Rodný dům proslulého architekta v Brně už dávno připomíná jen několik kamenů z jeho základů a pamětní deska u vstupu do hotelu Continental, kde kdysi stál. Syn zručného kamenosochaře a majitele prosperujícího kamenického podniku ze svého rodiště už v mládí odešel a vrátil se sem vždy jen na krátkou dobu, vztah k Brnu a Moravě ale přetrvával po celý jeho život.
Nejsou to jen realizované či nerealizované návrhy, které tvoří jeho brněnský, či řekněme moravský odkaz (zámeček pro cukrovarníka Viktora Bauera, jeho vila v Hrušovanech u Brna, Heroldův dům...). Během svého zdejšího pobytu v roce 1923 přednášel dějiny umění na brněnské fakultě architektury a úzce se stýkal s architekty v čele s hlavním městským architektem Jindřichem Kumpoštem, kteří se po vzniku samostatného Československa zasloužili o intenzivní urbanistický a architektonický rozvoj města. Tento proces tak sám svými názory nepřímo ovlivnil. Spolupracoval rovněž s brněnskou redakcí časopisu Bytová kultura, vedenou Janem Vaňkem, architektem a designérem, významnou osobností českého nábytkářského průmyslu.
Na Špilberku
Všechny tyto skutečnosti a mnoho dalších fakt a zajímavostí připomíná v roce 150. výročí Loosova narození (narodil se 10.12. 1870) výstava EVROPAN ADOLF LOOS. NEJEN BRNĚNSKÉ STOPY, kterou můžete až do konce roku 2020 zhlédnout v prostorách Muzea města Brna na Špilberku.
Z otcovy brněnské dílny si Adolf Loos odnesl vztah k nenapodobitelné kráse přírodního materiálu. To díky nádherným dřevěným a mramorovým obkladům vytvářel své velkolepé interiéry. Odborné vzdělání pak získal na průmyslové škole v Liberci a v Brně. Univerzitní studium v Drážďanech už ale nedokončil, odešel do Vídně, kde si brzy založil vlastní projekční kancelář a kde byla později realizovány mnohé z jeho nejznámějších projektů. Založením byl ale Loos spíš světoobčan, k jeho působištím patřila i Paříž, v níž navázal přátelské vztahy s představiteli zdejší avantgardy. Za svého pobytu v USA, poznal Filadelfii, New Yorku a v Chicagu, kde se seznámil s architekty tzv. chicagské školy, která ovlivnila jeho úvahy o ekonomických aspektech architektury. Americká zkušenost je jednou z inspirací, z níž vznikl slavný esej Ornament a zločin z roku 1908. Formuloval v něm svoji ekonomicky úspornou a z estetického hlediska od zdobných prvků oproštěnou vizi moderní architektury:
"Co právě tvoří velikost naší doby, jest její neschopnost vytvářeti novou ornamentiku. Přemohli jsme ornament: naučili jsme se tomu, že se bez něj obejdeme. Hle, přichází století nové, v němž se uskuteční nejkrásnější přípověď. Brzy zaskvějí se ulice měst jako velké, celé bělostné zdi. Město XX. století bude oslňující a nahé, jako Sion, město svaté, jako hlavní město nebes."
V Galerii Jaroslava Fragnera
Jako architekt dospěl Loos k vlastnímu principu řešení prostoru reflektujícímu funkci stavby a její dopad na ty, kteří se stanou jejími uživateli. Jeho "raumplan" spočívá v uspořádání jednotlivých prostorů v různých výškových úrovních. Tomuto jeho odkazu v architektuře je věnována online výstava v Galerii Jaroslava Fragnera RAUMPLAN A SOUČASNÁ ARCHITEKTURA, která prostřednictvím dokumentace a teoretických textů nabízí pohled na reprezentativní výběr architektových návrhů a hledá jejich souvislosti a přesahy do současné architektury. Online podobu výstavy si vynutila jarní karanténa. Její součástí by měl být i doprovodný program, který by mohl být realizován koncem roku. Ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy je to připravovaná debata expertů Marie Szadkowske, Jana Sapáka, Jana Tabora a Jindřicha Vybírala a dále pak soubor přednášek (Yoshia Sakuraie, Hermanna Czecha, Adama Štěcha či Zdeňka Lukeše).
Výstava na Špilberku i online výstava Galerie Jaroslava Fragnera budou přístupné až do konce letošního roku. Loosovo významné jubileum se stane mj. také součástí festivalu Den architektury, který se v desítkách českých a slovenských měst uskuteční v říjnu 2020.
