Jedním z nejúpornějších škůdců je drobný bílý motýlek se střechovitě složenými křídly. Je to molice, jejíž tělo i larvy pokrývají drobné výpotky vosku. Rostliny jsou znečištěny výkaly, výpotky a značným vylučováním lepkavé medovice. Listy napadených rostlin rychle žloutnou a odumírají. Pohneme-li nějak s rostlinou, klepneme-li do ní, vylétnou molice v hejnu. Tak můžeme snadno tohoto škůdce identifikovat. Protože má velice dobré reprodukční schopnosti, zamoří záhy celý byt a ohrozí všechny květiny v něm. Rašícím lístkům nedovolí, aby se vyvinuly, saje na nich a hned je ničí.
Účinnou obranou před molicí je časté větrání, které však přece jen někdy není dostačující. Zejména zimní období, kdy větráme méně, molicím svědčí. Na tohoto škůdce je účinné venkovní povětří. Proto v sezoně od jara do podzimu, kdy je již venkovní teplota pro pokojové rostliny přiměřená, se s ním nejsnáze bojuje. Květiny ponecháme alespoň čtyřiadvacet hodin na větru a dešti. Oba živly odvedou dobrou práci. Horší je to v zimě, kdy můžeme bojovat s molicemi pouze chemickými přípravky. Jedním z nich je Mospilan. Aplikovat jej však můžeme mimo obytnou místnost. Po čtrnácti dnech můžeme postřik zopakovat.
K rozšířeným a obávaným parazitům patří vlnatí červci. Na rostlině je poznáme snadno podle drobných bělavých, vatě podobných chomáčků. Škodí jak sáním na stoncích a listech, tak i na kořenech. Sáním na rostlinách škodí také velmi hojní paraziti puklice a štítenky. Štítenky poškozují množství rostlin i v přírodě. Vytvářejí kruhovité, miskovité voskové štítky, které je chrání. Proto je i chemická ochrana proti nim poměrně složitá. Jejich příbuzné puklice mají větší a vypuklejší tělo. Netvoří štítek, pokrývá je však ztuhlá štítkovitě utvářená pokožka. Napadají celou řadu květin: klívie, kamélie, fíkusy, kapradiny, orchideje, asparágusy, palmy, amarylisy, kaly, kaktusy aj. Chemický boj proti nim je těžký a vyžaduje trpělivost. Použít můžeme opět Mospilan, také přípravek Ultracid, Basudin nebo Savel.
Velice rozšířeným škůdcem, který se na pokojových rostlinách vyskytuje snad nejčastěji, jsou mšice. Mají různé barvy: zelenou, načervenalou, černou, žlutou i růžovou; některé jsou okřídlené, jiné ne. Škodí rostlinám nejen sáním jejich šťáv, ale i přenášením viróz. Listy napadené rostliny se skrucují, stáčejí a různě zbarvují, vegetační vrchol neroste a zakrňuje. Mšice napadají téměř všechny okrasné rostliny po celém těle. Sají jak na jejich nadzemní části, tak i na kořenech, kořenovém krčku, cibuli nebo hlízách. Můžeme proti nim použít přípravek Mospilan, vhodný je i známý Pirimor.
Někdy můžeme na okrasných rostlinách zpozorovat i chvostoskoky, kteří své jméno získali právě proto, že se pohybují skoky. Je to drobný hmyz s různě zabarveným tělem: bíle, šedě nebo černě. Nejčastěji se živí práchnivějícími částmi rostlin, ale při větším výskytu ožírá i jejich cibule nebo hlízy. Přenáší však různé bakterie a spory parazitických hub. Jelikož si libuje ve vlhkém prostředí, je možné jej ničit dostatečným větráním a vysoušením prostor.