vybrali jsme

Architektonická vzájemnost se Slovinskem

Úvodník č.6/2006 časopisu ERA 21

Rozvoj styků mezi Lublaní a Prahou se datuje od doby přátelství Jana Kotěry a Jože Plečnika ve Vídni na konci 19. století. Gočár i Janák navštívili zcela určitě Plečnika ve Vídni, když připravovali zveřejnění jeho prací v časopise Styl. Pavel Janák postavil v Lublani jednu ze svých mála kubistických staveb.

Když Plečnik opustil profesorské místo na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, aby po boku Ivana Vurnika pomáhal vybudovat architektonické školství v rodné Lublani, jeden z jeho žáků, Karel Řepa, Plečnika na diplomní práci do Lublaně následoval. Řada slovinských architektů naopak mezi válkami a ještě těsně po válce studovala v Praze. K posledním, kteří byli pod politickým tlakem vypovězeni, patřili Ilija Arnautovič a Oton Jugovec.

O obnovení vztahů bylo usilováno v době politického tání v šedesátých letech: Jaromír Sirotek navázal přátelství s Janezem Bončou, Edo Ravnikar u příležitosti návštěvy Prahy s delegací jugoslávských architektů publikoval příspěvek v časopise Československý architekt.

Další nucenou přestávku po sovětské invazi prolamuje na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let Damjan Prelovšek zahajující svá plečnikovská bádání. Na počátku května 1982 Boris Podrecca z Vídně využil návštěvy mladých slovinských architektů a uspořádal večírek, kam pozval také Roba Kriera, Heinze Tesara, Luigiho Blaua a mne. Na konci léta se tato skupina Slovinců poprvé objevila v Praze a Damjan Gale, jehož otec byl jedním z prvních absolventů DAMU, začal fotografovat Plečnika na Hradě. V říjnu jsem na jejich pozvání odjel poprvé přednášet do Lublaně.

Před začátkem přednášky jsem zahlédl dva starší pány, kteří se nejdříve pozorně prohlíželi, poté se jeden z nich osmělil dotazem v češtině: Ty jsi také studoval v Praze? V tom okamžiku jsem si uvědomil, o jak silné vztahy jsme přišli a na co se snažíme navázat. Stejná skupina architektů, s neúnavným organizátorem Andrejem Hrauskym v čele, se pak zasloužila o prezentaci Roškotova díla v Lublani, jejich časopis AB uveřejnil studie o brněnské architektuře a o Plečnikovi v Praze, časopis Sinteza přinesl přehled naší avantgardy a po sametové revoluci, po vzniku galerie DESSA, pokračovala výstavami Obecního domu, Emila Přikryla či Ivana Kroupy.

Účastníci někdejších setkání Vojteh Ravnikar, Jurij Kobe, Janez Koželj a Aleš Vodopivec, tehdy rebelové, hrají nyní vůdčí úlohu v lublaňské škole architektury, zatímco v praxi se již uplatňuje nejmladší kosmopolitní generace vyškolená v Londýně, Amsterdamu a Los Angeles.

Autor: Vladimír Šlapeta

12.12.2006

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

Publikace

ERA 21 6 06

EDITORIAL Vladimír Šlapeta AKTUALITY STUDENTSKÝ DOMOV P Bevk Perović Arhitekti DŮM SB Bevk Perović Arhitekti HOTEL SOTELIA enota...

Vydavatelství ERA

České Vydavatelství ERA vzniklo v roce 2000 s cílem přinášet čtenářům užitečné a kvalitní publikace z oblasti architektury, stavitelství a psychologie pro odborníky i širší čtenářskou obec. Cílem je mapovat nové trendy a dosud nezpracovaná témata.

<< In.Home získává prestižní ocenění Mezinárodního fóra designu iF Soutěž ROCKHOUSE 2006 vyhrál student architektury z Brna >>

Související témata

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Úvodník č.6/2006 časopisu ERA 21

Vydavatelství ERA

Vydavatelství ERA

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ