Vyšlo páté číslo časopisu ERA21

Autor zde věnuje pozornost rozvíjejícím se možnostem digitálního projektování v architektuře a jeho vlivům na konstrukční a materiálové technologie. V souladu s prognózami, které předpokládají, že po dosavadní prohlubující se specializaci ve vědeckotechnickém vývoji se nyní naopak otevírá cesta komplexnímu pohledu a sbližování disciplin, formuluje svoji vizi moderní architektury jako média, které "spojuje reálné a virtuální do nového pocitu ´here and now´."

"Domnívám se," píše Miloš Florián, "že je vhodná doba přemýšlet v tomto duchu o změně k přístupu navrhování a realizování staveb i v rámci tuzemské architektury. Naše architektura je stále v zajetí konceptů několik desítek let starých a urbanismu založeného na sitteovských principech stavby měst. Vznikl dojem, že vývoj v oblasti architektury a urbanismu je ukončen a že záleží pouze na práci s dosud známými prostory a formami provedenými v odpovídajících detailech a obvyklých materiálech. Opak je pravdou. Ukazuje se, že historizující kontextualismus v novodobé české architektuře, který je od 90. let 20. století masivně podporován na všech úrovní prostřednictvím médií, poradních sborů, orgánů státní správy, spolků, konferencí, soutěží a systému vzdělávání, neodpovídá výše zmíněným tendencím v současné architektuře. Jsem přesvědčen, že k úspěšnému napravení tohoto stavu, je nutná otevřenost experimentům a novým teoriím. Jen tak může vzniknout naděje, že budeme moci reagovat na změny, ke kterým dochází kolem nás v oblasti společenské a technologické.

Je nutné aplikovat výsledky dosažené v různých oblastech přírodních věd, jež se promítají například v podobě aplikace genetických algoritmů do procesu navrhování staveb, a zároveň se názorově vymezit k jednotvárnému projektování staveb a celků v rámci domácí architektonické praxe...Pro začátek je dostatečné vyjít z principu konvergence technologií, který je založen na interdisciplinární spolupráci jiného typu, než jaký je běžný v tradiční projekční praxi. Konvergence technologií slibuje, že významně zlepší naše chápání přeměny lidských vnímacích a fyzických schopností, zlepší interakci mezi myšlením a nástroji, a to individuálně i ve skupinách. Konvergence například též slibuje přímé širokopásmové spojení lidského mozku a stroje, stroje a struktury postavené z materiálů s předem určenými vlastnostmi, se schopností přizpůsobení se měnícím situacím a s vysokou energetickou efektivností, která zaručuje ohleduplnost k životnímu prostředí..."