Zahradní jahody, jsou oblíbené na celém světě. Každoroční spotřeba stále vzrůstá - v čerstvém stavu tohoto lahodného ovoce lidstvo každoročně údajně spořádá přes 4 miliony tun, další obrovské množství se zpracovává.
Oblíbené ovoce
U nás jsou jahody nejžádanější drobné ovoce, které roste a zraje od nížin k horám a které sklízíme jako první po dlouhé zimě. Tuto voňavou manu znali i v antice, což dokládají zmínky například Ovidiovy nebo Vergiliovy, o jahodnících se později zmiňují středověké herbáře a existují záznamy, z nichž lze soudit, že například ve Francii přenesli lesní a luční jahody do zahrad a s jejich kultivací začali ve 14. století.
V zámeckých zahradách věnovali jahodám péči zahradníci, v klášterech zase mniši. Ve střední Evropě rostou tři druhy jahod, kterým obvykle říkáme lesní, i když všechny v lese nerostou. Ať jsou již jahody natrhané v lese, na mezi či v zahradě, vždy jsou pro děti, ale nejen pro ně, velkou pochoutkou.
Proti případné kopřivce, kterou mohou vyvolat kyseliny a vonné látky v jahodách obsažené, doporučuje lidová moudrost kombinaci jahod se smetanou či s jinými mléčnými produkty, nebo s medem. Upravit si jahody se šlehačkou není tedy projev zhýralosti, nýbrž prozíravosti. Mimochodem oblíbenou kombinaci jahod se šlehačkou údajně vytvořil mocný kardinál Thomas Wolsey, který působil na dvoře anglického krále Jindřicha VIII., tato dobrota je tedy stará už půl tisíciletí.
Jahoda obsahuje v průměru 85–87 % vody, více než 1 % bílkovin, 6,2 % cukru, kyseliny citronovou, jablečnou, vinnou, salycilovou, vitamin C, provitamin A, vitamin B2 a K, dále například mangan a karoten.
Víme, že před výsadbou se vyplatí věnovat velkou pozornost půdě, která musí být výživná a propustná. Jahodníku musíme dopřát hnůj nebo alespoň kompost, přihnojit jej plným hnojivem, třeba Kristalonem, musíme i během vegetace. K tomu potřebují jahody slunné stanoviště, dostatečnou zálivku, nejlépe ke kořenům, a ošetření proti chorobám. Použití zdravé sadby (spon asi 30x70 cm) a výběr odolných odrůd jsou první předpoklady minimalizace chemických zákroků.
Podle začátku zrání můžeme jednou plodící odrůdy jahodníku rozdělit do šesti skupin: jsou to jahody velmi rané, rané, polorané, polorané až polopozdní, polopozdní a pozdní. Zatím však nikde nebyla vyšlechtěna odrůda odolná proti šedé hnilobě plodů. V teplejších polohách můžeme pěstovat remontantní jahodníky nejen na zahradě, ale i méně obvyklými způsoby třeba na balkoně nebo okenním parapetu, například v květináči, v truhlíku, v zavěšené nádobě apod., kde navíc působí také dekorativně.
První český jahodářPrvní jahodníky vysadil u nás Rudolf Strimpl, správce hospodářského dvora, na začátku 90. let 19. století a brzy nato začal na statku Chlístov v obci Teletín s jejich křížením. Předtím si však nechal poslat z USA sadbu polních jahod, které na cestách po Americe poznal. Pěstování velkoplodých jahod v kraji se rozšířilo a brzy nato vzniklo dlouholeté jahodářské centrum v okolí městečka Neveklov nedaleko Benešova.
