V roce 1892 město odkoupilo budovu Měšťanského pivovaru sousedícího s pozemkem, o rok později byl pivovar zbourán a prostor pro budoucí Císařské lázně byl připraven. "Zní to neuvěřitelně, ale hrubá stavba byla hotová za pouhý rok a za další rok bylo dokončeno vnitřní vybavení," kroutí hlavou obdivně Jindřich Valha nad tempem stavebníků. Vše probíhalo v režii ateliéru vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, kteří měli v Karlových Varech vynikající reference: realizovali předtím v rekordním čase lázeňské kolonády i renesanční stavbu městského divadla. A později postavili také Grandhotel Pupp, který stojí v těsném sousedství lázní na druhém břehu Teplé. Novostavba Císařských lázní byla slavnostně otevřena uložením závěrečného kamene 5. května 1895. Ačkoliv původní rozpočet činil půl milionu zlatých, celkový náklad překročil milion zlatých. Hle, už tehdy se investoři mýlili!
Přísně izolovaná od ostatních koupelen je tzv. císařská koupelna. "V době monarchie se při stavbě všech noblesních staveb muselo počítat s návštěvou císaře. V císařské koupelně se ale císař pravděpodobně nikdy nekoupal, užívali ji však jiní prominenti. V posledních letech dostávali privilegium vykoupat se zde vítězové karlovarských etap cyklistického Závodu míru," říká Jindřich Valha. Prozatím naposledy, v červenci 2002, získal exkluzivní možnost koupele vítěz KB Carlsbad Triathlonu a olympijský medailista ze Sydney Jan Řehula. Vstupní salon v pompézním "císařském" stylu zdobí náročné dřevěné obkla dy stěn i klenby, sedací souprava, vitríny, zrcadla, hodiny, bronzové sochy, interiér salonu dokreslují malované výjevy i závěsy. Také lázeň je stále vybavena původně vanou, bazénem, záchodem a mosazným zábradlím, původní jsou i dlaždice.
Císařské lázně, to však není jen významná kulturní památka s monumentálním schodištěm, Zanderovým sálem a třípatrovým věncem lázeňských kabin obepínajících centrální atrium ve tvaru U. Zajímavé je také zmíněné atrium. Dříve sloužila tehdy ještě nezastřešená dvorana s ocelovými pracovními pavlačemi jako distribuční centrum pro rozvoz rašeliny do jednotlivých koupelen. Dopravu dubových van s rašelinou do vyšších pater zajišťoval hydraulický výtah a finální usazení van do koupelen bylo natolik důmyslné, že se zcela podařilo vyloučit pro pacienta nepříjemný průvan. Dnes se v dekadentním, téměř továrním neosobním zpustlém prostředí, ideálním pro techno parties, konají vždy během Karlovarského filmového festivalu populární diskotéky až pro tisícovku přítomných.
Císařské lázně - Lázně I jsou od roku 1994 uzavřeny. Bohužel. Radní stále váhají, zda sama radnice má na náročnou rekonstrukci získat a uvolnit peníze, investoři z Izraele přišli, zmapovali objekt, připravili plány, vše spočítali a zařadili zpátečku. Nádherná kulturní památka dál chátrá, a tak přicházejí vhod i filmaři, které kulisy Císařských lázní logicky svým historickým magickým kouzlem přitahují. Ti poslední kromě zaplacení pronájmu zdarma obnovili část fasády, vymalovali, vytapetovali, zůstaly po nich u vstupu nové otáčivé dveře v dobovém stylu a recepce. Jen dílčí úpravy ale nestačí. S výjimkou vestibulu, schodiště, císařské koupelny, Zanderova sálu a k němu přiléhajících odpočíváren je zbytek lázní v dezolátním stavu, který je třeba urychleně a především komplexně řešit. Tato kulturní památka si to určitě zaslouží a Císařské lázně by opět mohly být pýchou Karlových Varů.
