Teprve po druhé polovině minulého století, kdy se hrad stal sídlem Muzea města Brna, a zejména v posledních desetiletích se naplňuje úsilí učinit z hradu a nádvoří i obnovených prostor parku, místo kultury, zábavy a společenského života, kde se návštěvníci seznamují s minulostí města, kam ale chodí například také za hudbou nebo za divadlem.

Vinice a oblíbené sady, opevnění i žalářní kobky

Málokdo ví, že se tomu v historii města neděje tak docela poprvé. Původní stavba pocházela ze 13. století, kdy zde sídlili zemští purkrabí. Po mnoha peripetiích byl hrad prodán moravským stavům (bylo to v roce 1560), kteří ho vzápětí prodali městu Brnu. V té době byl prý jižní svah Špilberka osázen vinicemi, v kopci se rozprostíraly také krásné ovocné sady a zahrady a celý prostor byl oblíbeným místem procházek a zábavných radovánek Brňanů. Brzy nato ovšem hrad vyhořel a následné opravy a úpravy jej začaly postupně přeměňovat především na nedobytnou vojenskou pevnost. Dramatické události kolem stavovského povstání roku 1620, kdy byl hrad městu zkonfiskován, stojí zároveň na počátku jeho neblahé pověsti pevnosti vězeňské.

Nejkrutějším žalářem monarchie se Špilberk stal v 18. století za vlády Josefa II., ale jako střídavě vojenské nebo civilní vězení sloužil i po ukončení této své nejtemnější éry. Jistý Leopold Nopp ve své knížce Špilberk po vzniku samostatného Československa o tři sta let později vzpomíná na den 28.října 1918, kdy se "otevřely naposled dveře špilberských žalářů, z nichž vyšli poslední rakouští vězni jako svobodní občané Československé republiky". Jen o pár desetiletí později ale hrad opět posloužil jako vězení, tentokrát odpůrcům německého nacistického režimu.


Rekonstrukce jižního křídla

Z nejstarších středověkých stavebních konstrukcí, se do dnešních dnů dochovala jen torza v suterénu jižního hradního křídla, která byla odhalena při výzkumu před jeho rekonstrukcí. Koncepce obnovy této části hradu, která probíhala v letech 2011 - 2013  měla především za cíl rehabilitovat úpravy interiérů ze 40. let minulého století. Ty tenkrát sloužily vojenským účelům, zároveň ale reprezentovaly tehdejší vysokou úroveň tradičních a uměleckých řemesel  a mají značnou architektonickou i památkovou hodnotu.

O nové Brno

Nedávné dokončení celé této rekonstrukce znamená, že byly obnoveny cenné prvky této podoby dotčených interiérů, ale také, že znovu ožívají prostory, z nichž některé byly nepřístupné přes 30 let. Nyní zde návštěvníci budou mít příležitost seznámit se prostřednictvím nových stálých expozic s nejvýraznějšími kulturními a uměleckými proudy a jejich osobnostmi z minulosti i současnosti města. V celé kráse byly revitalizovány také interiéry, v nichž si mnozí Brňané ještě pamatují oblíbenou hradní vinárnu. I ta by měla v brzké době začít sloužit svému účelu.

Mezititulkem O nové Brno odkazujeme k názvu obnovené stálé výstavy, která představuje brněnskou architekturu a zdejší proslulou interiérovou a nábytkovou tvorbu v letech 1919 - 1939, během nichž bylo město obohaceno o architektonická díla osobností jakými byli Jindřich Kumpošt, Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner, Josef Polášek a mnozí další. Výstava zachycuje také rozkvět  stavebnictví a stavebního podnikání a konkrétními kusy nábytku ze sbíkového fondu Muzea města Brna rovněž  tehdejší vysokou úroveň kultury bydlení, na níž v Brně měly svůj podíl proslulé Spojené UP závody a jejich nejvýznamnější designér Jindřich Halabala.

Moderní výtvarné umění a Krystalíza her

Další stálá expozice umístěná v rekonstruovaných prostorách je vlastně galerií současného výtvarného umění a nese název Od moderny po současnost. Navazuje na stávajíci expozici Od renesance po modernu a stejně jako ona prezentuje výtvarníky, kteří jsou svým dílem a životem spjati s Brnem.

Rozžít a rozehrát sedm hradních místností i venkovní terasu si klade za cíl aktuální výstava, která rovněž našla své místo v nově rekonstruovaném křídle. Pod názvem Krystalíza her se skrývá další  část návštěvníkům hradu již dobře známého projektu putovních výstav koncipovaných Petrem Niklem ORBIS PICTUS PLAY. Krystalíza her vybízí děti i dospělé k otevřenosti a kreativitě, k interaktivní hře. Využívá k tomu různé nástroje, světlo i vítr, zvuky a stavebnicové objekty.