Příprava kávy - legendy a historie

Legendy o původu kávy

Legend o původu kávy a objevení povzbuzujícího účinku je celá řada. Ve skutečnosti nevíme kdy a jakým způsobem byl nápoj objeven. Můžeme potvrdit jen to, že pravlastí kávy je Afrika, konkrétně Etiopie, kde dodnes můžeme nalézt divoce rostoucí stromy kávovníku. Je pravděpodobné, že dávno v minulosti domorodí obyvatelé znali pozbuzující účinky semen kávovníku a žvýkali je.

Můžeme vystopovat, že káva z Etiopie nejdříve pronikla do arabského světa a odtud do Evropy. Evropané díky svým zámořským koloniím pak kávovníky a kulturu pití kávy rozšířili po celém světě.

Existují legendy vyprávějící o tom, jak se káva dostala z Etiopie do Jemenu, kde se s největší pravděpodobností začala pěstovat. Některé zmiňují černé otroky, kteří cestovali z Etiopie přes Arabskou poušť a brali si s sebou semena kávovníku, která jim pomohla přežít strastiplnou cestu. Jiné legendy uvádějí, že o rozšíření kávy se zasloužili muslimští poutníci cestující do Mekky. Traduje se dokonce, že sám Mohamed stál za objevem kávy a díky povzbuzujícímu nápoji se mu navrátila síla, kterou mohl „sesadit z koně čtyřicet mužů a udělat čtyřicet žen šťastnými.“ Jiná legenda zásluhu na objevení kávy naopak přisuzuje jednomu etiopskému klášteru. Jednou si prý chudý pastevec koz Kaldi všiml, že jeho stádo je čilejší a aktivnější, když se pase v blízkosti keřů s malými bobulemi a čas od času okusuje i je. Jeho zvědavost mu nedala spát a vyzkoušel semena žvýkat. Zjistil, že po zvýkání dlouho nepociťuje únavu a může tak stáda hlídat i v noci. Se svými znalostmi se později svěřil opatovi blízkého kláštera, který ale rostlinu označil za dílo ďábla a chtěl ji spálit. Oheň však ze semen uvolnil silné příjemné aroma a to opata natolik překvapilo, že s napůl spálenými semeny kávovníku začal experimentovat. Tak objevil nápoj, který označujeme dnes slovem káva.

Ať už je pravdivá jakákoli legenda, není pochyb o tom, že káva pochází z etopiské provincie Kaffa a že o její rozšíření se zasloužili Arabové.

Káva a Etiopané

Jak se dnes pije káva v její původní vlasti - Etiopii? Cestovatel Ivan Sobička, který v ní loni strávil více než měsíc, se podělil o své zkušenosti s místními: „Káva je pro Etiopany součástí kultury. Asi tak stejně jako pro nás pivo. Kávu pijí všichni bez rozdílu věku nebo majetku a pijí ji opravdu hodně. Proto vznikl i zvláštní obřad pití kávy, tzv. Coffee Ceremony, což je způsob, jak strávit nad kávou s přáteli nemálo času. Návštěva si sedne kolem malých kamínek se žhavým dřevěným uhlím a hostitel nejdříve na pánvičce do hněda opraží čerstvá kávová zrna. Je příznačné, že díky obsahu olejů kávová zrna na pánvi zlesknou a začnou typicky kávově vonět. Potom se vsypou do hmoždíře a takto nahrubo se "semelou". Často místní přidají trochu kardamonu nebo skořice a dům tak provoní nejen čerstvě pražená káva, ale také exotické koření. Drcenou kávu vsypou do hliněného džbánku, přelijí vodou a kávu uvaří. Odvar pak rozlijí do malých šálků a nabídnou hostům. Kávu vodou zalijí ještě jednou a udělají "druháka". Třetí zálivka už je pro kávový rituál nepovinná. I bez ní však může celý obřad trvat přes hodinu, Etiopané časem na kávu opravdu nešetří...“

Káva a Arabové

První konkrétní zmínky o pěstování kávy a jejím pití se v historických pramenech objevují začátkem 15. století, nicméně se káva zřejmě pěstovala v Jemenu již od 5. století n. l., kde na terasovitých zahradách byly zakládány první kávové plantáže. Avšak na začátku tento nápoj neměl zdaleka na růžích ustláno. V Mekce roku 1511 soudní dvůr složený z ortodoxních imámů kvůli stimulačním účinkům pití kávy zakázal. Popularita nápoje však zvítězila. Arabové obřad pití kávy dovedli k dokonalosti. Například i české slovo káva pochází z arabského qahwa.

Káva a Evropané

Dlouhá staletí Arabové tajemství kávy před Evropany střežili, ale koncem 15. století se semena kávovníku na evropský kontinent rozšířila přes egyptskou Alexandrii a italské Benátky z jemenského přístavu Mocha. Zásluhu na tom mají benátští kupci. Postupem času se v Evropě otevírala specializovaná místa určená k prodeji kávy – v českých zemích pod názvem kafírny – a novinka z muslimského světa si prošlapálava cestu do Evropy. Dodnes můžete zajít do slavné kavárny Caffé Florian, která je na Náměstí svatého Marka v Benátkách od roku 1720. Nicméně káva – jako každá novinka – vyvolávala nejdříve odpor a pobouření. Například v roce 1647 londýnské ženy sepsaly petici a ostře odsuzovaly novou neřest v podobě pití kávy, která podle nich způsobuje neplodnost a zahálku.

Káva a české země

Podle některých pramenů byla první kafírna u nás založena v roce 1702 v Brně. Praha se dočkala své kafírny U Zlatého hada roku 1714 a byla otevřena na Malé Straně. Zprvu byl odvar z pražených mletých semen kvůli své hořké chuti považován za žaludeční lék z Arábie, a proto se káva prodávala jen v lékárnách. V Evropě byl nápoj již delší dobu známý a kavárny byly na vzestupu, ale u nás počátekm 18. století byl nápoj výsadou šlechty a nejbohatších měšťanských rodin. Teprve když se s kávou seznámilo služebnictvo, dostala se mezi obyčejné lidi a začaly vznikat tradiční kavárny. Koncem 19. století a počátkem 20. století dosáhla kavárenská kultura u nás největšího rozmachu. Kdo by ještě dnes neznal jména pražských kaváren Slavia a Louvre, brněnských Bellevue nebo ostravské kavárny Avion. Kavárny se staly centry společneského, kultruního a politického života země. Některé kavárny fungují dodnes, většina však vzala za své během války nebo poválečného budování rovnostářské společnosti.

Tradiční způsoby přípravy kávy

V arabském světě se k přípravě kávy používá džezva, což je tradiční menší kovová nebo smaltová nádoba. Pravá arabská káva se povětšinou připravuje s cukrem a kořením (kardamon, vanilka nebo skořice). Do džezvy dáme velmi jemně mletou kávu s kořením a cukr. Zalijeme studenou vodou a dáme na oheň či řeřavé uhlíky a počkáme až káva zpění. Nikdy ale nesmí vařit, tehdy se ztrácí cenné aromatické látky. Jakmile káva zpění, odstavíme ji asi na půl minuty a celý proces – zpěnění a opadnutí pěny – opakujeme třikrát. Díky velmi jemnému mletí je zaručeno, že káva klesne rychle ke dnu a k hostům se dostane čistý nápoj bez typicky českého „logru“. Káva připravená tímto způsobem má vysoký obsah kofeinu, a proto ji podáváme spolu se sklenicí čisté vody.

V Evropě se vyvinulo mnoho způsobů přípravy kávy. Italské espresso je rychlý způsob, který zaručuje vylouhování co nejvíce chuťových a aromatických látek a dnes je nejrozšířenejší. Připravit správné espresso není jednoduché. V kávovaru musí být použita čerstvá měkká voda a jemně (avšak ne práškově) mletá káva. Je dobrým zvykem šálky nahřát. Objem kávy je malý a ve studených šálcích by velmi rychle vychladla. Pára o teplotě maximálně 92°C prochází při tlaku 9 atmosfér mletou kávou po dobu 20 až 30 sekund. Jen v tom případě povrh kávy ozdobí jemné crema. V současnosti se v domácnostech prosazují také přístroje využívající systém přípravy kávy pomocí kapslí, například NESCAFÉ® Dolce Gusto® od značky KRUPS. Příprava nápoje je jednoduchá a chuť je stálá. Ve Francii je zase oblíbený způsob přípravy v tzv. french pressu. Čerstvě umletou kávu nasypeme do konvice, zalejeme téměř vroucí vodou. Po 4 minutách speciálním sítkem kávu stlačíme na dno konvice a podáváme. Mocca konvičky jsou zase oblíbeny v jižní Evropě. Pro nás Středoevropany je typická pomalu překapávaná vídeňská káva. Ta se podává s horkou mléčnou pěnou a sklenicí vody.

Moderní způsoby přípravy kávy

Multikultirní společnost dovoluje téměř jakýkoli způsob přípravy a nové vlivy vítá. Proto si můžeme dnes vybrat, které kávě dáme přednost a které nám vyhovuje.

French press – Jedná se o jednoduchý a dostupný způsob přípravy kávy. Nádobu, do které nasypeme kávu, zajileme téměř vřící vodou a po pár minutách sítkem stlačíme kávovou sedlinu ke dnu nádoby.

Aeropress – Poměrně nový vynález, který z chuti dokáže vytěžit co nejvíce.

Překapávaná káva – dnes již kávovary na překapávanou kávu málokde najdeme. Je to ale příjemný způsob přípravy kávy pro celou rodinu.

Mokka konvička – Jeden z nejrozšířenejších typů přípravy kávy zejména v jižní Evropě. Káva je silná a svou chutí připomíná espresso.

Espresso přístroje – Jsou pro domácnosti čím dál dostupnější. Jedná se o složité přístroje, které espresso připraví po stisknutí jen jednoho tlačítka – od nahřátí šálků až po umletí kávy.

Přístroje na přípravu kávy z kapslí – Pro přípravu kávy je potřeba jen vložit předem připravenou kapsli a zmáčknout tlačítko. Výhodou je rychlost přípravy. Velmi oblíbená je domácí kavárna NESCAFÉ® Dolce Gusto® od značky KRUPS, která je k dispozici v několika designových provedeních a díky které můžete připravit mnoho variant kávy.

Káva v datech

asi 6. století n. l. – podle některých pramenů se káva začíná pěstovat v Jemenu
kol. r. 800 n. l. – konzumace kávy je rozšířena v arabském světě
1475 – otevřena první istanbulská kavárna
konec 16. století – historicky první doložení Češi, kteří se seznámili s kávou v Cařihradu, byli cestovatelé Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a Heřman Černín z Chudenic
1645 – otevřena první benátská kavárna
1658 – Holanďané začínají pěstovat kávu na Cejlonu
1685 – otevřena první vídeňská kavárna
1714 – Praha se dočkala své první kavárny/kafírny – U Zlatého hada a U Tří pštrosů
1727 – začátek pěstování kávy v Brazílii
1750 – začátek pěstování kávy v Kostarice
1799 – začátek pěstování kávy v Kolumbii
počátek 19. století – vynález vakuového kávovaru (dnes zažívá renesanci pod názven vaccum pot)
1901 – vynález presovacího přístroje Luigem Bezzerem

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ