K radosti mnohých z nás na začátku listopadu nenasněžilo, teploty se držely slušně nad nulou, a proto jsme se všichni mohli i nadále radovat z odstínů a množství barev listnatých stromů, někde dokonce rozkvetlých zlatic či jabloní, dokvétajících trvalek, růží, ale hlavně chryzantém, jejichž květy a barevná škála prozářily svátek Dušiček. Ostatně listopadky či všesvatinky, jak se jim také říká, zdobí předzahrádky, zahrádky a záhony dosud.
Listopad není můj oblíbený měsíc, končí jím podzim a začíná zima s obvyklou sněhovou přikrývkou, kterou příroda opravdu potřebuje. Blížící se studené období ohlašovali havrani svým krákoráním už v polovině října. Vidět nebyli, slyšet však ano. V těchto dnech však již vidět jsou.
Jelikož nemrzne, stále ještě můžeme na začátku listopadu sázet růže, později je však raději založíme do půdy. Sázíme zdravé nezaschlé rostliny, ale nikdy ne do čerstvě vyhnojené půdy!
Na konci měsíce zazimujeme keřové růže nakopčením. To v praxi znamená, že k rostlinám přihrneme do výšky 15–20 centimetrů zeminu nebo kompost. Totéž dopřejeme i vinné révě. Popínavým kráskám přihrneme větve, které mají při zemi, mladé stromkové růže odvážeme od kůlu, očistíme od listí a opatrně ohneme k zemi, ke které je upevníme a zasypeme zeminou. Starším stromkovým růžím převážeme korunní větve chvojím nebo ovážeme dlouhou slámou.
Až do zámrazu můžeme ještě vysazovat balové ovocné i okrasné stromy a keře; období podzimu je pro takovou činnost nanejvýš příznivé. Při výsadbě okrasných stromů v malých zahrádkách musíme být ale opatrní, jelikož dorůstají do značných rozměrů. Proto je vhodnější vysazovat především okrasné keře. U většiny křovin se doporučuje při sázení kořeny čerstvě seříznout. To však neplatí pro dřevité pivoňky, které bychom seříznutím poškodili.
U všech jehličnanů a stálezelených dřevin nesmíme opomenout důkladné prolití půdy, aby netrpěly přes zimu nedostatkem vláhy a nevyschly. Sloupovité jehličnany navíc ovážeme a tím je ochráníme před sněhem, který by je mohl rozlomit.
Protože z listnatých stromů stále ještě všechno listí neopadalo, pokračujeme s jeho shrabováním, a pokud není nemocné, řádně prosypané vápnem listí kompostujeme. Jsou asi čtyři možnosti jak se spadaným listím naložit. Můžeme je nechat zetlít na zemi, shrabat je a spálit, zarýt do země nebo zkompostovat, což je ta nejlepší alternativa.Zkompostovanou organickou hmotu poté zpracovávají půdní bakterie. Aby byla jejich činnost dobrá, musí být kompost dostatečně provzdušněný a vlhký. Proto jej před definitivním nástupem zimy prolijeme a jeho povrch urovnáme.
Ostatně na založení kompostu je také ještě vhodná doba. Kompost můžeme použít ke všem zahradním rostlinám a hnojit jím můžeme v kteroukoli roční dobu, i když například ovocným dřevinám je nejvíce prospěšný právě na podzim, kdy se při podzimním obrývání stromků dostane humus až do blízkosti kořenů.
Jakmile klesne teplota půdy pod 9 °C, nastane ideální doba pro výsadbu česneku všude tam, kde je to možné. Jen ve velmi chladných oblastech a na těžkých půdách počkáme s výsadbou do časného jara. I když preferujeme kvalitní české odrůdy tohoto úžasného antioxidantu, určitě jej nesmíme zapomenout namořit proti vlnovníku česnekovému a houbovým chorobám. Stroužky se vysazují ve vzpřímené poloze rovnou plochou částí do půdy, do hloubky, která se rovná dvojnásobku jejich velikosti.
Jestli se rozhodnete zvládnout všechny výše zmíněné činnosti v jednom dni, počítejte s tím, že vás asi budou pěkně bolet záda. Ale na to jsme my zahrádkáři zvyklí, s tím obvykle počítáme a máme na to své „zaručeně účinné“ prostředky. Teplo dělá zádům vždy dobře a k tomu uspokojivý pocit z dobře vykonané práce navíc na čerstvém vzduchu nás bude také příjemně hřát.
Listopad není můj oblíbený měsíc, končí jím podzim a začíná zima s obvyklou sněhovou přikrývkou, kterou příroda opravdu potřebuje. Blížící se studené období ohlašovali havrani svým krákoráním už v polovině října. Vidět nebyli, slyšet však ano. V těchto dnech však již vidět jsou.Jelikož nemrzne, stále ještě můžeme na začátku listopadu sázet růže, později je však raději založíme do půdy. Sázíme zdravé nezaschlé rostliny, ale nikdy ne do čerstvě vyhnojené půdy!
Na konci měsíce zazimujeme keřové růže nakopčením. To v praxi znamená, že k rostlinám přihrneme do výšky 15–20 centimetrů zeminu nebo kompost. Totéž dopřejeme i vinné révě. Popínavým kráskám přihrneme větve, které mají při zemi, mladé stromkové růže odvážeme od kůlu, očistíme od listí a opatrně ohneme k zemi, ke které je upevníme a zasypeme zeminou. Starším stromkovým růžím převážeme korunní větve chvojím nebo ovážeme dlouhou slámou.
Až do zámrazu můžeme ještě vysazovat balové ovocné i okrasné stromy a keře; období podzimu je pro takovou činnost nanejvýš příznivé. Při výsadbě okrasných stromů v malých zahrádkách musíme být ale opatrní, jelikož dorůstají do značných rozměrů. Proto je vhodnější vysazovat především okrasné keře. U většiny křovin se doporučuje při sázení kořeny čerstvě seříznout. To však neplatí pro dřevité pivoňky, které bychom seříznutím poškodili.U všech jehličnanů a stálezelených dřevin nesmíme opomenout důkladné prolití půdy, aby netrpěly přes zimu nedostatkem vláhy a nevyschly. Sloupovité jehličnany navíc ovážeme a tím je ochráníme před sněhem, který by je mohl rozlomit.
Protože z listnatých stromů stále ještě všechno listí neopadalo, pokračujeme s jeho shrabováním, a pokud není nemocné, řádně prosypané vápnem listí kompostujeme. Jsou asi čtyři možnosti jak se spadaným listím naložit. Můžeme je nechat zetlít na zemi, shrabat je a spálit, zarýt do země nebo zkompostovat, což je ta nejlepší alternativa.Zkompostovanou organickou hmotu poté zpracovávají půdní bakterie. Aby byla jejich činnost dobrá, musí být kompost dostatečně provzdušněný a vlhký. Proto jej před definitivním nástupem zimy prolijeme a jeho povrch urovnáme.
Ostatně na založení kompostu je také ještě vhodná doba. Kompost můžeme použít ke všem zahradním rostlinám a hnojit jím můžeme v kteroukoli roční dobu, i když například ovocným dřevinám je nejvíce prospěšný právě na podzim, kdy se při podzimním obrývání stromků dostane humus až do blízkosti kořenů.Jakmile klesne teplota půdy pod 9 °C, nastane ideální doba pro výsadbu česneku všude tam, kde je to možné. Jen ve velmi chladných oblastech a na těžkých půdách počkáme s výsadbou do časného jara. I když preferujeme kvalitní české odrůdy tohoto úžasného antioxidantu, určitě jej nesmíme zapomenout namořit proti vlnovníku česnekovému a houbovým chorobám. Stroužky se vysazují ve vzpřímené poloze rovnou plochou částí do půdy, do hloubky, která se rovná dvojnásobku jejich velikosti.
Jestli se rozhodnete zvládnout všechny výše zmíněné činnosti v jednom dni, počítejte s tím, že vás asi budou pěkně bolet záda. Ale na to jsme my zahrádkáři zvyklí, s tím obvykle počítáme a máme na to své „zaručeně účinné“ prostředky. Teplo dělá zádům vždy dobře a k tomu uspokojivý pocit z dobře vykonané práce navíc na čerstvém vzduchu nás bude také příjemně hřát.
