Kdo nevlastní dům, domeček či rozlehlý byt ve staré zástavbě, nemůže se už například těšit ze zelené krásy kdysi oblíbeného pokojového smrčku (Araucaria excelsa), kvetoucí kamélie či velkokvětého, tzv. anglického, muškátu. Od pěstování velkých rostlin, které dosahují značných rozměrů, jako jsou například palmy, monstery nebo fíkusy, se upouští. Zato skvěle se v našich bytech daří například broméliím, které byly pro svůj exotický habitus oblíbeny hlavně ve druhé polovině 19. století. Tento rostlinný rod však své označení získal podstatně dříve, a to už v 17. století, kdy jej francouzský botanik Charles Plumier pojmenoval po svém současníkovi, švédském lékaři a botanikovi Ole Olofu Bromellovi na jeho počest.
Velmi dekorativní a přitom nenáročná rostlina je bilbergie (Billbergia); u nás nejrozšířenější je Billbergia nutans. Krása této rostliny spočívá pravděpodobně více v dekorativních pěkně zabarvených listenech než v pěkných květech. 
Květenství, které je převislé, připomíná ovesný klas. Objevuje se buď na jaře, nebo v létě, nejdříve však rostlina rozkvétá za tři roky. Květy jsou tvořeny růžovými listeny, ze kterých visí lata se žlutozelenými květy. Po odkvětu bilbergie odumírá tak jako všechny bromélie, avšak předtím se kolem mateřské rostliny vytvoří postranní výhonky, které se postarají o její pokračování. Těmito výhonky se také rostlina množí. Lze je proto odříznout a rozsadit.
Pro začínající pěstitele je bilbergie velice vhodná rostlina, jelikož snese prakticky vše. K životu potřebuje dostatek světla, nikoli však slunce, stanoviště, kde neklesne teplota pod 12 °C, optimální je teplota do 20 °C, a mírnou zálivku vlažnou vodou, která se odvíjí od teploty prostředí.
Květenství, které je převislé, připomíná ovesný klas. Objevuje se buď na jaře, nebo v létě, nejdříve však rostlina rozkvétá za tři roky. Květy jsou tvořeny růžovými listeny, ze kterých visí lata se žlutozelenými květy. Po odkvětu bilbergie odumírá tak jako všechny bromélie, avšak předtím se kolem mateřské rostliny vytvoří postranní výhonky, které se postarají o její pokračování. Těmito výhonky se také rostlina množí. Lze je proto odříznout a rozsadit.Podmínky pěstování
Všechny bromélie, tedy i bilbergie a níže zmíněná vriesea, milují dobrou drenáž v květináčích, kyprou zeminu, vysokou vzdušnou vlhkost a lehké přistínění.Pro začínající pěstitele je bilbergie velice vhodná rostlina, jelikož snese prakticky vše. K životu potřebuje dostatek světla, nikoli však slunce, stanoviště, kde neklesne teplota pod 12 °C, optimální je teplota do 20 °C, a mírnou zálivku vlažnou vodou, která se odvíjí od teploty prostředí.
Krásná vriesea
Bromélie s krásnými listy, která však žije jen krátce, je vriesea. Rod tohoto jména obsahuje asi sto osmdesát druhů a patří k druhově nejbohatším rodům bromélií. Většina z nich roste hlavně v brazilských deštných tropických lesích a pěstovány jsou tyto rostliny pro okrasné účely.
Zelené listy, které mohou být 4–6 cm široké, 60 cm dlouhé a někdy také s kresbou, tvoří většinou nálevkovité růžice. Květenství je jednoduchý nebo složený klas s četnými květy. Nejznámější druh je Vriesea splendens, která je pro svůj ozdobný list a atraktivní dlouhotrvající květenství oblíbená a hojně pěstovaná. Poznáme ji podle tmavých příčných pruhů na listech, zejména na jejich spodní straně. Květenství, které připomíná meč, je vysoké, jasně zbarvené; květy jsou žluté, listeny červené. Květy rozkvétají postupně, díky tomu je rostlina ozdobou interiéru i půl roku. Poté však umírá.
