- Stát má podporovat mladé lidi v bydlení, domnívá se 96 % zástupců GenZ
- 16 % mladých věří, že nastávající vláda situaci v bydlení vyřeší
- Pro 39 % bude za 4 roky situace stejná, pro 35 % dokonce ještě horší než teď
- Největší problémy: drahé nemovitosti i hypotéky a nízké příjmy
Nová vládnoucí koalice má jako jednu z priorit rozhýbání bytové výstavby a vylepšení situace s bydlením především pro mladou generaci. Z aktuálního průzkumu společnosti Ipsos pro Xellu právě mezi GenZ však vyplynulo, že mladí v pomoc nové vlády nevěří. Téměř všichni mladí (pro účely tohoto průzkumu ve věku 18-30 let) ale očekávají, že jim stát nějakou formou s bydlením pomůže.
Pouze 16 % zástupců GenZ podle tohoto průzkumu věří, že nová vláda jim s bydlením pomůže.
Naopak 35 % si myslí, že situace bude za 4 roky ještě horší než nyní a 39 % očekává,
Naopak 35 % si myslí, že situace bude za 4 roky ještě horší než nyní a 39 % očekává,
že se za 4 roky nic nezmění. „Stát by ke stabilizaci bytové výstavby mohl přispět třemi kroky: zjednodušením a zrychlením schvalovacích procesů, podporou dostupného a nájemního bydlení a především stabilitou a předvídatelností ekonomického prostředí,“ domnívá se generální ředitel Xella pro ČR a Slovensko Igor Forberger.
Zástupci GenZ tak budou v nejbližších letech těmi, kteří vstoupí na trh s bydlením. Především generace dětí narozených mezi lety 2005 – 2010 je přitom početně velmi silná, což situaci na trhu dále zhorší. A pouze 1 z 25 z této generace se domnívá, že si to mají mladí vyřešit sami bez pomoci státu.
Naopak plných 96 % mladých očekává, že jim stát nějakou formou pomůže. Nejčastěji zmiňují výstavbu levných bytů pro mladé (33 %), poskytování dotací či bezúročných půjček (29 %) nebo zlevnění bytů či hypoték zásahem státu (20 %). „Stát například může aktivně vytvářet podmínky pro vznik nájemního a cenově dostupného bydlení – například zvýhodněnými úvěry, garancemi nebo využitím vlastních pozemků a nemovitostí. Partnerství veřejného a soukromého sektoru by mohlo pomoci rozběhnout projekty, které se dnes ekonomicky nedaří realizovat,“ souhlasí Igor Forberger.
„Podpora stavebnictví a samotné výstavby si nepochybně vyžaduje finanční prostředky ze státního rozpočtu, ať už formou dotací, investic či daňových úlev. Tyto výdaje však nelze vnímat pouze jako náklad, protože rozvoj stavebnictví zároveň stimuluje ekonomiku. Výstavba nových projektů vytváří pracovní místa a zvyšuje poptávku po materiálech i službách, což generuje další příjmy pro stát. Ve výsledku se tak část počátečních investic vrací prostřednictvím daní a celkového ekonomického růstu,“ vysvětluje Igor Forberger.
Naopak plných 96 % mladých očekává, že jim stát nějakou formou pomůže. Nejčastěji zmiňují výstavbu levných bytů pro mladé (33 %), poskytování dotací či bezúročných půjček (29 %) nebo zlevnění bytů či hypoték zásahem státu (20 %). „Stát například může aktivně vytvářet podmínky pro vznik nájemního a cenově dostupného bydlení – například zvýhodněnými úvěry, garancemi nebo využitím vlastních pozemků a nemovitostí. Partnerství veřejného a soukromého sektoru by mohlo pomoci rozběhnout projekty, které se dnes ekonomicky nedaří realizovat,“ souhlasí Igor Forberger.
„Podpora stavebnictví a samotné výstavby si nepochybně vyžaduje finanční prostředky ze státního rozpočtu, ať už formou dotací, investic či daňových úlev. Tyto výdaje však nelze vnímat pouze jako náklad, protože rozvoj stavebnictví zároveň stimuluje ekonomiku. Výstavba nových projektů vytváří pracovní místa a zvyšuje poptávku po materiálech i službách, což generuje další příjmy pro stát. Ve výsledku se tak část počátečních investic vrací prostřednictvím daní a celkového ekonomického růstu,“ vysvětluje Igor Forberger.
Právě vysoké ceny nemovitostí jsou totiž pro GenZ největší překážkou, trápí 69 % dotázaných. Následují drahé hypotéky (49 %), vysoké ceny pozemků či nízký příjem. „Poměrně překvapivé je, že většina lidí se zatím nezabývá nedostatkem bytů nebo složitými povolovacími procesy a cena stavebního materiálu přijde na řadu také až ve chvíli, kdy stavbu skutečně zahajují. Toto jsou témata, na která narazí až při aktivním řešení své bytové situace,“ uzavřel Igor Forberger.
Průzkum zaměřený na postoj mladé generace k bydlení a jeho dostupnosti uskutečnila Xella na vzorku 1050 respondentů ve věku 18-30 let z celé České republiky. Sběr dat byl realizován na konci loňského roku prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
