Na výsev některých druhů zeleniny není pozdě ani v půli léta

Dobře udržované zeleninové políčko je prý stejně krásné jako záhon květin. Ekologicky zaměřeným pěstitelům, kteří chtějí pěstovat, sklízet a konzumovat zeleninu „bez chemie“, srdce při pohledu na ně jen plesá. Pěstování zeleniny však není jen výsadou nadšenců pro vše, co je bio-. Uspokojení z vlastnoručně vypěstované zeleniny nachází stále více zahrádkářů. Umíte si představit radost, jakou takový zahrádkář má, vydoluje-li na několika čtverečních metrech z půdy pytel brambor?

Je sice už léto, ale přece jen jsme na jeho začátku. Můžeme proto ještě leccos dohnat a lecjaký druh zeleniny do volné půdy zasít. Dokonce i mezi květiny. Říká se tomu zelinářské zahradničení. Jediným požadavkem pro tento způsob pěstování zeleniny je, aby půda byla dostatečně úrodná.

Pro světlezelené pekingské zelí (Brassica pekinensis), botanicky brukev pekingská, které se zabydlelo jak v našich kuchyních, tak v našich zahrádkách, platí, že nejspolehlivější kultura je z červencových výsevů. Rostlina rychle klíčí, doporučuje se výsev až ve druhé červencové dekádě. Termín výsevu na počátku léta je vhodnější již proto, že hlávkové typy rády vybíhají do květu, není-li při jarním výsevu alespoň po dobu prvních tří týdnů minimální teplota nejméně 20 °C. Vysévá se na trvalé stanoviště, kde by rostliny měly být od sebe vzdáleny 30 cm. Důležitá je dostatečná zálivka během celého růstového období. Pekingské zelí dozrává za osm až deset týdnů a sklízet je můžeme v různých fázích vývoje. Upravuje se syrové, kysané i vařené.
Také ledové saláty (Lactuca sativa), jejichž hlávky jsou ve srovnání s klasickým, tak zvaným máslovým, salátem tužší, ale přitom křehké, můžeme pěstovat po celé vegetační období. Od března vysazujeme předpěstovanou sadbu pro letní sklizeň, od poloviny července do poloviny srpna vyséváme saláty pro podzimní sklizeň. Obvyklý požadovaný spon výsadby odrůd těchto salátů je 25–30 x 25–30 cm. V suchém počasí potřebují rostlinky dostatek vláhy. Zatímco saláty s volnými listy se sklízejí za sedm týdnů od výsevu, hlávkové za deset až jedenáct, z ledového salátu se můžeme radovat až po dvanácti týdnech.
 
 
Oproti hlávkovému salátu má ledový salát více vody a méně vlákniny. Proto je křehký, šťavnatější, chuťově jemnější a stále populárnější. Je to v podstatě salát hlávkový, jehož listy mají však pevnější konzistenci, jsou lesklé, s výraznějšími žebry a zkadeřeným okrajem čepele.

Saláty nemají velkou energetickou hodnotou, obsahují ale velké množství vlákniny, antioxidanty, vitaminy  B1 a B 6, kyselinu listovou, různé množství vitaminů K, C, A, E a důležité minerály jako jsou vápník, železo, hořčík, draslík i zinek.
O užitečnosti špenátu a jeho blahodárném působení na lidský organismus jsme slýchali už v dětství. Největší zásluhu na jeho propagaci kdysi měly asi filmy o námořníkovi Pepkovi, kterému dodával sílu. Někdo si špenát oblíbil bez ohledu na Pepka již v raném mládí, někdo naopak jej rád nemá a jíst jej nemusí. Ať tak či tak, jsme prý my Češi největšími konzumenty špenátu v rámci Evropy. To není špatná vizitka.

Špenát je jedním z největších zdrojů vitaminu B, kyseliny listové a karotenoidů, které chrání oči před makulární degenerací související s věkem. Obsahuje vysokou koncentraci vitaminu K, je také zdrojem draslíku a hořčíku.

Merlíkovitá rostlina špenát setý (Spinacia oleracea) je jednoletá rostlina s krátkou vegetační dobou, která umožňuje dvojí až trojí sklizeň do roka. V květnu se sklízejí rostliny zaseté v polovině března, na podzim sklidíme špenát zasetý v červenci nebo v srpnu. Na jaře příštího roku sklidíme špenát, který zasejeme v září.
 
Chuťově jemnější než špenát je mangold (Beta vulgaris). I ten můžeme vysazovat do volné půdy od března až do července. Je to rostlina vitální, která vyžaduje jen malou pozornost, avšak stále je u nás málo známá. Patří mezi merlíkovité jako řepa, kterou i svým vzhledem připomíná. Mangold je řepa po stránce botanické, která však patří mezi listové zeleniny. Kromě kuchyňského využití našel mangold dokonce i uplatnění v okrasné zahradě; zejména červeně zbarvené kultivary.
 
Chřestový (řapíkatý) mangold může mít listy až 45 cm dlouhé a 15 cm široké. Střední žilky listů, které přecházejí v řapík, mohou mít bílou, krémovou, růžovou nebo červenou barvu. Řapíky připravujeme podobně jako chřest nebo květák.

Listový mangold neboli cvikla vytváří menší rostliny s dlouhými zelenými řapíky a v kuchyni jej připravujeme jako špenát.

Jak lze připravit mangold? Především rychle. Pod tekoucí vodou operte listy, na tři minuty je hoďte do horké vody, vytáhněte, nechte okapat, ostrým nožem nakrájejte na tenké proužky, dejte na pánev s trochou rozpuštěného másla (naběhnutá cibulka může, ale nemusí být) – a je hotovo. Dál nechť si každý pokrm dotvoří sám.

bydlinekPro jiný zajímavý recept na využití mangoldu nahlédněte do Bydlínkovy kuchařky:
Bulgur s mangoldem a rajčaty
08.07.2022 | Jitka Skorkovská

BYDLENI.CZ Internetový magazín o bydlení a životním stylu. Byty a reality. Katalog firem, produktů a služeb.

REDAKCE BYDLENI.CZ: Kotlářská 5, 602 00 Brno; tel.: 532 154 444; info@bydleni.cz
Provozovatel serveru: ABSTRACT s.r.o.; Kotlářská 5, 602 00 Brno; info@abstract.cz; Tel.: 532 154 444