Těmto třem dnům na samém konci masopustu se oblastně přezdívalo ostatky nebo končiny, na Moravě fašank. Často vrcholily tancovačkou nebo hostinou plnou dobrého jídla a pití, divadlem či hudbou. Obvykle se sešla celá vesnice nebo i několik obcí dohromady.
„Masopust je jedním ze svátků, který by bez ostatních lidí, řekněme komunity, neexistoval. Není to svátek rodinný ani církevní, je to svátek pospolitosti…“ říká autorka knihy Jarní Tradinář Martina Boledovičová. „…Lidé chtějí společně slavit, a tak tam, kde se masopustní tradice neuchovala, často vzniká nová či se ta původní obnovuje. Společně prožité masopustní veselí má vést skrze očistný smích k upuštění páry, zakončení starého a znovunastolení řádu, ale také k prosperitě a blahobytu, takže pokud k vám před dům chtějí přijít popřát a zatančit sousedé, neváhejte. Budete mít zaručeně úspěšný rok.“
Co takovým masopustním koledníkům, kteří vás přijdou pozdravit, nabídnout? Kromě zabijačkových pochoutek je tradičním masopustním pohoštěním smažené pečivo – kynuté koblihy a méně známé nekynuté cukroví poeticky nazývané boží milosti neboli křehotinky, křehtíky či fánky. Koblihy i milosti mohly nabírat nejrůznějších tvarů. Ač koblížky známe plné a kulaté, bývaly také zatočené do preclíků, osmiček, uzlíků, copů a věnečků nebo naopak jen natrhané nebo nakrájené lžící na kousky.
Milosti zase hospodyně vykrajovaly nožem nebo rádýlkem na obdélníky, kosočtverce, ale také kolečka, kytičky, hvězdičky a na Hané z nich dokonce skládaly ornamentální růže. Krásnou a chutnou ozdobou jsou také milosti ve tvaru ptáčků, které lze zavěsit na větvičku.
![]()
![]()
Milovníky slaného pečiva jistě potěšíte zelňákem – tradiční zelnou plackou z jižních Čech. Tento recept zdědila Martina Boledovičová po své mamince, která zelňáky pekla na taneční zábavy a plesy. Na přípravu jsou skutečně jednoduché, to aby vynikly kvalitní suroviny – domácí naložené zelí a sádlo ze zabijačky.
Soutěž o Jarní Tradinář s podtitulem od ledna do června
Zapojte se do soutěže. Stačí odpovědět na otázku, kterou najdete na konci článku, a mít štěstí při losování. Soutěž trvá do 20. února 2024.
„Masopust je jedním ze svátků, který by bez ostatních lidí, řekněme komunity, neexistoval. Není to svátek rodinný ani církevní, je to svátek pospolitosti…“ říká autorka knihy Jarní Tradinář Martina Boledovičová. „…Lidé chtějí společně slavit, a tak tam, kde se masopustní tradice neuchovala, často vzniká nová či se ta původní obnovuje. Společně prožité masopustní veselí má vést skrze očistný smích k upuštění páry, zakončení starého a znovunastolení řádu, ale také k prosperitě a blahobytu, takže pokud k vám před dům chtějí přijít popřát a zatančit sousedé, neváhejte. Budete mít zaručeně úspěšný rok.“
Co takovým masopustním koledníkům, kteří vás přijdou pozdravit, nabídnout? Kromě zabijačkových pochoutek je tradičním masopustním pohoštěním smažené pečivo – kynuté koblihy a méně známé nekynuté cukroví poeticky nazývané boží milosti neboli křehotinky, křehtíky či fánky. Koblihy i milosti mohly nabírat nejrůznějších tvarů. Ač koblížky známe plné a kulaté, bývaly také zatočené do preclíků, osmiček, uzlíků, copů a věnečků nebo naopak jen natrhané nebo nakrájené lžící na kousky.
Milosti zase hospodyně vykrajovaly nožem nebo rádýlkem na obdélníky, kosočtverce, ale také kolečka, kytičky, hvězdičky a na Hané z nich dokonce skládaly ornamentální růže. Krásnou a chutnou ozdobou jsou také milosti ve tvaru ptáčků, které lze zavěsit na větvičku.
Milovníky slaného pečiva jistě potěšíte zelňákem – tradiční zelnou plackou z jižních Čech. Tento recept zdědila Martina Boledovičová po své mamince, která zelňáky pekla na taneční zábavy a plesy. Na přípravu jsou skutečně jednoduché, to aby vynikly kvalitní suroviny – domácí naložené zelí a sádlo ze zabijačky.
Recept: Jihočeské zelňáky
| Ingredience: 500 g kysaného zelí 250 g hladké mouky 250 g polohrubé mouky 250 g sádla sladká mletá paprika sůl a pepř |
Příprava Zelí nechte okapat a překrájejte na menší kousky. Obě mouky prosejte na vál, přidejte zelí, sádlo, papriku, sůl a pepř. Vypracujte těsto a nechte 1 hodinu odpočívat. Poté na vále podsypaném moukou vyválejte na tenkou placku a ostrým nožem rozkrájejte na čtverce nebo obdélníky. Vyskládejte na plech vymazaný sádlem a pečte v troubě předehřáté na 200 °C dozlatova. |
Recept pochází z knihy Jarní Tradinář s podtitulem od ledna do června. Další knihy o tradicích najdete v edici Tradinář.
Soutěž o Jarní Tradinář s podtitulem od ledna do června
Zapojte se do soutěže. Tomu, kdo zodpoví soutěžní otázku a bude mít štěstí při losování, zašleme výtisk Jarního Tradináře. Otázku najdete na konci článku. Soutěž trvala do 20. února 2024. Výherce: E. Kováčová
