Mnoho lidí červenou řepou stále nespravedlivě opovrhovuje. Naštěstí se ale zároveň rozrůstá okruh jejích zastánců, který bychom dnes rádi rozšířili.

Červená řepa je jedním z asi 12 druhů rodu řepa. Svůj původ má řepa pravděpodobně v rozsáhlých oblastech od Přední Indie směrem k západoevropské straně středozemního moře, kde rostla planě a lidé jedli spíš její mladé zelené listy než nevyvinutou a nepříliš chutnou bulvu. Ze zpráv starých přes dva tisíce let se dá usoudit, že později staří Řekové tuto rostlinu kultivovali a využívali v kuchyni i její kořeny. Jistější jsou záznamy o pěstování řepy ve středověku, její větší rozšíření v Evropě lze datovat od poloviny 17. století.

Pěstování červené řepy zvládne i začátečník, protože tato jednoletá plodina je poměrně skromná. Nevyžaduje žádný speciální typ půdy, dobře se jí daří i ve vyšších polohách a je odolná proti škůdcům.  Vysévání si naplánujeme na konec dubna nebo na květen, rostlinka by rozhodně neměla být vystavena mrazům. Další podmínkou úspěchu je pak už jen dostatek vláhy. Semena dáváme přímo do půdy po dvou, ve vzdálenosti 30 - 35 cm od sebe, po vyrašení méně tmavou rostlinku vytrhneme, aby ta tmavší, která je silnější, měla dost prostoru se vyvíjet. Pokud máte k dispozici jen balkon a rádi experimentujete, můžete zkusit vypěstovat si některou z drobnějších variet červené řepy i na balkoně v kontejneru. Řepa se sklízí na konci léta a na podzim než přijdou první mrazíky, očištěná se dá v temnu, chladnu a přiměřeném vlhku dobře skladovat.

Červená řepa obsahuje vitamíny C a B1 a B2, nejde ale o podstatné množství. Ceněna je především pro řadu jiných  zdraví prospěšných látek. Řepa podporuje krevní oběh a působí proti kornatění cév, kladně ovlivňuje také činnost jater. Obsahuje množství železa, hořčík, draslík a kyselinu listovou, jejíž léčebné účinky jsou velmi rozsáhlé. Barvu červené odrůdy řepy způsobuje  betacyanin, biologické barvivo, o němž se soudí, že má antioxidační vlastnosti.

Léčivé účinky červené řepy se umocňují, pokud se konzumuje syrová, pro tento účel je nejlepší připravit si skvělý francouzský předkrm nazývaný crudités. Různé tepelné úpravy červené řepy jsou ale také součástí východoevropské, německé, italské, řecké i severoamerické kuchyně. Zbavte se nemilých vzpomínek na školní jídelnu a vyzkoušejte alespoň některý z nich.

Crudités

Jemně nastrouhaná syrová řepa, nastrouhaná syrová mrkev, tenounké plátky čerstvé okurky
Zálivka: olivový olej a citrónová šťáva

Všechny přísady smícháme a necháme chvíli uležet

Zapečená červená řepa s kysanou smetanou

Pro čtyři osoby: asi 3 menší červené řepy, větší kelímek zakysané smetany, parmezán nebo jiný strouhaný sýr na zapečení, sůl, citronová šťáva, česnekový pepř

Řepu uvaříme a oloupeme, nakrájíme na asi půlcentimetrové plátky. Do olejem vymazaného pekáčku dáme vrstvu řepy, osolíme, opepříme, zakapeme citronovou šťávou a potřeme vrstvou kysané smetany, stejně pokračujeme další vrstvou, poslední vrstva je bez smetany, posypaná vrstvou strouhaného sýra. Dáme do trouby zapéct. Můžeme podávat s chlebem, ale i bez přílohy.

Krémová polévka z červené řepy

Červená řepa (asi 300 g), 1 malá brambora, 1 cibule, 1-2 stroužky česneku, olej, sůl, pepř, jogurt nebo zakysaná smetana na ozdobu

Na trošce oleje opražíme nakrájenou cibuli a na plátky nakrájený česnek, přidáme na kousky pokrájenou syrovou řepu a bramboru, osolíme, ještě trochu podusíme a zalijeme asi 3 dl vody nebo zeleninového vývaru. Když je zelenina měkká, rozmixujeme ji ponorným mixérem a rozředíme ještě asi 5 dl vody nebo vývaru. Dochutíme pepřem a na talíři podáváme se lžící jogurtu nebo smetany. Pokud máme mladé listy z červené řepy, můžeme jich hrst nadrobno nakrájet a přidat do hotové polévky.

V Bydlínkově kuchařce najdete ještě další recepty z této báječné zeleniny. Například výborný boršč: Co z červené řepy? Rychlý boršč

Fotografie: BYDLENÍ.CZ