Všechny konvariety petržele, tj. petržel kadeřavá, listová a kořenová jsou dvouleté rostliny, které lze ve výživné hlinité půdě snadno pěstovat. Semena rostliny nakupujeme koncem zimy, protože o zelené koření je velký zájem. Na záhon sejeme petržel již v březnu. V prvním roce rostlina vytváří listovou růžici jednoduše vykrajovaných nebo kadeřavých listů, které, ač je budeme často řezat, vždy dorostou. Ve druhém roce rostlina opět obrazí, začne vytvářet slabě vonící bělozelené květy a zastavuje růst listů.
Kadeřavou petržel používáme především k dekoračním účelům, hladkolistá má pikantnější chuť a je rozšířenější.
Král, který miloval zeleninuTěžiště obliby i produkce této byliny je na evropském kontinentě ve střední Evropě. Původně rostla petržel v celém Středozemí ve skalnatých a hornatých terénech a zprvu byla jen sbírána. Zásadní obrat v jejím pěstování nastal za vlády Karla Velikého (742–814), kterému můžeme připsat lví podíl na jejím rozšíření. Tento vladař měl mimořádné pochopení pro zeleninu. Nařídil prý proto i pěstování petržele hned u svého sídla. V 16. století se pěstování petržele rozšířilo i do Anglie, později též do zámoří. České pojmenování „petržel“ je vlastně zvukovou verzí latinského názvu petroselinum, který však má svůj původ v řečtině. Staří Čechové hovořili o petruželi.
Slepice nebo kuře s petrželovou omáčkou a knedlíčky
Slepici nebo kuře uvaříme s kořenovou zeleninou.
Omáčku připravíme ze 7 dkg másla a mouky. Jíšku zalijeme drůbežím vývarem a do ní vložíme nadrobno nasekanou petržel. Do hotové omáčky zavařujeme petrželové knedlíčky.
Knedlíčky: Na drobné kostky nakrájíme 3 rohlíky, pokropíme mlékem, nasypeme nasekanou zelenou petrželku, rozklepneme 2 vajíčka a vmícháme 1 kávovou lžičku hladké mouky, podle potřeby můžeme přidat trochu strouhanky na zahuštění.. Osolíme, vše dobře zamícháme a na prkénku posypaném strouhanou houskou tvoříme malé knedlíčky. Omáčku uvedeme do varu a zavařujeme knedlíčky po dobu asi 5 minut. Z uvedeného množství utvoříme asi 18 knedlíčků.