Brambory jsou důležitou složkou potravy

Kdyby Evropané nepoznali brambory, existovali by asi na hranici podvýživy. O přesném datu, kdy se první brambory v Evropě objevily a kterému mořeplavci za tuto plodinu vděčíme, se mohou odborníci přít. My jedlíci a milovníci brambor se spokojíme s informací, že to bylo mezi lety 1540 a 1570. Ano, při jedné výpravě v Kolumbii někdy v letech 1535– 1537 jejich hlízy našel a popsal Julian de Castelianos.

Jako první poznali brambory Španělé a Angličané, poté se brambory zabydlely v Irsku. Statě o způsobu jejich pěstování a o jejich využitelnosti zveřejnili Francouzi v roce 1789.

Do českých zemí je v polovině 18. století zavedli irští františkáni. Brambory se nakonec rozšířily po celé Evropě. Lidé poznali, že je mohou chránit před hladomorem. Zjistili, že rostou v nejchudší půdě, že jsou odolné proti dešti, krupobití i slunci a že je lze dobře skladovat. Dokud jsou brambory, není hlad, říkalo se dříve.

Tato základní potravina je však pokrmem velmi hodnotným. Při obvyklém zastoupení brambor v potravě kryjí brambory člověku 70 % draslíku, 20 % železa, 20 % hořčíku, 15 % fosforu a 50 % roční potřeby vápníku. (Draslík je významná složka pro udržení tzv. vodní rovnováhy v organismu.) Brambory dále obsahují sacharidy, a to ve formě čistého škrobu, rostlinné bílkoviny, jejichž podíl není velký, ale je hodnotný, závažný je i obsah vitaminů A, B1 a vitaminu C.

Brambory jsou poměrně nízkokalorické, proto je při přípravě pokrmů zapotřebí rozličně je doplňovat. Uvařit je není umění, ale přesto musíme dodržet několik důležitých pravidel, abychom omezili ztrátu výživných látek a vitaminů. To základní je, že je loupeme těsně před vařením a vkládáme do vroucí vody s dostatečným množstvím kmínu. Uvařené brambory jíme ihned, dlouhým stáním ztrácejí na chuti. Chutných a zajímavých pokrmů připravených z brambor nebo takových, jichž jsou brambory součástí, existují na světě stovky, už proto, že brambory můžeme vařit, smažit, péct, opékat i zapékat, že je lze snadno kombinovat, s masem, uzeninami, zeleninami a zdůraznit jejich potenciál použitím mnoha druhů koření.
Plněné zapečené brambory

5 velkých brambor, 60 g másla, 1 vejce, sůl, 1 lžíce pažitky, 200 g uzeného masa (nebo salámu), 6 lžic smetany, olej

Brambory uvařené ve slupce oloupeme a vydlabeme. Máslo utřeme do pěny, přidáme vejce a sůl spolu s vnitřkem brambory, pažitku nadrobno rozsekanou a kostičky uzeného masa. Promícháme, zjemníme smetanou, podle chuti přikořeníme. Hmotou plníme vydlabané brambory. Každou zabalíme do olejem potřeného alobalu a v předehřáté troubě zapékáme asi 15 min.

Švýcarské rösti

1 kg brambor, cibule, olej, kousek nadrobno nakrájené uzeniny (nemusí být)

Brambory uvařené den předem oloupeme a nahrubo nastrouháme. Opatrně je promícháme s nakrájenou cibulí a uzeninou, rozprostřeme na velkou pánev a z obou stran opečeme na tuku. Vyklopíme na podnos a rozkrájíme na porce. Podáváme se salátem.
bydlinekOdkud se vzal název brambory?

Protože slovo brambory znělo Bydlínkovi podobně jako Branibory, obstaral si etymologický slovník českého jazyka, ve kterém se pídil po jeho původu. Ke svému překvapení se dočetl, že slovo brambor znamená vlastně plodina z Branibor. I hornolužicky se prý řekne „brambor“. Dále slovník uvádí, že rumunština má slovo brandebúrca, to jsou vlastně opět Branibory – Brandenburg. A v našich nářečích máme pro pojmenování brambor ještě slova bandory i bandury, lidově se také říká erteple, zemáky i „zemská jablka“. Ano, ano, vzpomněl si Bydlínek, to já vím, to já znám, o jablkách zemských a jablkách stromových hovoříval strýc z Olomouce, když jsem u něj býval o prázdninách. Tak teď už je mi to jasnější, říká si teď spokojeně.
17.04.2009 | Jitka Skorkovská

BYDLENI.CZ Internetový magazín o bydlení a životním stylu. Byty a reality. Katalog firem, produktů a služeb.

REDAKCE BYDLENI.CZ: Kotlářská 5, 602 00 Brno; tel.: 532 154 444; info@bydleni.cz
Provozovatel serveru: ABSTRACT s.r.o.; Kotlářská 5, 602 00 Brno; info@abstract.cz; Tel.: 532 154 444