Jurkovičova vila (dokončena v roce 1906) je od roku 1965 zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Tato stavba je jedinečnou ukázkou uměleckého díla spojujícího prvky architektury, užitého umění, malířství, sochařství i lidové tvorby. Rovněž je ojedinělým příkladem uměleckého díla s pevnou vazbou na brněnskou komunitu umělců přelomu 19. a 20. století. MG ji získala od soukromého majitele za 15.162.950 Kč, a to včetně pozemku a zahrady.
Dům není v havarijním stavu, k přesnému určení stavu budovy však bude nutné vypracovat stavebně-historický průzkum, který je již naplánován. Na jeho základě bude provedena rekonstrukce objektu, při níž půjde o jeho uvedení do maximálně možného původního stavu. Vila v současné době není přístupná veřejnosti.
Na způsob provedení rekonstrukce bude kladen obzvlášť velký důraz. Celý proces bude postupně dokumentován a výstupem se stane manuál pro rekonstrukci památek určený odborné veřejnosti. MG rovněž plánuje postupné umísťování informací o aktuálním průběhu rekonstrukce v on-line projektu na webových stránkách.
Ve zrekonstruované vile bude umístěna stálá expozice týkající se Dušana Samo Jurkoviče. V přízemí se počítá především se zpřístupněním jedinečné haly, která je páteří celého domu a dochovala se ve velmi dobrém autentickém stavu. Rovněž následné obývací pokoje a ložnice patří s dochovanými původními prvky oken, ostění, výklenků, dveří včetně původního kování atd. k důležitým památkám na dílo autora. Expozice bude koncipována jako dialog stručně charakterizovaný vazbou umělec-prostředí-komunita, kde kromě samotného autora budou zmíněny i ostatní osobnosti secesního Brna včetně umělců vycházejících z podobných principů jako Jurkovič.
Všechny uvedené cíle shrnula MG v projektu nazvaném Centrum Dušana Samo Jurkoviče v Brně, s nímž se uchází o podporu ve 2. výzvě žádostí o granty z Finančních mechanismů EHP/Norska (tzv. Norské fondy). V případě získání potřebných finančních prostředků z těchto fondů plánuje Moravská galerie v Brně zahájení samotné rekonstrukce koncem roku 2007, otevření stálé expozice je pak naplánováno na podzim 2008.
Architekt Dušan Samo Jurkovič a Brno
Přestože větší část aktivního života strávil Dušan Samo Jurkovič (1868―1947) na rodném Slovensku, zapsal se vedle Jana Kotěry jako jeden z nejvýznamnějších architektů působících v českých zemích na přelomu 19. a 20. století.
Nejvýznamnější památkou Jurkovičova působení v Brně je vila, kterou si v roce 1906
navrhl a postavil na lesním svahu nad řekou Svratkou, na okraji tehdy ještě samostatné příměstské obce Žabovřesky (ul. Jana Nečase 2). Realizoval v ní manifestačně své dosavadní poznatky a modelovou představu vily. Hlásí se v ní k anglickému hnutí Art & Crafts s jeho návratem k tradici bydlení, k řemeslům, k sepětí toho, co my nazýváme volným a užitým uměním.
K této osobité parafrázi anglické vily se Jurkovič dopracoval díky svým dosavadním osobním zkušenostem s řemeslem, ale také jí zhodnocoval své vídeňské školení u Camilla Sitteho, prohloubené studiem prací Edgara Wooda, C. R. Mackintoshe a zejména H. M. Baillie-Scotta. Již zasazení vily do krajiny je výsostným tvůrčím činem, v němž se Jurkovič projevil jako jeden z nejcitlivějších architektů ve vztahu k přírodě. Lokalita je dodnes vyhledávaným cílem výletů, nabízejícím blízký les, řeku, bohaté výhledy. Jurkovič si sám aktivně těchto požitků dopřával. Na nedalekém břehu Svratky postavil i loděnici, kterou se svými přáteli využíval.