„Měli jsme sousedy, kteří vlastnili starou chatu a já jsem ji chtěl vždycky zrekonstruovat. Pak jsem zase chtěl opravit jednu starou kůlnu. Neustále jsem rodiče otravoval, vždycky to však na něčem zkrachovalo," začíná své vyprávění Radek Pospíšil, student v maturitním ročníku, kterého touha bydlet ve vlastním provází už od dětství.
„V létě 2019 jsem začal. Můj plán byl ukázat, že i naše generace umí pracovat rukama. Připadá mi, že si to moc lidí nemyslí. Chtěl bych vám přiblížit, jak se žije v tak malém domku. Tento domeček si může pořídit skoro každý, kdo přemýšlí o vlastním bydlení se zahradou. Jelikož je to bydlení cenově dostupné a celkem jednoduché na stavění. Chci vám dodat nějakou inspiraci a naději, že to dokáže každý, kdo bude chtít," líčí začátky Radek na svém instagramovém účtu _muj_domecek_.
První brigády a YouTube jako zdroj zkušeností
Zkušenosti začal Radek sbírat na prvních brigádách, kdy uklízel na stavbách a díval se dělníkům pod ruce. Jak Radek podotýká, rozhodně žádné znalosti nečerpal ze školy. Velmi důležitým zdrojem inspirace mu byl také YouTube. „Podle YouTube může dnes člověk postavit celý barák. Věděl jsem, co budu dělat další den. Takže jsem projel YouTube, pak jsem se poradil s tátou... Samozřejmě tam bylo milion chyb a musel jsem to kolikrát opravit. Věc, která odborníkovi zabere 2 dny, já dělal třeba 2 týdny," přiznává Radek a dodává, že bez podpory rodiny by se do ničeho podobného ani nepouštěl: „Věděl jsem, že nám rodiče šetří do začátku, až se jednou budeme chtít osamostatnit. Akorát mi bylo jasné, že za půl milionu si nic nenajdu a do podnájmu se mi nechtělo. Na Instagramu jsem se dozvěděl o tiny housech a nadchlo mě to. Naštěstí to nadchlo i tátu, a tak mě rodiče začali podporovat." S otcem, který staví dřevostavby, často jednotlivé kroky konzultoval a sbíral od něj cenné rady.
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Bydlení s veškerým komfortem. Žádné provizorní víkendové chataření
Svůj vlastní tiny house - minidomek na kolečkách - začal stavět na pozemku rodičů. Inspiraci našel v zahraničí, kde je trend tiny housů natolik rozšířený, že nejde vymyslet nic moc nového. „Věděl jsem, co chci stavět. Že to bude velké zhruba 8*3 m. Interiér jsem si však vymyslel a vyladil podle sebe. Chtěl jsem, aby tam bylo veškeré vybavení pro komfortní bydlení. Myčka, pračka, sušička. To v jiných tiny housech moc nebývá zvykem."
Tiny house jako fenomén
Ptáte se, proč stavět dům na extrémně malé ploše? Tiny house je možné v mnoha zemích postavit bez zdlouhavých úředních procesů a povolení. Také samotná výstavba bývá obvykle rychlá a při troše zručnosti je možné si dům postavit svépomocí. Velmi často jsou tyto domy mobilní, a tak je kdykoliv můžete přemístit do požadované lokality. Předpokladem pro komfortní bydlení jsou chytrá úložná řešení v několika výškových úrovních.
Ze dvou měsíců tři roky
Dnes v této minidřevostavbě Radek už jeden rok plnohodnotně bydlí, i když s úsměvem poznamenává, že vyprat si chodí stále k rodičům. Na samém počátku si myslel, že stavbu zvládne za několik měsíců, nakonec se stavba protáhla na 3 roky. Práce na domečku dala Radkovi především schopnost zorganizovat si čas. Ve chvíli, kdy jeho vrstevníci tráví volný čas různými způsoby, Radek každé odpoledne po škole a všechny víkendy věnuje stavbě svého domu.
Nyní Radek studuje v posledním, maturitním ročníku, staví druhý minidomeček a do toho spravuje svůj velmi sledovaný účet na Instagramu. Stříhá videa, domlouvá spolupráce se sponzory. Času opravdu nemá nazbyt, ale jak sám dodává: „Mě to baví, já se nedokážu nudit." Do budoucna by chtěl Radek na domě instalovat solární panely a retenční nádrž na zachytávání dešťové vody. Ani druhým tiny housem jeho stavitelská kariéra nekončí. Své zkušenosti by rád uplatnil v profesním životě a malé domky na kolečkách chce stavět lidem na zakázku.
