Pohled z okna v takovéto nepodařené zimě není ani trochu vábný. Ale příroda a kontakt s ní člověku chybí. A tak i přes nepřízeň počasí jedenkrát týdně docházím na zahradu, abych ji alespoň zkontrolovala. Začínám být netrpělivá, vždyť s jarem mě na zahradě čeká množství práce. Proto si už také píši poznámky, co všechno bych měla, respektive mohla pro ni a na ní udělat. Není toho málo, je toho ažaž. Především jsem dosud nepromyslela, jak racionálně rozdělím plochu, na které chci pěstovat zeleninu.
Velké téma jsou pro mne tento rok brambory, které jsem na zahradě dosud neměla. Avšak letos, inspirována nepříznivým loňským rokem a následně jejich cenou a nedobrou kvalitou v obchodech, to chci zkusit. Protože na zahrádce jsou k pěstování nejvhodnější rané brambory, musím pamatovat na to, abych si koncem měsíce jejich sadbu připravila. Musí předklíčit, to znamená, že potřebují světlo. Zřejmě jim vymezím kousek místa v zasklené lodžii, kam lísky s nimi uložím.
Zahradničení v únoru se přece jen vzhledem k počasí a venkovní teplotě odbývá především v nějakém interiéru – ve skleníku, v zimní zahradě, na světlé chodbě nebo aspoň okenním parapetu. Každý se snažíme podle svých možností, a to už od konce ledna, hlavně však v únoru a březnu, kdy do výsevních misek, truhlíků, různých kelímků, kalíšků a jiných malých nádob vyséváme do vhodného substrátu nejrůznější zeleninu, abychom ji měli předpěstovanou, než jí za teplých jarních dnů určíme místo na záhonu.
Obvykle je to především raný hlávkový salát, jehož semeno vzchází při teplotě 18–20 °C za jeden až dva týdny. Za stejných teplotních podmínek, ale o nějaký den dříve se derou na světlo košťáloviny: rané odrůdy zelí, kapusty, květáku, také brokolice a kedluben. Shodnou teplotu pro klíčení potřebují i semínka celeru, která však ke klíčení potřebují někdy i tři týdny.
Teplomilnou zeleninu, jako jsou papriky či lilek, vyséváme až ve druhé polovině měsíce. Obě zeleniny potřebují 14 dní, než semínka vzejdou. Aby vzešla, potřebují teplotu 22–30 °C. Potom by jeden týden měla následovat teplota 15–17 °C, dále 17–20 °C ve dne a 12–14 stupňů v noci. Na další péči je lilek ještě náročnější než paprika Takové požadavky nemohu splnit, proto si na jaře koupím už předpěstované sazenice.
Trávník na mé zahradě není v dobrém stavu, a tak uvažuji i o tom, že hned jakmile půda rozmrzne, založím jeho novou plochu. Nebude velká, ale s přípravou musím začít už teď. Znamená to, že ji musím nejdříve asi do hloubky 30 centimetrů zrýt a zapracovat do ní vrstvu kompostu. Poté upravím její povrch a počkám na dobu výsevu.
Na co dál nesmím zapomenout a co rozhodně musím tento měsíc provést, je řez vinné révy. Právě v únoru se dělá ten nejdůležitější. Je zapotřebí odstranit suché a nepotřebné dřevo a plodné zkrátit.
Také některý teplý den, dřív než začnou broskvoním rašit pupeny, musím stromky preventivně postříkat proti kadeřavosti. Obvykle tak činím koncem února, to už bývají i slunné dny a je zcela nepochybné, že se jaro blíží.
Velké téma jsou pro mne tento rok brambory, které jsem na zahradě dosud neměla. Avšak letos, inspirována nepříznivým loňským rokem a následně jejich cenou a nedobrou kvalitou v obchodech, to chci zkusit. Protože na zahrádce jsou k pěstování nejvhodnější rané brambory, musím pamatovat na to, abych si koncem měsíce jejich sadbu připravila. Musí předklíčit, to znamená, že potřebují světlo. Zřejmě jim vymezím kousek místa v zasklené lodžii, kam lísky s nimi uložím.
Zahradničení v únoru se přece jen vzhledem k počasí a venkovní teplotě odbývá především v nějakém interiéru – ve skleníku, v zimní zahradě, na světlé chodbě nebo aspoň okenním parapetu. Každý se snažíme podle svých možností, a to už od konce ledna, hlavně však v únoru a březnu, kdy do výsevních misek, truhlíků, různých kelímků, kalíšků a jiných malých nádob vyséváme do vhodného substrátu nejrůznější zeleninu, abychom ji měli předpěstovanou, než jí za teplých jarních dnů určíme místo na záhonu.
Obvykle je to především raný hlávkový salát, jehož semeno vzchází při teplotě 18–20 °C za jeden až dva týdny. Za stejných teplotních podmínek, ale o nějaký den dříve se derou na světlo košťáloviny: rané odrůdy zelí, kapusty, květáku, také brokolice a kedluben. Shodnou teplotu pro klíčení potřebují i semínka celeru, která však ke klíčení potřebují někdy i tři týdny.
Teplomilnou zeleninu, jako jsou papriky či lilek, vyséváme až ve druhé polovině měsíce. Obě zeleniny potřebují 14 dní, než semínka vzejdou. Aby vzešla, potřebují teplotu 22–30 °C. Potom by jeden týden měla následovat teplota 15–17 °C, dále 17–20 °C ve dne a 12–14 stupňů v noci. Na další péči je lilek ještě náročnější než paprika Takové požadavky nemohu splnit, proto si na jaře koupím už předpěstované sazenice.
Trávník na mé zahradě není v dobrém stavu, a tak uvažuji i o tom, že hned jakmile půda rozmrzne, založím jeho novou plochu. Nebude velká, ale s přípravou musím začít už teď. Znamená to, že ji musím nejdříve asi do hloubky 30 centimetrů zrýt a zapracovat do ní vrstvu kompostu. Poté upravím její povrch a počkám na dobu výsevu.
Na co dál nesmím zapomenout a co rozhodně musím tento měsíc provést, je řez vinné révy. Právě v únoru se dělá ten nejdůležitější. Je zapotřebí odstranit suché a nepotřebné dřevo a plodné zkrátit.
Také některý teplý den, dřív než začnou broskvoním rašit pupeny, musím stromky preventivně postříkat proti kadeřavosti. Obvykle tak činím koncem února, to už bývají i slunné dny a je zcela nepochybné, že se jaro blíží.
