra kaváren jako Esplanade, Savoy, Bellevue, Opery, Národní kavárny hotelu Slavia nebo kavárny v Zemském domě je nenávratně pryč a replika Zemanovy kavárny, jejíž originál byl zbourán před padesáti lety, je spíš smutnou připomínkou nemožnosti ji znovu evokovat.

Nakolik podobným vývojem během 20. století prošly kavárny pražské, ukáže prostřednictvím obrazových dokumentů i dobových předmětů připravovaná výstava v Muzeu hlavního města Prahy.

22.02.2008 | Svatava Morávková

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

<< Konference Regenerace měst 2008 - Lidé a místa Vertikální město >>

Související témata

BYDLENÍ.CZ doporučuje

AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group

Objevte širokou nabídku dekorativních skel pro moderní interiér. Společnost AGC Flat Glass Czech je největší výrobce plochého skla a jeho aplikací ve střední a východní Evropě - vyrábí funkční skla pro architekturu a skla pro interiér.

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ