blog

O unikátním akvaduktu a Polykratově velkém štěstí, které ho nakonec zradilo

K pozoruhodným stavbám, kterým bývá přisuzován přívlastek „div světa“ a s nimiž se můžete seznámit během prázdninových cest, patří Eupalinův tunel. Toto dodnes obdivované stavitelské dílo najdete na řeckém ostrově Samu ve svahu nad městečkem, které stojí v areálu někdejšího antického centra ostrova a bylo pojmenováno po dodnes slavném samoském rodákovi - Pythagorion.

Tunel, který je podle všeho nejstarším uměle vytvořenou stavbou svého druhu v Evropě, vznikl v 6. století před naším letopočtem. Je velkolepým stavebním pomníkem samoského vládce Polykrata, ale především mistrovským inženýrským dílem stavitele Eupalina z Megary. Spekuluje se i o tom, že na projektu se svými výpočty podílel sám Pythagoras. Někteří historikové ale naopak dovozují, že slavný matematik měl s Polykratem vážné rozepře a že právě kvůli němu z ostrova odešel do jižní Itálie, kde založil svou filozofickou školu.

Eupalinův tunel ale archeologové mohou dnes popsat s naprostou přesností: Měří 1036 metrů, horu Kastro protíná napříč od severu k jihu, v úrovni 180 metrů pod jejím vrcholem. Antický historik Herodotos, díky jehož popisu byl tunel koncem 19. století odkryt, jej nazývá „dvouústým tunelem“. Kopat jej začali z obou stran hory zároveň; než se jeho budovatelé uprostřed hory setkali, což právě bylo předmětem náročných měření a výpočtů, uplynulo prý deset let. Otvor má rozměry 1,8 x 1,8m, jak se můžete procházkou po jeho turistům přistupné, osvětlené části, přesvědčit. Tunel sloužil jako akvadukt – jeho účelem bylo vést vodu do města během obléhání nepřáteli, kterých vášnivý válečník Polykratés neměl právě málo. Bylo zde umístěno keramické potrubí, ale výška a šířka otvoru umožňovala také přístup lidem, z toho lze usoudit, že stavba mohla sloužit i jako úniková cesta.

Jako většina ostrovů egejské oblasti prodělal Samos bouřlivou historii vzestupů i pádů. Největšího rozmachu dosáhl právě za Polykrata, který se tu zmocnil vlády v polovině 6. století př.n.l. poněkud drsným způsobem - postupně se zbavil obou svých bratrů, s nimiž se o území ostrova původně dělil. Jednoho z nich zabil a druhého prostě vyhnal. Proslul jako námořní dobyvatel okolních ostrovů a jako tvrdý a úspěšný vládce.

Za vlády schopného a ambiciózního Polykrata se prosperující Samos stal i významným střediskem věd a umění a rozvíjela se tu rozsáhlá stavební činnost. K jejím pozůstatkům patří kromě Eupalinova tunelu také naleziště v Ireonu, kam z Pythagorionu vedla "Posvátná cesta". V Ireonu, nebo též Heraionu, nazývaném podle mocné bohyně, která prý se právě zde narodila, nechal Polykratés postavit Chrám bohyně Héry, ve své době největší svatyni v celém Řecku. Architekt Theodoros jej dostal za úkol vybudovat na místě, kde předtím byly postupně dva chrámy zasvěcené této bohyni zničeny Peršany.

Tato stavba v iónském slohu měla být proto ještě větší a nádhernější než ty předešlé. Protáhlý obdélník měl rozměry 51 x 102 m, chrám měl 133 sloupů a tyčil se do výšky 25 metrů. Zkáze podlehl pravděpodobně při zemětřesení někdy koncem 3. století n.l. Jeho někdejší vznešenost dnes připomíná jediný přeživší sloup, který osaměle ční na rozlehlém prostranství mezi dalšími pro fotografující turisty působivě aranžovanými kamennými zbytky velkolepé stavby. Vládce Polykrata však chrám přežil přibližně o 800 let. Ten zemřel krutou smrtí v roce 522 př.n.l. jako zajatec Peršanů znepokojených jeho rostoucí mocí, kterou dnes připomínají už jen zbytky skvělých staveb, o něž se kdysi zasloužil.

Podle antické tradice se Polykratovi vedlo tak dobře, že mu záviděli i bohové. Historik Herodotos v této souvislosti zmiňuje zajímavou pověst: Jako obratný politik Polykrates udržoval přátelské vztahy s egyptským králem Amasisem. Tento zřejmě dost opatrný pán byl toho názoru, že Polykrates je až příliš úspěšný a bohatý a radil mu zbavit se něčeho, čeho si obzvlášť cení, aby se jednou vyhnul nepříznivému obratu štěstí v neštěstí. Polykratés na jeho radu tedy vyhodil do moře drahý prsten.

O několik dní později jakýsi rybář ulovil obzvlášť velkou rybu a rozhodl se darovat ji králi. A když králův kuchař rybu připravoval, jak jinak, prsten se našel v jejích útrobách. Polykratés se neopomněl Amasisovi pochlubit, ovšem ten, když o tomto nehorázném štěstí slyšel, své vztahy s vládcem Samu údajně přerušil. Byl si jistý, že s takovou Polykratés musí jednou špatně skončit a jak dnes s jistotou víme, nemýlil se.

28.06.2013 | Svatava Morávková

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

Svatava Morávková

Svatava Morávková zastává na internetovém portálu BYDLENÍ.CZ pozici šéfredaktorky. Nenahraditelnou součástí týmu je již 13 let. Píše články, dohlíží na korekturu, stará se, aby se ke čtenáři dostávaly kvalitní a původní články. Jejíma očima projdou téměř veškerá zde publikovaná písmenka.

Svatava Morávková

Svatava Morávková je dlouholetou členkou redakčního týmu internetového portálu BYDLENÍ.CZ. Píše články, dohlíží na korekturu, stará se, aby se ke čtenáři dostávaly kvalitní a původní texty. Jejíma očima projdou téměř veškerá zde publikovaná písmenka.

<< Nad architekturou komunismu Kouzlo živého interiéru >>

Související témata

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Svatava Morávková

Svatava Morávková

Svatava Morávková

Svatava Morávková

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ