magazín

Vánoce kdysi a dnes

Vánoční svátky jako připomínka dne Kristova narození se slaví asi od 3. století, kdy se jako datum této události ustálil 25. prosinec. Tyto křesťanské svátky se tak více či méně spojily s prastarými oslavami slunovratu. Oba prvky se v těchto svátcích v různé míře prolínají i v nové době, kdy se navíc staly, ať se nám to líbí nebo ne, pevnou součástí byznysu a zároveň jistou oslavou konzumu.

Pokud ale skutečně nechceme, konzumním charakterem novodobých Vánoc si nemusíme nechat jejich atmosféru zkazit. Záleží přece jen na nás, jak Vánoce vnímáme, co pro nás znamenají a jak je chceme strávit.

Dobroty na vánočním stole

Vánoce se slaví po celém světě, odlišují se však a vždy odlišovaly množstvím národních a regionálních zvláštností. Přes různost jídelníčku se však v řadě zemí o Vánocích objevovaly na stole alespoň zčásti stejné nebo obdobné suroviny – hrách, čočka, obiloviny, ořechy, mák, sušené (někde kandované) ovoce, med. Byly to potraviny, které přinesla letní a podzimní sklizeň, daly se skladovat přes zimu a zaručovaly lidem výživnou energii až do následujícícho jara. V řadě evropských zemí byl jednou z nezbytných složek štědrovečerního jídelníčku léčivý, posilující a skromným pokrmům výraznou chuť dodávající česnek. Příprava jídel bývala všude na světě spojena s řadou zvyků a obřadů a vždy se jí věnovala mimořádná péče.

Kapr, který u nás patří k novodobějším nezbytnostem štědrovečerního jídelníčku, je dnes jeho neodmyslitelnou součástí. V některých rodinách ho, pravda, nahradil luxusnější losos, který chutná skvěle a neobtěžuje kostmi a kostičkami. Kapr ale jistě z vánočního jídelníčku jen tak nezmizí, i když málokdo už dnes myslí na to, že se tam původně dostal jako postní jídlo. Rybí pokrmy se o Vánocích jedí i jinde v Evropě – v Maďarsku je to např. pečená ryba s bramborami. V Rumunsku můžete mít smaženého kapra podobně jako u nás, ale než se porce obalí do mouky vejce a strouhanky, posypou se sladkou paprikou a potřou nadrobno rozsekanými feferonkami. Ve Španělsku ovšem patří k Vánocům především krocan, stejně jako ve Francii. Tady se ale objevuje i kapr, především nadívaný, na víně nebo i na pivě. Jedním ze stěžejních chodů anglického vánočního jídelníčku zůstává vánoční pudink, jehož příprava je také mimořádně obřadní.

Vánoční stromečky

Vánoční stromeček nepatří k prastarým českým venkovským tradicím, jak se lidé někdy domnívají. Pochází patrně z protestantského prostředí – ve Švýcarsku a v Německu se stromky zdobily od 16. století, do českých zemí se tato tradice dostala až v polovině 19. století. Ve venkovském prostředí zdomácněla nejpozději; předcházely mu zde různé jeho obdoby – větvičky stromů zastrkané do květináče a zdobené papírovými nebo slaměnými ozdobami, ořechy, ovocem a pečivem. Skleněné ozdoby, které dnes patří k tradiční dekoraci vánočního stromku se k nám rozšířily rovněž z Německa, v zemi sklářských dílen se ovšem rychle zabydlely.

Vánoční stromy

Propagátorem stromků zdobících náměstí se u nás ve dvacátých letech minulého století stal brněnský spisovatel, novinář a básník Rudolf Těsnohlídek, který se s tímto zvykem seznámil v Norsku. Byl to také on, kdo vánoční strom spojil s charitativními sbírkami. V tom ho ovlivnil vlastní zážitek – v roce 1919 na prosincové procházce s přáteli našel v lese u Bílovic odložené nemluvně. Sedmnáctiměsíční Lidušku se podařilo zachránit a díky ní vznikla nová tradice. V prosinci 1924 se na brněnském náměstí Svobody pod prvním vánočním stromem poprvé uskutečnila sbírka na vybudování dětského domova. O pět let později byl z těchto sbírek v Brně-Žabovřeskách zřízen Dětský domov Dagmar, jehož architektem byl čelný představitel českého funkcionalismu Bohuslav Fuchs.

Kde se vzalo jmelí

K vánočním dnům nepatří jen stromeček, ale také jmelí.

Zvyk vánočního líbání pod zavěšeným chomáčem této poloparazitní rostliny je rovněž rozšířen po celé Evropě, dodržel ho například i slavný detektiv Hercules Poirot v jednom ze svých příběhů, který se odehrává právě na Vánoce. Tento zvyk má svůj původ patrně u starých Keltů, kteří věřili v kouzelnou moc jmelí ovlivňující mimo jiné plodnost a odsekávali tuto rostlinu jako součást jednoho ze svých rituálů. S Vánoci jmelí spojila legenda, podle níž byla tato rostlina původně stromem. Na parazitující chomáče se tento strom rozpadl smutkem a hanbou poté, co z jeho dřeva vyrobili kříž, na kterém zemřel Kristus. Traduje se také, že jmelí má být darováno: obdarovanému přináší štěstí, což je rovněž moment, který tuto zvláštní rostlinu i dnes spojuje s tou ušlechtilejší, nekonzumní stránkou vánočních svátků.

Betlémy

Chodíte ve vánočnícm čase obdivovat betlémy? Pak by vás mohlo zajímat, že betlém jako událost popsanou v Bibli ztvárnil poprvé svatý František z Assisi, když se vrátil ze Svaté země, kde navštívil také Betlém. Když v jeskyni poblíž vesnice Greccio v italské Umbrii sloužil v roce 1223 štědrovečerní mši, postavil zde jesličky, které sloužily jako oltář, a přivedl k nim i oslíka a vola. První betlém byl tedy zinscenovaným živým obrazem. Tento zvyk rozšířili později zejména františkáni po celém světě - do kostelů, klášterů a později našly betlémy své místo v obyčejných domácnostech. Betlémy se postupně staly ukázkou mistrovství různých odvětví uměleckých řemesel, to podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny.

K nám do českých zemí zavedli stavění jesliček jezuité v roce 1562. Tato tradice se zde velice rychle ujala a po celé zemi se vyráběly a dodnes vyrábějí betlémy z rozmanitých materiálů - z těsta, z keramické hlíny, ze slámy a třeba i z papíru, nejobdivovanější a nejkrásnější ale bývají ty vyřezávané ze dřeva a betlémy mechanické, z nichž asi nejslavnější je u nás přes sto let starý betlém Proboštův.

23.12.2021 | sm

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

<< Jak vyhovět pokojovým rostlinám Jablečný koláč s tvarohem a drobenkou >>

Související témata

BYDLENÍ.CZ doporučuje

JMP - Studio zdravého spaní®

Značkové matrace a rošty pro dospělé, děti, alergiky, seniory, vysoké váhové kategorie, široká nabídka postelí a ložnic, rozkládací postele, polštáře a přikrývky – to vše najdete v JMP Studiích zdravého spaní® v Praze, Brně a Valašském Meziříčí.

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Dobroty na vánočním stole

Vánoční stromečky

Vánoční stromy

Kde se vzalo jmelí

Betlémy

HORNBACH

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ