Kvalita vzduchu v interiéru je velmi důležitá. Větrání a topení zamezuje tomu, aby se v místnostech udržovali hlavně roztoči a vzdušné plísně. Zvyšuje se koncentrace alergenu roztočů a prach. V prašném prostředí je aktivní bílkovinný alergen, jsou to hlavně jeho polyproteiny a polysacharidy.
Roztoč je malý živočich (asi 0,3 mikronu), který se drží v kobercích, ve starších matracích nebo třeba na záclonách. Má rád teplo a vlhko. Obzvlášť rychle se množí, když se po létě začne topit. Má několik stádií, jsou zhruba tříměsíční, takže se jich často těžko zbavujeme. Když roztoče nějakým dezinfekčním přípravkem vyhubíme, z larev se po třech měsících vylíhnou noví.
Dalším rizikem jsou interiérové plísně. Drží se v nevětraném nebo špatně izolovaném prostředí. Nejhorší jsou plísně černé, tzv. niger. Často se udržují v nyní hodně instalovaných plastových oknech, třeba v panelových domech, kde stavitel zapomněl na mikrocirkulaci vzduchu a větrání. Hodně se s ní setkáme v chalupách, kde nikdo přes týden nevětrá a lidé tam jezdí jen na víkend. Zde se alergické reakce vyskytují často.
Větrání je důležité i proto, aby se zamezilo koncentraci alergenů ze zvířat.
Větráním a topením se udržuje dobrá vlhkost vzduchu; ideální je – zvláště pro alergického pacienta – 50 až 60 %. Nemělo by to být více, pak se drží plísně. Pokud je vlhkost nižší, dráždí se sliznice tím, že se vysušují. Jsou také náchylnější k uchycení nějakého viru.
Problémy: alergická rýma, kopřivky, astma
Nejčastější problém je alergická rýma. Pacient má zduřelou nosní sliznici, tzn. pocit ucpaného nosu, pořád smrká, někdy jej může i svědit kůže. Pokud dostatečně nevětráme, mohou nastat i případy fyzikálních reakcí, v podstatě jde o intoxikaci, například v nových budovách, kde jsou nově nalepené koberce a uvolňuje se z nich formaldehyd. Vznikají pak také nepříjemné kopřivkové výsevy. Pacient může reagovat okamžitě, když přijde do prostoru. Má kožní projevy, jako je svědivá vyrážka, pocit suché kůže, někdy jsou přítomny i kopřivkové pupeny.
Nejhorším problémem je astma, které nastává u alergika se vším všudy. Ten je pak citlivý na jakoukoli horší kvalitu vzduch.
Člověk, který nemá sklony k alergii, může mít potíže chvilku a poté, co z prostoru odejde, se jeho stav zlepší. Pokud je pacient alergický, tak mu alergické prostředí navodí alergický pochod. To je proces, který trvá dlouhodobě, a může s sebou nést potíže i týden. Jestliže v tomto prostředí žije alergik trvale, jeho stav se může zhoršit.
Alergie sama o sobě není vyléčitelná, ale jakmile změníme prostředí nebo upravíme klima, dá se zdravotní situace pacienta uklidnit.
Pachy z vaření
V kuchyních nám mohou vadit nepříjemné pachy z vaření V případě moderních otevřených kuchyní se pak šíří do celého bytu. Takové pachy mohou způsobit silnou alergickou reakci vedoucí až k anafylaktickému šoku, což je situace, kdy pacientovi otékají sliznice jak dýchacích cest, tak polykacích. Snižuje se mu tlak, takže je mu mdlo, špatně se mu dýchá. Je to život ohrožující situace. Často tato situace nastává ze zápachu ryb, a to samozřejmě hlavně u alergiků. Jsou i případy, že takto reagoval pacient dosud nealergický. Větrání je třeba během vaření zintenzívnit a zamezit tomu, aby zápach v budově zůstal.
Klimatizace a čerstvý vzduch
Řada pacientů trpí tím, že pracují v supermoderních business střediscích. Vzduch je tam jiný, než když si můžete denně vyvětrat běžně otevřeným oknem – vzduchem přiváděným zvenčí. Interiérové místnosti budovy se staví tak, že není možné jiné větrání než klimatizací, a ne vždy je klimatizace dostatečně kvalitní. V Americe pro tento problém vznikl termín „building disease“.
