„Když se kluci narodili, myslela jsem, že jsme cestování s batohem pověsili na hřebík a čekají nás „jen“ rodinné dovolené u moře. Ani by mě nenapadlo, že s dětmi zanedlouho budeme cestovat stejně, jako dřív,“ píše v úvodu své knihy Cesty za oceán Eva Záhrobská. Rodina Záhrobských je totiž vyznavačem alternativní formy cestování. S batohy na zádech, bez cestovky, ekonomicky a veřejnou dopravou objevují nejen hojně navštěvované turistické atrakce, ale i méně známé lokality, které by v běžném průvodci člověk hledal jen těžko.
Poprvé se společně s dětmi vydali v roce 2019 do Guatemaly. „Jelikož Petr býval od října do dubna hodně pryč a moc jsme si ho neužili, rozhodla jsem se na konci sezóny jet na větší dovolenou. Jenže kam se v dubnu vydat? V Evropě je zima, exotické destinace s pobytem v hotelu by pro nás čtyři byly strašně drahé a nudné. Petr navrhl, ať jedeme do Střední Ameriky jako dřív. Do sbírky středoamerických zemí nám chyběla jenom Guatemala. Nejdřív se mi to zdálo trochu šílené, ale vzpomněla jsem si, jak snadno se tam cestovalo a že jsme potkávali i rodiče s dětmi. Koneckonců proč ne. Jendovi bylo 6, Jiříkovi 3… Sbalili jsme stan, spacáky, z oblečení jen kraťasy, trika, plavky, dokonale vybavenou lékárničku, repelenty oblíbená autíčka a plyšáky.“ A tak se poprvé všichni čtyři vydali za oceán.
Poprvé se společně s dětmi vydali v roce 2019 do Guatemaly. „Jelikož Petr býval od října do dubna hodně pryč a moc jsme si ho neužili, rozhodla jsem se na konci sezóny jet na větší dovolenou. Jenže kam se v dubnu vydat? V Evropě je zima, exotické destinace s pobytem v hotelu by pro nás čtyři byly strašně drahé a nudné. Petr navrhl, ať jedeme do Střední Ameriky jako dřív. Do sbírky středoamerických zemí nám chyběla jenom Guatemala. Nejdřív se mi to zdálo trochu šílené, ale vzpomněla jsem si, jak snadno se tam cestovalo a že jsme potkávali i rodiče s dětmi. Koneckonců proč ne. Jendovi bylo 6, Jiříkovi 3… Sbalili jsme stan, spacáky, z oblečení jen kraťasy, trika, plavky, dokonale vybavenou lékárničku, repelenty oblíbená autíčka a plyšáky.“ A tak se poprvé všichni čtyři vydali za oceán.
Soutěž o 3 výtisky knihy Cesty za oceán
Vyhrajte knihu Cesty za oceán v soutěži. Stačí si přečíst článek a odpovědět na jednoduchou otázku, kterou najdete na konci článku.
Guatemala a Belize, Panama, Nikaragua i Mexiko
První měsíční cesta vedla jejich kroky do Guatemaly, k prozkoumání jejího mimořádného kulturního, přírodního i historického bohatství. „Do Guatemaly jsme přijeli v období Velikonoc, kdy se slaví jedna z největších událostí roku Semana Santa (Svatý týden). Všichni mají dovolenou, na ulicích tvoří překrásné květinové nebo „plodinové“ koberce a po městech chodí vyzdobené průvody.“ Výlety do džungle, prolézání jeskyní i přespání u sopky je jenom krátký výčet programu jejich společného objevování krás světa za velkou louží.
„Byli jsme hrdí na kluky, jak měsíc cestování perfektně zvládli. I na sebe. Vůbec jsme nečekali, že to, až na dva náročné přejezdy, půjde tak hladce.“
„Byli jsme hrdí na kluky, jak měsíc cestování perfektně zvládli. I na sebe. Vůbec jsme nečekali, že to, až na dva náročné přejezdy, půjde tak hladce.“
Další cestu jim bohužel přerušila pandemie a do Panamy se vydali až v roce 2021. Starší syn byl již ve škole, ale díky vstřícnosti paní učitelky a učebnímu plánu jim v cestě nic nebránilo, dokonce ani protipandemická opatření, která v té době nebyla už tak přísná. Panama se může pyšnit nádhernými plážemi, 14 národními parky, mnoha druhy zvířat a krásou korálových útesů. V roce 2022 procestovali Nikaraguu a loni se vydali opět na měsíc do Mexika.
„V Latinské Americe se není čeho bát, můžete směle vyrazit. Dopravíte se vždycky kdykoli a kamkoli. Najíte se tam královsky, jídlo je vynikající a při dodržování základních hygienických pravidel vám nic nehrozí,“ píše v závěru své knihy Eva Záhrobská.
„V Latinské Americe se není čeho bát, můžete směle vyrazit. Dopravíte se vždycky kdykoli a kamkoli. Najíte se tam královsky, jídlo je vynikající a při dodržování základních hygienických pravidel vám nic nehrozí,“ píše v závěru své knihy Eva Záhrobská.
Sbalte batohy, nasaďte úsměv a vyrazte!
Eva Záhrobská spolu s manželem v roce 2011 procestovala 12 zemí od Salvadoru po Patagonii na jihu Argentiny. V Ekvádoru, Peru a Bolívii naprosto propadla barvám místních látek a šperků. Po návratu domů opustila svět korporátního bankovnictví a na mateřské s prvním synem spustila e-shop Latamer.cz. Chtěla si totiž barevnými látkami vyzdobit dům, ale nedaly se v ČR koupit. Rozhodla se je tedy sama dovážet.
Když povyrostl druhý syn, začali do Střední Ameriky cestovat všichni čtyři. „S miminkem a batoletem bych si asi s batohem netroufla. Když dítě samo nechodí, musíte ho nosit, potřebujete plenky a jiné serepetičky a není schopné jasně sdělit, co a kde ho bolí. Zhruba od tří let jste za vodou a děti si to užijí, kdekoliv jsou s vámi,“ dodává Eva.
Knihou Cesty za oceán přináší Eva Záhrobská nejen inspiraci pro cestování s rodinou, ale i pro všechny, kteří touží po dobrodružství a objevování nových kultur. Její příběh odkrývá, že cestování není jen o navštěvování turistických památek, ale i o poznávání místních tradic, ochutnávání nových jídel a prožívání dobrodružství.
Každá stránka knihy je plná inspirace a rad, které vám pomohou plánovat vaše vlastní cesty po Latinské Americe. Ať už jste zkušení cestovatelé, nebo nováčci, Cesty za oceán vám otevřou dveře do fascinujícího světa dobrodružství a objevování.
Když povyrostl druhý syn, začali do Střední Ameriky cestovat všichni čtyři. „S miminkem a batoletem bych si asi s batohem netroufla. Když dítě samo nechodí, musíte ho nosit, potřebujete plenky a jiné serepetičky a není schopné jasně sdělit, co a kde ho bolí. Zhruba od tří let jste za vodou a děti si to užijí, kdekoliv jsou s vámi,“ dodává Eva.
Knihou Cesty za oceán přináší Eva Záhrobská nejen inspiraci pro cestování s rodinou, ale i pro všechny, kteří touží po dobrodružství a objevování nových kultur. Její příběh odkrývá, že cestování není jen o navštěvování turistických památek, ale i o poznávání místních tradic, ochutnávání nových jídel a prožívání dobrodružství.
Každá stránka knihy je plná inspirace a rad, které vám pomohou plánovat vaše vlastní cesty po Latinské Americe. Ať už jste zkušení cestovatelé, nebo nováčci, Cesty za oceán vám otevřou dveře do fascinujícího světa dobrodružství a objevování.
Ukázka z knihy Cesty za oceán
Ubytovali jsme se u hostelu Windmill, kde jsme si jako jediní návštěvníci postavili stan. Odpoledne jsme šli na procházku k vodopádu El Chorro Macho. Ten se nachází asi 2,5 km za městem v džungli. Měří 35 metrů, běhají kolem něj ještěrky a létají obrovští modří motýli Morpho. Vstup se platí, stezka je krátká, organizovaná a kluzká. Vodopád nás nijak zvlášť neoslnil.
Cestou zpět nás chytla tropická přeháňka a do městečka jsme došli v dešti. Liják v tropech si představte tak, že nad vámi někdo stojí a vylévá vám na hlavu nekonečný kýbl s vodou. Sice jste během minuty promočení na kost, ale není vám zima. Sluníčko vás zase rychle osuší.
Po vynikajícím kafi, které v Panamě umí nejlépe z celé Střední Ameriky, jsme se rozhodli vydat ještě do zoo El Níspero na opačné straně města. Cesta pěšky nám zabrala víc času, než jsme předpokládali. Zoo zavírala v pět, ale v půl páté už byla vstupní brána zamčená. Když tam dotáhnete dvě děti, které celou cestu motivujete tím, že tam bude spousta zvířátek, ať šlapou, nemůžete jim říct, že už je zavřeno a zítra se sem potáhnou znovu. Inu nezbývalo než vniknout do zoo na tajnačku bez placení otevřeným východem. Zoo byla malá, zvířat v ní ale bylo dost. Viděli jsme opice, lenochody, tapíry, želvy a kajmany. Nebyla tam už ani noha, a čím víc se blížila pátá hodina, tím byl můj stres větší. Nerada páchám něco zakázaného, nedělá mi to dobře. Představa, že se dvěma malými dětmi budeme přelézat zamčenou bránu, protože zůstaneme uvězněni po setmění v zoo, mě netěšila ani maličko. Díky mému nervy drásajícímu popohánění a spěchu jsme se dostali ven včas.
Brzy ráno jsme vyrazili na Cerro Cara Iguana (910 m n. m.). Za městem začala stezka prudce stoupat obrovským krpálem do džungle a úzkou cestičkou jsme pak došli na hřebínek. Krajina se pozoruhodně měnila ze zarostlé džungle na borovicový háj a nakonec na holé kamenité kopce se solitérními stromy ošlehanými větrem.
Cestou zpět nás chytla tropická přeháňka a do městečka jsme došli v dešti. Liják v tropech si představte tak, že nad vámi někdo stojí a vylévá vám na hlavu nekonečný kýbl s vodou. Sice jste během minuty promočení na kost, ale není vám zima. Sluníčko vás zase rychle osuší.
Po vynikajícím kafi, které v Panamě umí nejlépe z celé Střední Ameriky, jsme se rozhodli vydat ještě do zoo El Níspero na opačné straně města. Cesta pěšky nám zabrala víc času, než jsme předpokládali. Zoo zavírala v pět, ale v půl páté už byla vstupní brána zamčená. Když tam dotáhnete dvě děti, které celou cestu motivujete tím, že tam bude spousta zvířátek, ať šlapou, nemůžete jim říct, že už je zavřeno a zítra se sem potáhnou znovu. Inu nezbývalo než vniknout do zoo na tajnačku bez placení otevřeným východem. Zoo byla malá, zvířat v ní ale bylo dost. Viděli jsme opice, lenochody, tapíry, želvy a kajmany. Nebyla tam už ani noha, a čím víc se blížila pátá hodina, tím byl můj stres větší. Nerada páchám něco zakázaného, nedělá mi to dobře. Představa, že se dvěma malými dětmi budeme přelézat zamčenou bránu, protože zůstaneme uvězněni po setmění v zoo, mě netěšila ani maličko. Díky mému nervy drásajícímu popohánění a spěchu jsme se dostali ven včas.
Brzy ráno jsme vyrazili na Cerro Cara Iguana (910 m n. m.). Za městem začala stezka prudce stoupat obrovským krpálem do džungle a úzkou cestičkou jsme pak došli na hřebínek. Krajina se pozoruhodně měnila ze zarostlé džungle na borovicový háj a nakonec na holé kamenité kopce se solitérními stromy ošlehanými větrem.
Soutěž o 3 výtisky knihy Cesty za oceán
Zapojte se do soutěže. Stačí zodpovědět soutěžní otázku a mít štěstí při losování. Nápovědu najdete přímo v článku. Soutěž trvala do 12. března 2024. Výherci: P. Kyzlink, T. Gladková, M. Plíšková
