Podzim je pro výsadbu ovocných dřevin nejvhodnější

Od poloviny října do konce listopadu, není-li země zmrzlá nebo příliš rozbahněná, můžeme vysazovat ovocné dřeviny. Podzim je v našich klimatických podmínkách pro tuto činnost ideální.

Je samozřejmě možné odložit takovou práci na jaro, přes zimu vše důkladně promyslet a jabloně, hrušně, broskvoně – ty zejména –, rybíz či angrešt sázet od poloviny března do konce dubna. Zásadně v jarním termínu sázíme kromě broskvoní také mandloně.

V časném podzimu je však půda v hloubce ještě dostatečně prohřátá a dřeviny stačí do zimy dobře zakořenit. Další předností podzimní výsadby je, že stromky lépe využívají zimní i jarní vláhu. To se týká i sazenic vinné révy, jejíž výsadba je v podstatě stejná jako u ovocných stromků.

Stanoviště, které pro stromek zvolíme, má výrazný vliv na kvalitu jeho růstu i na bohatost úrody, kterou nám dá. Proto se snažíme respektovat několik zásad:

Nejméně pět let nesázíme nový stromek na stanoviště, kde ještě nedávno rostl původní strom. Na jeho místě půdu po dobu několika roků rekultivujeme. Jestli je to možné, nesázíme po sobě stejný druh na stejné místo. Odborníci naopak doporučují sázet co nejvzdálenější ovocný druh. Vhodné je vysazovat například jádroviny po peckovinách.Zrovna tak nesázíme mladé stromy mezi staré s představou, že mladé vyrostou a staré odstraníme. Asi bychom se dočkali zklamání. Mladé stromy mezi silnými starými nerostou a živoří. To proto, že nemají například možnost přijímat dostatek živin a vláhy. Pominout nesmíme ani otázku stanoviště a jeho orientaci ke světovým stranám, z nichž nejvhodnější je jih a jihovýchod, druh a typ půdy (ideální je půda hlinitá) a její pH, které pro většinu ovocných dřevin by mělo být v rozsahu 6–6,5. Kyselejší půdy je zapotřebí vápnit a zásaditější (s pH nad 7) je vhodné pravidelně hnojit sírany, amoniakem a mulčovat kyselým kompostem.

Když tedy víme, jaký strom budeme chtít pěstovat a kam jej vysadíme (to jsme si ujasnili v případě podzimní výsadby nejpozději během sezony, v případě jarní výsadby přes zimu v teple domova), přistoupíme k vlastní výsadbě. Místo je třeba připravit minimálně dva měsíce dopředu. Půdu v jeho okolí zbavíme vytrvalých plevelů a trávy, aby neubíraly mladému stromku živiny a vláhu. Dále podle velikosti kořenového systému nového stromku připravíme dostatečně hlubokou jámu, která by měla být o třetinu širší, než je kořenový systém.Před vlastní výsadbou namočíme nejméně na půl dne kořeny stromku do vody, aby měly možnost zregenerovat. Aby nebyly ohnuté vzhůru, zakrátíme je hladkým řezem ostrými nůžkami. Do připravené jámy zatlučeme opěrný kůl. Nový stromek sázíme tak hluboko, jak hluboko rostl v ovocné školce, kde jsme jej zakoupili. Kořenový krček je v úrovni terénu. Ke kůlu stromek vyvážeme tak, aby byl aspoň deset centimetrů od kmínku, který bude sílit úměrně s tím, jak se bude stromku dařit. Nakonec jej řádně zalijeme.

Aby se divocí králíci či zajíci ke kůře mladých stromů, která jim chutná, nedostali, použijeme některý z chráničů, které jsou v prodeji. Vybírat můžeme mezi rákosovými, kovovými, plastovými a jinými.
23.10.2020 | Jitka Skorkovská

BYDLENI.CZ Internetový magazín o bydlení a životním stylu. Byty a reality. Katalog firem, produktů a služeb.

REDAKCE BYDLENI.CZ: Kotlářská 5, 602 00 Brno; tel.: 532 154 444; info@bydleni.cz
Provozovatel serveru: ABSTRACT s.r.o.; Kotlářská 5, 602 00 Brno; info@abstract.cz; Tel.: 532 154 444