Nevíte, kam v létě vyrazit? Vydejte se na západ po stopách císařovny Sisi

V třetím díle toulkové trilogie nás Alžbětiny kroky zavedou nejprve do Anglie, kde pořádala hony a bavila se ve společnosti svých loveckých přátel. Pobývala na ostrově Wight, na romantickém zámku Steephill, zavítala do Osborne, letního sídla britské královny, nebo do Londýna a jeho okolí. V honech pokračovala i na irském venkově a pak se podívala na skok do Belgie, kam se Sisi vypravila poznat snoubenku svého syna korunního prince Rudolfa, a dále do Nizozemska, na jehož pobřeží skládala básně.

Císařovnu dlouho trápily chronické zdravotní potíže, a proto se s ní vydáme také do německých lázeňských měst, konkrétně do Baden-Badenu, Wiesbadenu, Bad Schwalbachu nebo Bad Nauheimu v Hesensku. Její putování končí ve Švýcarsku. Tady na břehu milovaného Ženevského jezera našla smrt rukou anarchisty.

 

Ukázka:

 

Sisi byla od útlého mládí vynikající a neohroženou jezdkyní na koni. Trénovala nejprve ve své bavorské vlasti a následně v Rakousku i Maďarsku. Ve svém nejoblíbenějším sídle, v uherském Gödöllő, často a ráda pořádala hony na lišku po anglickém vzoru. To jí ale nestačilo. Když se od své mladší sestry Marie (celým jménem Marie Žofie), bývalé královny neapolské, dozvěděla o parforsních honech konaných na britských ostrovech, byla ve velkém pokušení sem zavítat. Počínajíc rokem 1873 si Marie na každou zimní loveckou sezónu pronajala nedaleko Althorpu, sídla lorda Spencera, za peníze bankovního domu Rothschildů luxusní dům a neustále lákala císařovnu, aby do Anglie také přijela. Možná zval Sisi do své vlasti i Albert Edvard, princ z Walesu, syn královny Viktorie a pozdější britský král Edvard VII., nazývaný ve své rodině „Bertie“, který roku 1873 dorazil do Vídně na světovou výstavu. Na tuto mimořádnou akci přijeli na pozvání Františka Josefa a Alžběty i pruský korunní princ Friedrich, zvaný „Fritz“, se svou manželkou Viktorií, v rodinném kruhu nazývanou „Vicky“, dcerou britské královny Viktorie a sestrou Bertieho. Pruská korunní princezna Vicky za matkou často s manželem jezdila a sportovně založenou císařovnu, s níž se přátelila, jistě na ostrovy lákala také.

Alžběta, velká cestovatelka a náruživá jezdkyně na koni, se nenechala přemlouvat dlouho. Na hony i na Británii byla zvědavá a také se toužila zase někdy podívat k moři. Oddávat se jeho vlnám totiž neměla příležitost od svého dlouhého pobytu na Madeiře, Korfu a v Benátkách v letech 1860–1862. Jako záminku využila křehké zdraví své nejmladší dcery Marie Valerie. Podobně se na její chatrné zdraví odvolávala, když chtěla na zimní období let 1870–1871 a 1871–1872 uniknout vídeňskému dvoru do horského lázeňského městečka Merano. O Valerii se ale opravdu do hloubi duše obávala. Prvorozená dcera Žofinka jí totiž zemřela v pouhých dvou letech a císařovna v žádném případě nechtěla přijít o další dítě.

Knihu vydává nakladatelství Grada, 216 stran, cena 449 Kč. Najdete ji zde: https://www.grada.cz/na-zapad-po-stopach-cisarovny-sisi-14388/