magazín

90 let kolonie Nový dům v jedinečné publikaci Muzea města Brna

Letošní výročí založení samostatného Československa je mimo jiné také příležitostí k připomenutí si bouřlivého stavebního rozvoje a růstu řady českých a moravských měst. Specifickým stavebním vývojem po roce 1918 prošlo Brno, které se během dvacátých let stalo vedle Prahy, Zlína či Hradce Králové jedním z center naší moderní architektury a svými funkcionalistickými stavbami získalo evropské renomé. Se zahraničním ohlasem se setkal také unikátní projekt kolonie Nový dům.

Jistým vrcholem v patrně nejvýznamnějším období brněnské architektury v uplynulém století byl rok 1928, kdy v Brně mimo jiné vzniklo nebo právě vznikalo nejvíc obytných domů a řada dodnes cenných staveb, kdy se ale také u příležitosti 10. výročí založení republiky na nově vybudovaném výstavišti konala Výstava soudobé kultury. Na více než šedesáti stavbách výstavního areálu se podíleli čeští a moravští architekti několika generací a výstava se (také díky velkorysé podpoře mladého státu a masivní propagaci) setkala s velkým ohlasem, o němž svědčí i obrovská návštěvnost - od května do října roku 1928 na výstaviště zavítalo 2 700 000 návštěvníků.

Brněnské výstaviště. Foto: BYDLENÍ.CZ

Oblouky křídla Pavilonu průmyslu a obchodu. Foto:BYDLENÍ.CZ

Rok před zahájením brněnské Výstavy soudobé kultury se ve Stuttgartu konala výstava Die Wohnung, která se tématem bydlení a jeho sociálních aspektů stala inspirací také pro brněnské pořadatele. Weissenhofsiedlung, dělnická kolonie o 21 domech s 60 byty vybudovaná na základě mezinárodní architektonické soutěže v rámci výstavy ve Stuttgartu, tak ovlivnila vznik kolonie Nový dům, která byla vybudována jako součást Výstavy soudobé kultury v Brně. Vinou průtahů se stavebním povolením ale mohla být kolonie Nový dům zpřístupněna až v posledních měsících celé výstavy, na začátku září 1928. Přestože se okamžitě setkala s velkým zájmem zahraničního tisku, nenaplnila očekávanou návštěvnost a investoři se museli potýkat s nepříjemnými finančními problémy. Domy byly projektovány bez zadání konkrétních stavebníků jako vzorové úsporné rodinné bydlení pro střední vrstvy. Zamýšlená klientela byla ale k modernímu pojetí staveb nedůvěřivá, také proto se domy prodávaly jen s obtížemi.

Kolonie Nový dům. Foto: Muzeum města Brna

Kolonie Nový dům - pohled do jednoho z interiérů. Foto Muzeum města Brna

Kolonie zahrnula soubor šestnácti vzorových rodinných domů postavených v sedmi skupinách pod Wilsonovým lesem v Brně - Žabovřeskách a její vznik má pro českou i evropskou moderní architekturu dodnes velký význam. Patří k šesti stěžejním evropským koloniím typového bydlení, které vznikaly v letech 1927–1932. Kromě Stuttgartu, který tento fenomen uvedl jako první, Brna, které přišlo s takovým projektem jako druhé v Evropě a první v Československu, byly obdobné kolonie postaveny ve Vratislavi, Curychu, Vídni a v Praze.

Okolnosti vzniku a řadu zajímavých kulturních a společenských souvislostí celého projektu zachycuje monografie Nový dům Brno 1928, kterou u příležitosti 90. výročí vzniku kolonie a 100. výročí vzniku republiky připravili Jindřich Chatrný, Dagmar Černoušková a Pavel Borský - autorský tým z oddělení dějin architektury Muzea města Brna. Kniha je určena nejen odborníkům, ale všem zájemcům o moderní architekturu a kulturu meziválečného Československa. Vychází v česko-anglické jazykové mutaci.

Výstavbu kolonie Nový dům realizovala soukromá stavební firma Františka Uherky a Čeňka Rullera pod ideovou záštitou Svazu československého díla. Stavitelé vyzvali osm brněnských a jednoho pražského architekta k vypracování projektů šestnácti řadových nebo samostatně stojících rodinných domů podle zastavovacího plánu Bohuslava Fuchse a Jaroslava Grunta, z nichž každý navrhl v kolonii trojdům. Autory dvojdomů byli Josef Štěpánek (z Prahy), Jan Víšek a Ernst Wiesner, samostatné domy navrhli Hugo Foltýn, Jiří Kroha, Miroslav Putna a Jaroslav Syřiště. Foltýn a Putna byli v té době ještě studenty architektury na brněnské technice.

Monografie přibližuje vůbec poprvé ucelený pohled na dané téma. Popisuje mimo jiné východiska, paralely a specifika či dobový mediální obraz tohoto výjimečného počinu. Součástí publikace je katalog domů a medailony architektů a stavitelů. V úvodní kapitole jsou krátce představeny také výstavy moderního bydlení a zmíněná vzorová sídliště, která vznikla v Evropě na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století. Publikace je vybavena množstvím fotografií, plánů a dobových dokumentů, z nichž mnohé byly doposud zcela neznámé a jsou zde uveřejněny vůbec poprvé.

Kolonie Nový dům - dvojdům E. Wiesnera. Foto: Muzeum města Brna

08.02.2018 | sm

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

<< Pasivním domem roku 2017 je vzdělávací centrum Otevřená zahrada Kompletní projekt rodinného domu se slevou 13 000 Kč >>

Související témata

Architektura, design, styl

BYDLENÍ.CZ doporučuje

AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group

Objevte širokou nabídku dekorativních skel pro moderní interiér. Společnost AGC Flat Glass Czech je největší výrobce plochého skla a jeho aplikací ve střední a východní Evropě - vyrábí funkční skla pro architekturu a skla pro interiér.

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ