Výstava Bruselský sen je členěna do dvou částí. Po úvodu přibližujícím dobové klima s dozvukem stalinisticko-gottwaldovského teroru přiblíží první část výstavy samotné EXPO. Atmosféru a ideje panující v roce 1958 v Bruselu věrně zhmotnily Atomium (skulpturální stavba pracující s tvaroslovím dobově aktuální atomové tematiky) a Le Corbusieurův pavilón firmy Phillips. Těžištěm této části však budou zejména archivní materiály, snímky našich předních fotografů i autentické exponáty dokumentující podobu a úroveň Československého pavilonu. Mezi nejzajímavější a nejprogresivnější expozice patřilo sklo, které bude zastoupeno nejen kolekcí realizací z Uměleckoprůmyslového musea v Praze, ale například i modelem a studií k rozměrné Kotíkově vitráži, jednoho z nejdiskutovanějších děl v našem pavilonu. „Nabídneme divákům maximum informací ve vizuální podobě. Rádi bychom prostřednictvím velkoplošných reprodukcí záběrů z expozice evokovali emotivní prostředí pavilonu a mistrné využití scénických prostředků – kontrast světla, tmy a světelné akcenty na skupiny exponátů, modelace pohybu návštěvníků – které bylo pro naši expozici typické,“ popisuje koncept kurátorka výstavy Daniela Kramerová, která je společně s Vandou Skálovou autorkou projektu.
Druhá část výstavy je zaměřena na životní styl 1. poloviny 60. let, který v mnoha oblastech znamenal obrat (rozšiřování televize a médií, emancipace, domácí spotřebiče, nové způsoby trávení volného času atd.). Vystaveny budou špičkové realizace z oblasti užitého umění a průmyslového designu i ukázky z běžné produkce. Vedle fotografií zde ve větší míře promluví dobová umělecká díla. Hledání obrysů tzv. bruselského stylu proběhne v jednotlivých oblastech od architektury, výstavnictví přes obory užité tvorby (sklo, porcelán, keramika, textil, nábytková tvorba, grafický a průmyslový design). Důležité místo zaujímá soubor nábytku, textilií, skla a porcelánu, který úspěšně prezentoval Československou republiku na XII. trienále užitého umění v Miláně v roce 1960.
Umělecká díla a podobu československé expozice a celého EXPO 58 pak přiblíží i několik projekcí z dobových filmů, o osobním významu EXPO promluví dokument připravený z výpovědí aktérů a pamětníků. Dokumentární filmy přiblíží ve druhé části výstavy i atmosféru počátku 60. let a témata vztahující se ke sledovaným uměleckým odvětvím.
Pořadateli projektu Bruselský sen jsou Arbor vitae societas, Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Národní technické muzeum. Architektonické řešení zpracovalo studiu Olgoj Chorchoj, grafický koncept Robert V. Novák, který je zároveň autorem grafické úpravy všech publikací, které k výstavě vycházejí. Vedle obsáhlého katalogu, na jehož přípravě se podílí tým dvanácti autorů a který by měl postihnout fenomén československé účasti na EXPO 58 z mnoha pohledů a zároveň připomenout design počátku 60. let, vychází i trojjazyčný průvodce výstavou pro zahraniční návštěvníky. Bruselský sen doplní pestrý doprovodný program. Aktuální informace a kompletní nabídka pro návštěvníky budou zveřejněny na www.arborvitae.eu a www.expo58.info.
„Enormní úspěch československé expozice nebyl dán ani tak veletržním představením špičkových průmyslových strojů a výrobků a uměleckých děl, jako spíše důmyslným vytvořením umělecky, scénáristicky, ideologicky a psychologicky koncipovaného celku,“ líčí československý triumf z roku 1958 kurátorka Daniela Kramerová. Pro svět znamenala československá prezentace před pěti desítkami let šok. Země, která se ještě nevzpamatovala ze stalinského útlaku, se představila množstvím uměleckých či průmyslových výrobků a nápadů, jež jakoby plynule navázaly na špičkovou úroveň designu i masarykovského Československa.
Aktérů a pamětníků tehdejšího československého úspěchu ubývá. Hrdě přenesené původní stavby z Bruselu byly zničeny či radikálně přestavěny pro jiný účel. „Přes dlouhodobou přitažlivost bruselského fenoménu mu prozatím nebyla věnována významnější odborná pozornost,“ upozorňuje Vladana Rýdlová z Arbor vitae societas. „Po padesáti letech je tak čas zkoumat a pokusit se přiblížit, jaké tedy Expo 58 skutečně bylo, zhodnotit jeho význam v rovině umělecké, sociologické či politicko-kulturní.“
Exponáty pocházejí ze sbírek významných muzeí a galerií v České republice a ze soukromých sbírek.