Koupelna – vodní království našeho domova

Ale ono to zas takové překvapení není. Vrátili jsme se domů, odložili si vše potřebné v předsíni, a po celém dni si půjdeme umýt ruce nebo se osprchovat. Většina koupelen je proto strategicky umístěna poblíž vchodu do domu nebo bytu. Pojďme společně prozkoumat místnost, ve které se vše přizpůsobuje vodnímu živlu.

Vysoké nároky na několika metrech čtverečních

Zharmonizovat koupelnu, na kterou jsou kladeny vysoké technické i funkční nároky, není jednoduché. Budeme se muset podřídit stávajícím nebo plánovaným rozvodům vody a odpadního potrubí. Jejich cesta by měla být co nejkratší, nejpřímější a s požadovaným sklonem (minimálně 3 %). Od polohy rozvodů, dveří a oken se pak odvíjí vnitřní vybavení koupelny. V souvislosti se zařizováním koupelny si budeme muset položit snad nejvíc otázek. A žádná jiná místnost kromě kuchyně už nebude tolik souviset s naším životním stylem jako právě tento prostor určený k očistě těla a i duše.

Okno v koupelně? Máte štěstí!

Na chvíli si odpočineme od přemýšlení nad technickými parametry a vrátíme se k harmonii koupelny. Pokud je součástí vaší koupelny okno, máte napůl vyhráno. Denní světlo pomáhá osvětlit koupelnu. V koupelně se střídají teploty a hromadí se vodní pára. Tu je nejlepší vyvětrat přirozeně – otevřením okna – případně umělým odvětráváním za pomoci ventilátorů. Dveře od koupelny by totiž měly být vždy zavřené, protože koupelnou protéká i špinavá voda, tedy nežádoucí energie. Díky oknu se v koupelně bude dařit živým rostlinám, které oživí a zpříjemní interiér. Základem harmonické koupelny je však pořádek. Vzhledem ke zvýšené vlhkosti i z bezpečnostních důvodů všechny předměty vkládáme do skříněk koupelnového nábytku, do různých typů uzavíratelných nádob (špinavé prádlo) do poliček nebo košíků (kosmetika). Pravidelně kontrolujeme průchodnost odtoků, do kterých vkládáme sítka na zachycení hrubých nečistot. Otíráme také zaschlé kapky na vodovodních bateriích, popřípadě je pravidelně zbavujeme nánosů vodního kamene.

Nikoliv modrá je dobrá, ale zelená je ta pravá barva pro koupelny! Byly použity dva odstíny zelené, takže výsledný dojem není fádní. Zelenou doplňuje bílá barva dlaždic, závěsné skříňky, do které je zapuštěno dvojumyvadlo téže barvy, i samostatně stojící vana. Výrazným prvkem interiéru je okno sahající až k podlaze s výhledem na zeleň. zdroj: ikea.com

Voda ano, vlhko ne!

Pokud je to možné, vyhneme se přebytečným textilíím včetně vystavených rezervních ručníků, které mohou opakovaným zvlhnutím plesnivět. Všechny použité mokré ručníky a osušky před jejich dalším použitím důkladně usušíme. Nepřeháníme to ani s množstvím dekoračních předmětů. Nejlépe je vybavit koupelnu bezpečnou a hezkou podložkou pro svíčky, protože jejich záře vytváří intimní a relaxační náladu. Také dobře zvolená vůně zpříjemní atmosféru naší koupelny.

V jednoduchosti (a čistotě) je krása

Škála materiálů používaných v koupelnách se rozšířila, zůstal však požadavek na voděvzdornost a snadnou udržovatelnost. Tyto vlastnosti nejlépe splňuje tradiční glazované dlaždice používané jako podlahová krytina i obklad stěn. Prosazují se však i jiné materiály, např. MDF desky se speciální povrchovou úpravou, olejové nebo omyvatelné nátěry, cementová stěrka nebo impregnované dřevěné obložení. I tzv. sanitární vybavení, tedy zejména umyvadlo a vana, může být vyrobeno z různých materiálů. Kromě nejběžnější glazované keramiky je to např. akrylát, dřevo, sklo, kámen, a dokonce i kov. Důležité je, aby tyto předměty byly vyrobeny ze stejného materiálu shodné barvy. Totéž platí i o koupelnovém nábytku. Méně bývá více. A to se týká i koupelny. Jednotné barevné ladění nejlépe v pastelových tónech, zemitých odstínech nebo v čistě bílé spolu s jednotou materiálu vytvoří z koupelny přívětivé a relaxační prostředí. Koupelnu můžemem oživit barvou doplňků, jako jsou ručníky nebo barva svíček. Modrá barva je sice v koupelnách oblíbená, z hlediska tradičních zásad harmonie prostoru se však příliš nedoporučuje. Posiluje totiž přítomný prvek vody. Vhodná je naopak barva zelená (zejména při absenci rostlin) a teplé odstíny oranžové, červené či hnědé. Interiér koupelny pak působí vyrovnaným a uklidňujícím dojmem.

Tato koupelna je laděna do pouhých dvou odstínů – hnědé a bílé – přesto v ní nechybí rytmus. Ten zajišťují velkoformátové podlahové dlaždice připomínající betonovou stěrku a motiv vlnek na velkoryse pojatém rozměru obkladových dlaždic podobného odstínu. Jemně tónované světlé dlaždice prostor odlehčují. Umyvadlo je umístěno na sloupové noze. Předsazená polička poskytuje dostatek prostoru na uložení všech hygienických potřeb.
zdroj: M.B. Keramika

Stylová koupelna

Jelikož je vybavení koupelny poměrně finančně náročné, většinou se volí nadačasový zařizovací styl. Pokud máme dostatek prostoru a k dispozici třeba dvě a víc koupelen, můžeme je zařídit v určitém stylu. Nejznámějším příkladem je pravděpodobně koupelna ve stylu Provence, která lze zakoupit je již v předem sladěných koupelnových setech. Vybraný styl koupelny by však měl ladit se zbytkem bytu či domu. Stylové čistotě koupelny také výrazně pomůže odsunutí pračky, sušičky a úklidových prostředků do místnosti určené na domácí práce. Ta je již běžnou součástí projektů většiny současných bytů a domů. V každé koupelně však zaručeně najdeme jednu stálici: umyvadlo.

Tak trochu jiná koupelna evokuje zámecké prostředí nebo možná i francouzský venkov. Každopádně je romantická už svojí samostatně stojící vanou na zdobných kovových nožičkách, historizující skřínkou na umyvadlo, kulatým zrcadlem, závěsným lustrem a obkladem s jemným a nápaditým vzorem. zdroj: Los Kachlos

Umyvadlo v hlavní roli

Umyvadlo jako superstar koupelny vyžaduje zvýšenou pozornost a komfort v podobě dostatečného prostoru. Proto ho neumisťujeme v blízkosti dveří do koupelny, i když ty se otevírají vždy směrem ven. Nejlepší volbou je umístění umyvadla do našeho zorného pole, když do koupelny vstupujeme. A měla by k němu vést co nejkratší cesta. Umyvadla (a dvojumyvadla) mají různou šířku a hloubku, nám však stačí si zapamatovat, že člověk potřebuje mít nad umyvadlem nejméně 90 cm šířky, aby mohl pohodlně nadzvednout ruce např. při česání vlasů. Také před umyvadlem musí být dostatek prostoru (70–90 cm) k předklonu a k pohybu paží při umývání i utírání. Nezapomeňte vyčlenit místo na odložení nebo zavěšení ručníků. Zrcadlo se umisťuje nad umyvadlo ve výši očí. Mělo by být dostatečně velké, abychom se v něm viděli při česání, líčení i holení. Součástí zrcadla by měly být kvalitní, nejlépe postranní zdroje světla, které náš obličej rovnoměrně osvětlí. Pokud máme okno, umístíme umyvadlo v jeho blízkosti.

Umyvadlo nemusí zářit sterilní bělostí svého povrchu, ale může být výrazným dekorativním prvkem celé koupelny. zdroj: www.samco-group.com
A na závěr náš „tajný“ tip pro umyvadlo: dejte si do odtoku říční oblázky, mořské valounky z dovolené nebo polodrahokamy. Odtékající voda se pročistí a kameny zadrží odplouvající životní energii. (Kameny samozřejmě čas od času očistěte.) Větší valouny světlých barev se používají k obkládání van i v moderních interérech koupelen jako designový doplněk. Dekorace z kamenů, retro, vintage nebo minimalismus? Nejdřív si musíme položit jinou otázku: vana, nebo sprchový kout? O kladech a záporech této volby si přečtěte v dalším pokračování našeho seriálu.

Koupelna jako stvořená pro dvojčata. Tady si nikdo nezávidí, protože vybavení této striktně bílé koupelny je identické: dvě nástěnné skříňky se zrcady a s osvětlením a dvě umyvadla zapuštěná do skříněk. Společná je jen odpočivná lavička s odkládací plochou a věšák s několika háčky na zavěšení ručníků. zdroj: Ikea.com

Předchozí díly seriálu:
Harmonie v domě a bytě I.
Na předsíni záleží