Za zbarvení můžou karotenoidy a antokyany
Když se řekne podzim, mnozí si vybaví jen opad listů, chlad a zkracující se den. Podzimní čas má však své kouzlo skryté právě za změnami venkovních teplot a úbytkem slunečního záření. Proč je tráva zelená, nás učí už od základní školy. Zelené barvivo chlorofyl vyskytující se v zelených částech rostlin je nezbytné k zachycování sluneční energie a přeměně důležitých látek pro přežití rostlin. Není to však jediné barvivo, které můžeme v rostlinách najít. Další skupinou jsou žluté a oranžové karotenoidy a červené antokyany. V době vegetace jsou však tato barviva potlačena aktivním chlorofylem, v němž probíhá fotosyntéza. V pozdním létě dochází k poklesu intenzity fotosyntézy a k rozkladu chlorofylů. Zelené barvivo tedy ustupuje a vynikají barviva žlutá, oranžová a červená, která jsou odolnější a zůstávají v listech i po rozpuštění chlorofylů do doby opadu listů.
Když se řekne podzim, mnozí si vybaví jen opad listů, chlad a zkracující se den. Podzimní čas má však své kouzlo skryté právě za změnami venkovních teplot a úbytkem slunečního záření. Proč je tráva zelená, nás učí už od základní školy. Zelené barvivo chlorofyl vyskytující se v zelených částech rostlin je nezbytné k zachycování sluneční energie a přeměně důležitých látek pro přežití rostlin. Není to však jediné barvivo, které můžeme v rostlinách najít. Další skupinou jsou žluté a oranžové karotenoidy a červené antokyany. V době vegetace jsou však tato barviva potlačena aktivním chlorofylem, v němž probíhá fotosyntéza. V pozdním létě dochází k poklesu intenzity fotosyntézy a k rozkladu chlorofylů. Zelené barvivo tedy ustupuje a vynikají barviva žlutá, oranžová a červená, která jsou odolnější a zůstávají v listech i po rozpuštění chlorofylů do doby opadu listů.
Na rostliny působí vždy dva faktory: hormonální a fyziologické změny. Barevné změny jsou způsobeny fyziologickými procesy, působením teploty a světla. Během vegetace rostlina shromažduje zásobní látky jako cukry, minerální látky a bílkoviny, které musí být transportovány, než budou trvale ztraceny spolu s opadem listů. Tato změna je podmíněna fytohormony, které dají podnět k přesunu zásobních látek do trvalé části rostlin jako pupeny, větve, kmeny.
Nejkrásnější listy má javor a bříza
Nejlépe tomu můžeme porozumět tím, když si všimneme načasování jednotlivých změn. Podzim na rozdíl od jara začíná téměř všude ve stejnou dobu, a to právě fyziologickými změnami způsobenými změnou světelných podmínek. Zkracující se den a s tím již zmíněné fyziologické procesy se projevují stejně v Jeseníkách i na Šumavě. Důležitou roli zde hraje druh stromů. Nejlépe můžeme sledovat změnu zabarvení na břízách či javorech.
Pestrá barevnost listů však není každoroční jistota. Vybarvení je ovlivněno celkovým podzimním počasím. Nejkrásněji se listy zabarvují při slunném a chladném období. Mrazy či deštivé počasí barevným změnám příliš nesvědčí. Detailněji lze pozorovat, že i na jednom stromě můžeme mít polovinu listů krásně zabarvených a druhou polovinu mně výraznou. Zde hraje roli zastínění listů dalšími stromy či jinými objekty.
Nejkrásnější listy má javor a břízaNejlépe tomu můžeme porozumět tím, když si všimneme načasování jednotlivých změn. Podzim na rozdíl od jara začíná téměř všude ve stejnou dobu, a to právě fyziologickými změnami způsobenými změnou světelných podmínek. Zkracující se den a s tím již zmíněné fyziologické procesy se projevují stejně v Jeseníkách i na Šumavě. Důležitou roli zde hraje druh stromů. Nejlépe můžeme sledovat změnu zabarvení na břízách či javorech.
Pestrá barevnost listů však není každoroční jistota. Vybarvení je ovlivněno celkovým podzimním počasím. Nejkrásněji se listy zabarvují při slunném a chladném období. Mrazy či deštivé počasí barevným změnám příliš nesvědčí. Detailněji lze pozorovat, že i na jednom stromě můžeme mít polovinu listů krásně zabarvených a druhou polovinu mně výraznou. Zde hraje roli zastínění listů dalšími stromy či jinými objekty.
