Specifika omítek slaměných stěn
V případě použití slámy jako nosné plní i funkci konstrukční. Proto je vhodné balíky ukládat naplocho. Stébla jsou tak orientována kolmo na stěnu. Omítka pak s konci stébel dobře váže.
Přechodová vrstva mezi omítkou a slámou je důležitá ze statického hlediska. Vytváří vyztuženou tuhou oblast, která zabraňuje omítce ve vybočení a kolapsu díky vzpěru. Z omítky se stává dosti únosná deska. Sláma s omítkou pak spolupůsobí jako dva spřažené elementy. [3]
Požadavky na omítky slaměných stěn
Množství vody, která se ve stěně vysráží z vodní páry procházející skrz materiál omítky nebývá natolik kritické, aby způsobilo škodu v konstrukci slaměné stěny. Naproti tomu vodní pára, která se do konstrukce zdi dostane infiltrací - prasklinami v omítce, může způsobit nebezpečné hromadění kondenzátu a následné hnití slámy.
V současné inženýrské praxi, zejména u některých nízkoenergetických technologií, se klade důraz na snížení průniku vlhkosti do konstrukcí. Na jedné straně se zvyšuje neprodyšnost obálek stěnových sendvičů a snižuje se jejich paropropustnost. Na druhé straně se předpokládá, že ideální utěsnění je nemožné. Netěsným místům se nedá zabránit, a proto je důležité umožnit v rámci konstrukce bezpečnou míru akumulace vlhkosti a zároveň vlhkost zpřístupnit snadnému vysycháni. Stěny z balíků slámy jsou vydatným akumulátorem vlhkosti, a proto je důležité umožnit této vlhkosti snadný únik [19].
 |  |
| Zdroje vlhkostí a mechanismy vlhnutí ve zdech z balíků slámy: 1 – déšť, 2 - vodní pára (difuze, infiltrace), 3 - vestavěná nebo akumulovaná vlhkost, 4 – vzlínání, 5 – průnik chybnými detaily [19] | Mechanismy vysychání ve zdech z balíků slámy: 1 - odpařováni vody přepravené kapilarítou k vnějším a vnitřním povrchům, 2 - vodní pára (difúzí, infiltrace), 3 - odvodňováni akumulované vláhy drenáží základů působením gravitace [19] |
Vedle vynikajícího vlivu na mikroklima tvoří hliněné omítky inteligentní ochranný systém slaměného zdiva dynamicky reagující na přítomnost vody. Prodyšnost hliněné omítky závisí na její vlhkosti.
Pojivem v hliněné omítce je jíl. Jílovité minerály jsou v podstatě destičkovité krystaly, které se díky své polární elektromagnetické povaze navzájem silně přitahují. Proto je jíl v suchém stavu tak pevný a tvrdý. Ve styku s vlhkostí molekuly vody vnikají mezi krystaly jílu tak, že se krystaly od sebe oddělí. Mezi krystaly jílu se vejde překvapivě velké množství vodních molekul, a proto má hliněná omítka ohromnou absorpční kapacitu. S růstem množství molekul vody mezi krystaly jíl expanduje (bobtná) a tím eliminuje mezery mezi zrnky pisku. Pórovitost a prodyšnost omítky se tudíž se zvyšováním vlhkosti snižuje. Po opětovném vyschnutí se hlína stává znovu skvěle prodyšnou. Sláma je tak pod hliněnou omítkou ideálně chráněna. Voda se k ní jen těžko dostane, a dostane-li se přece, je omítkou automaticky přitahována a potom se z jejího volného povrchu snadno odpařuje.
Narozdíl od vápna, které díky chemické reakci váže zrnka písku do krystalických struktur, nepodléhá jíl v hliněné omítce žádné chemické reakci, není k zrnkům písku vázán, a proto nemá tendenci k erozi. Hliněná omítka se proto musí chránit před deštěm přesahy střechy nebo verandami, nátěry (např. vodním sklem, fermeží) apod. [3]
Ten správný jíl, vhodný k výrobě hliněné omítky, lze často nalézt v blízkém okolí stavby, hned pod vrstvou ornice. Obecně lze říci, že k jednomu dílu jílu stačí přidat 4 díly písku a máte základ pro výrobu hliněné omítky. První vrstva se nanáší rukama. Je tenká a obsahuje hodně jílu. Do dalších vrstev je vhodné přidat nasekanou slámu k omezení smršťovacích trhlin a zvýšení pevnosti. Pro poslední vrstvu se pro její hladší vzhled použije jemnější písek.
„Fajnovou“ hliněnou omítku pro interiér je každopádně vhodnější zakoupit od zavedených výrobců. Bez bohatých alchymistických zkušeností ji pravděpodobně dobře nevyrobíte. Cena hliněných pytlovaných směsí bývá oproti běžným omítkám asi o polovinu vyšší. To je však vyváženo nezměrně lepší estetickou kvalitou a vlivem na zdraví.
Při provádění hliněných omítek lze užít mnoho legrace. Hlína přímo svádí k vytváření různých fresek a reliéfů.
Vápno – kvalita prověřená časem
Vápno je používáno jako pojivo do malt a omítek již tisíce let. Ve všech evropských zemích bylo ve stavebnictví používáno již stovky let před objevem cementu. Občané většiny obcí si jej uměli sami vyrábět z místních zdrojů. Není žádných pochyb o trvanlivosti a schopnosti vápenných omítek dobře chránit zdivo před nepřízní počasí. Je je však potřeba správně vyrobit, provést a udržovat.
Vápenné omítky
Dobře provedená vápenná omítka funguje z hlediska vlhkosti podobně jako tkanina Gore-Tex, jednotlivé molekuly vodní páry propouští hravě a tak umožňuje bezvadné vysycháni, přičemž seskupení vodních molekul tekutiny nepropustí.
K tomu, aby vápenná omítka byla schopna chránit slámu před deštěm, potřebuje tvrdnout (karbonatovat) nejméně 3 měsíce. Přitom je třeba chránit tvrdnoucí omítku před sluncem, před přílišnou vlhkostí, přílišným suchem a také brát v úvahu, že karbonatace vápna je chemický proces, který probíhá pouze za teploty nad 8 °C. [19]
Vápenná pojiva na bázi uhličitanu vápenatého jsou velmi náchylná ke korozi. Uhličitan vápenatý reaguje s řadou anorganických kyselin, které se mohou vyskytovat ve vlhkém ovzduší průmyslových oblastí, nebo jsou přítomny jejich prekurzory, tj. kyselinotvorné oxidy. Rovněž oxid uhličitý, rozpuštěný v dešťové vodě, může způsobit přeměnu nerozpustného CaCO3 na rozpustnou formu hydrogenuhličitanu, který se z pojiva vodou vyplavuje.
Jako zpevňovače vápenných omítek se používají nátěry vápennou vodou. Vnesením roztoku hydroxidu vápenatého se doplňuje chybějící, časem již odstraněné pojivo, neutralizují se přítomné kyselé složky v omítce a preventivně se chrání omítka před dalším působením kyselých agresivních látek. [6]
Svetr a pláštěnku nebo Gore-Texovou bundu ?
Často citovaným heslem moderní pasivní výstavby je tvrzení: „Dýchat musí lidé, ne domy.“ Jejich supertěsné pláště s parotěsnými vrstvami a konvenčními tepelnými izolacemi lze s trochou nadsázky přirovnat k oblečení se do tlustého svetru a igelitové pláštěnky.
Optimálně navržené, zdravé domy kopírují tělesné funkce. Paralely mezi okny, dveřmi, rozvody vody, elektřiny, plynu či kanalizace a příslušnými funkčními systémy lidského těla jsou na první pohled zřejmé. Z tohoto hlediska by obvodový plášť takovýchto domů měl napodobovat lidskou pokožku. To, co je uvnitř musí proti nepřízni počasí spolehlivě chránit, zároveň však zůstávat jistým způsobem pružný a prodyšný. Přestože se vždycky najde pár odolných jedinců, kteří se i ve svetru s igelitovou pláštěnkou budou cítit dobře, většina z nás dá pravděpodobně přednost bundě z Gore-texu.
Více informací
Případným vážnějším zájemcům/nadšencům slaměného stavění mohu na požádání zaslat překlad publikace Information Guide to Straw Bale Building od Amazon Nails.
e-mail autora článku danielgrmela@email.cz
Předchozí části:
Domy ze slámy - zdravé a levné bydlení 1.
Domy ze slámy - zdravé a levné bydlení 2.
Domy ze slámy - zdravé a levné bydlení 3.
Domy ze slámy - zdravé a levné bydlení 4.
Domy ze slámy - zdravé a levné bydlení 5.
Literatura
[1]PFEIFEROVÁ, Magda, SRDEČNÝ, Karel, ŠIMEK, Miroslav. Slaměný dům. České Budějovice: ROSA o. p. s. 2001. 70 s. ISBN 80-238-6834-9
[2]JONES, Barbara - Information guide to straw bale buildings. Dostupný z: www.strawbalefutures.org.uk/images/strawbaleguide.pdf
[3]WIHAN, Jakub. Nosná sláma a CO2 neutrální dům, Materiály pro stavbu 3/2007
[4]HUDEC, Mojmír. Slaměný balík jako stavební komponent – přednáška k příležitosti Světového dne pasivního domu 2007.
[5]ŠIMEK, František. Postavte dům ze slaměných balíků - CD. České Budějovice: ROSA o.p.s.
[6]ROVNANÍKOVÁ, Pavla. O vápně. Dostupný z: http://www.keim.cz/info/00-1/info1.htm
[7]http://www.nejlevnejsiizolace.cz/
[8]Ing. Danuše Čuprová, CSc., Tepelná technika budov, Modul 1, Teoretické základy stavební tepelné techniky. Dostupný z: https://intranet.fce.vutbr.cz – BH10_M01.pdf
[9]PŘÍČINY NÍZKÉ KONCENTRACE AEROIONTŮ V BUDOVÁCH A KRITÉRIA PRO JEJICH POSUZOVÁNÍ – Ing. Radim Kolář, Juniorstav, Sborník 2007
[10]Trvale udržitelný rozvoj – Wikipedie
[11]MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA A EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘENÍ PRVKŮ A KONSTRUKCÍ BUDOV
Z VYSOKOHODNOTNÝCH A ENVIRONMENTÁLNĚ EFEKTIVNÍCH MATERIÁLŮ- Ing. Jan Růžička, doc. Ing. Petr Hájek, CSc., Ing. Kamil Staněk, České vysoké učení technické v Praze
[12]Biomasa pro energii (1) Zdroje - Jan Motlík, Jaroslav Váňa
[13]Technický list VL 14G dostupný z: http://www.baumit.com/cz/misc/doc/tl/3125_TL.pdf
[14]ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov – část 2: Požadavky
[15]ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov – část 3: Návrhové hodnoty veličin
[16]ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov – část 4: Výpočtové metody
[17]WIHAN, Jakub, HUMIDITY IN STRAW BALE WALLS. Dostupný z: http://www.jakubwihan.com/pdf/thesis.pdf
[18]Brotánek, Aleš, ak. arch, Dům ze slámy. Dostupný z: www.lidovky.cz
[19]WIHAN, Jakub. Vlhkost ve slaměné stěně a její vliv na tlení slámy, Materiály pro stavbu 5/2007
