vybrali jsme

Kraslické secesní domy

Historie domu XXV.

Když jsem poprvé přijela do Kraslic, krušnohorského městečka, netušila jsem, že tady mezi paneláky sešitými horkou jehlou socialistickými stavebními dělníky najdu něco tak kouzelného, jako jsou secesní vily. Jedinečnost v šedi unifikovaných obytných domů. Vzpomínka na zdejší bohatou minulost.

Kraslice nebyly vždy tak zapomenutým koutem Čech, jako jsou nyní. Jistě k tomu přispělo i to, že odtud zmizely tradiční a typické výroby a jejich produkty – krajky, hračky a hudební nástroje. V dobách jejich slávy se tu stavěly domy, před nimiž současník jen zatají dech. Architekti, kteří tu projektovali výstavbu na přelomu 19. a 20. století si skutečně dali záležet na tom, aby jejich díla byla mistrovskými kousky krušnohorské architektury a bohatého města, kde žili bohatí lidé. Zanechali budoucím generacím řadu skvostů. Několik z nich se dochovalo v téměř původní podobě dodnes.

Asi nejkrásnějším odkazem secese je objekt, který byl ještě po druhé světové válce znám jako Krey – villa. Je to dům v dnešní Dukelské ulici č. p. 1128, v němž je dnes městská knihovna. Vilu si nechal postavit v roce 1904 továrník Wilhelm Fuchs (1846 – 1910) podle návrhu architekta Otto Steina. Do Kraslic přišel z Perninku v roce 1881, aby se tu stal spoluzakladatelem firmy Fuchs, Meindl a Horn, továrny strojních výšivek. Wilhelm Fuchs byl významným kraslickým občanem, v letech 1887 – 1890 zastával také úřad starosty města, patřil k zakladatelům městské spořitelny, byl čestným velitelem hasičů a protektorem spolku „Hilaria“, prosadil opravu školních budov i radnice. Jeho zásluhy byly v roce 1898 oceněny udělením rytířského kříže Řádu Františka Josefa I. Třicet let žil ve šťastném manželství s Annou, rozenou Wöllnerovou. Ta zemřela v roce 1905, tedy rok po dostavbě vily, kterou si nechali postavit na pozemku továrny v dnešní Dukelské ulici. Wilhelm Fuchs zemřel 10. února 1910.

Vila potom přešla do držení rodiny Kreyových, která od roku 1888 vlastnila barvírnu a bělírnu v Dolních Kraslicích. Barveny zde byly i plyše, bavlněné zboží a další výrobky. Práci tu našlo sto šedesát lidí. Poslední majitelkou, která ve vile žila až do roku 1946, byla tehdy šedesátiletá Margarete Kreyová. Podle jména posledních majitelů tedy nesla název i jejich vila. Architekt Otto Stein je podepsán i pod druhým secesním skvostem – vilou továrníka Antona Richarda Breinla v ulici Lipová cesta z roku 1903, v níž je dnes mateřská škola. Anton Richard Breinl byl jedním z nejbohatších obyvatel Kraslic, k bohatství se však dopracoval cílevědomou vlastní cestou a prací.

Začínal tím, že od kraslických výrobců nakupoval dřevěný odpad, který potom se ziskem prodával v Chebu, Karlových Varech i Plzni. Když si vydělal dostatečný kapitál, založil vlastní dílnu, kde z odpadového dřeva začal vyrábět hračky. Časem nejen vyráběl, ale také vykupoval hotové výrobky od jiných řemeslníků. Výkup měla na starosti manželka A. R. Breinla a ta dokázala na vykupované hračce najít i tu sebemenší chybičku, jen aby mohla srazit cenu co nejníže.

Pokud snad cena přesahovala celou zlatku o nějaký ten krejcar, zaokrouhlila ji paní

Breinlová na celou zlatku, protože zrovna neměla v pokladně drobné. Řemeslníci vše museli snášet bez námitek, protože o práci byla v Krušnohoří vždy nouze a přese všechno byla spolupráce s Breinlovými jistý, byť mnohdy malý výdělek.

Postupně se z malé dílny stala největší továrna na dětské hračky ve střední Evropě.

Majitel však zůstal stejně lakomý a vypočítavý jako na počátku. V roce 1901 došla dělníkům trpělivost a vstoupili do stávky za zvýšení mezd. Jejich požadavky A. R. Breinl rezolutně odmítl s tím, že sice uznává, že dělníci umějí výrobky zhotovit, ale to nejdůležitější je zboží prodat. A to umí pouze on.

Po smrti továrníka v roce 1928 bydlela ve vile jeho žena. Když i ta zemřela, stal se

hlavním dědicem disponent Breinlovy továrny, protože manželé v honbě za majetkem nestihli nebo nechtěli mít děti. Dnes naopak jejich vila dětem slouží jako mateřská škola.

06.06.2006 | Táňa Pikartová

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

Publikace

Xantypa 6/2006

Obsah: NEZAPOMENUTELNÉ PŘÍBĚHY - kniha článků z xantypy EDITORIAL MAGDALENY DIETLOVÉ - co byste si měli rozhodně...

Xantypa - časopis nabitý lidmi

Moderní časopis má také svoji internetovou podobu. Nabízí všem příjemné a kultivované čtení o společnosti a lidech, o kterých se mluví.

<< Tři domy Marie Tefrové Velká kniha sádrokartonu >>

Související témata

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Historie domu XXV.

Xantypa - časopis nabitý lidmi

Xantypa - časopis nabitý lidmi

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ