Co se týče kategorizace barev, elementární znalostí je jejich rozdělení na tzv. teplé a chladné barvy. Mezi teplé patří všechny odstíny červené, žluté a oranžové a zpravidla vyzdvihují pocit čilosti a vzrušení. Naproti tomu různé stupně modré, zelené a fialové spadají do skupiny chladných barev a navozují zejména pocit klidu nebo také odtažitosti. U ostatních barev jako je bílá, černá nebo šedá pak zpravidla velmi záleží na kombinaci s dalšími barvami.

 

Následující příklady se soustředí na základní paletu barev a jejich možný význam i působení na naše vnímání. Ať už se do interiéru svého domova rozhodnete zakomponovat kteroukoliv barvu, je v každém případě dobré znát alespoň tyto základy psychologie barev. Vyplatí se zejména tehdy, pokud chceme v daném interiéru navodit určitou atmosféru. 

 

Samozřejmě je třeba si uvědomit, že způsob vnímání některých barev se může v různých kulturách značně lišit od toho našeho.

 

 

 

Pocity, které v nás tato barva vyvolává, mohou být často velmi protichůdné v závislosti na kultuře, ze které pocházíme. V západním světě je obecně spojována se slunečním světlem či zlatem, a díky tomu si ji tedy často asociujeme se štěstím, optimismem nebo úspěchem. Naproti tomu v Latinské Americe je žlutá považována za barvu smrti a truchlení. V Japonsku a Číně pak představuje symbol odvahy a hrdinství. Žlutá však zároveň patří i mezi tzv. výstražné barvy a z toho důvodu může signalizovat i varování nebo nebezpečí.

I pro tyto rozporuplné pocity, které s sebou žlutá barva přináší, odborníci na interiérový design radí, užívat jí spíše střídmě. Žlutá barva v interiéru může být optimistická a povznášející, zejména pak při použití v tmavých místnostech.  Je ale třeba zvolit vhodný odstín, který nebude příliš jasný ani křiklavý, a nebát se ji kombinovat s jinými barvami. Ideální volbou bude bezesporu bílá nebo šedá.

 

Spojujeme si ji zpravidla s barvou přírody nebo jara a může v nás tedy evokovat pocit zdraví, energie, mládí nebo naděje. V Japonsku pak zelená vystupuje také jako symbol nesmrtelnosti. Obecně je považována za jednu z nejklidnějších barev pro lidské oko. Symbolizuje také růst, harmonii a svěžest a je tak vhodnou barvou do jakéhokoliv interiéru. Například párování světle zelené se šedou může vytvořit moderní dojem a použití různých odstínů v jedné místnosti zase může přidat potřebný kontrast. 

 

Na rozdíl od barev teplého spektra se nepojí s živelnými činnostmi a emocemi. Modrá naopak zpomaluje metabolismus a má tak silný uklidňující účinek. Díky tomu je obecně považována za prospěšnou pro tělo a mysl a dobře se tak uplatní zejména v pracovně. V západní kultuře je ovšem také hojně spojována se smutkem a melancholií.  Ostatně v angličtině může výraz „modrý“ (blue) sloužit k vyjádření pocitu smutku a osamění.  Modrá také odkazuje na barvu oblohy, a proto bývá často spojována se spiritualitou nebo svátostí. Pro vhodné umístění modré barvy do interiéru je pak klíčový dostatečný přísun denního světla, jelikož bez něj bude místnost působit chladně a ponuře. 

 

V případě fialové barvy a jejího sdělení je rozhodující finální odstín. Barva totiž představuje propojení teplé červené a chladné modré, a právě na poměru těchto dvou barev závisí i výsledné sdělení, které v sobě konkrétní odstín fialové nese. Pokud převládne červená, bude více živelná a agresivní. Naproti tomu s převahou modré bude výsledný odstín fialové odrážet spíše klid a soustředěnost. Dříve byla fialová barva obecně spojována s prestiží a šlechtickým stavem. Kromě toho je někdy užívána i jako symbol smrti a truchlení. V interiérech se uplatní zejména lehké a světlejší odstíny fialové, a to především v ložnici, dětském pokoji nebo pracovně, kde podpoří kreativitu i vnitřní klid. 

 

Tato barva v sobě odráží největší množství světla, a proto jistě není překvapením, že i sdělení, které s sebou nese, často souvisí s čistotou, nevinností nebo mládím. Naproti tomu v Číně a Japonsku je bílá symbolem pro smrt a truchlení. 

Na bílou barvu v interiérech narazíme zdaleka nejčastěji. Důvodem je zejména snaha prosvětlit danou místnost, ale i její spojitost s čistotou. Proto se nejvíce uplatní zejména v koupelně a  kuchyni. Aby však nepůsobila příliš sterilně, je na místě ji doplnit dalšími barvami. Zároveň díky schopnosti odrážet světlo, dokáže interiér opticky zvětšit. 

Jestliže má bílá schopnost povznést a prosvětlit, u černé je tomu přesně naopak. Černá koneckonců představuje spíše absorpci všech barev než barvu samu o sobě. Obecně na sebe váže výrazně negativní až destruktivní emoce, ale v kombinaci s jinými barvami může naopak poskytnout vhodný kontrast. 

 

Sama o sobě není příliš vhodnou barvou pro stěny, protože by místnost mohla příliš uzavírat a navodit tak pocit stísněnosti. Skvěle se však uplatní mezi doplňky, nábytkem nebo na podlaze. Při tomto využití černá jednoznačně zaujme a působí rovněž velmi elegantně, zejména pak v kombinaci se sklem.