Meziokenní vložky plní důležitou protipožární funkci

Problematika regenerace otvorových výplní panelových domů
Činností firmy Rehau, s. r. o. a výrobních závodů v ČR jsou v oblasti sanací panelových soustav především výplní otvorů. Při důkladném průzkumu a rozboru celé řady, na první pohled zdánlivě zanedbatelných maličkostí, specifik a odlišností na jednotlivých soustavách, vznikla řada zásadních detailů a postupů. O této problematice a především o protipožární oblasti jsme hovořili s renomovaným odborníkem, ing. Ivo Zemanem z firmy Rehau.

Osazování oken v panelových domech vyžaduje úplně jiný přístup, než v běžné stavbě:
  • Veškeré činnosti jsou prováděny v zabydleném, nejintimnějším prostředí, na jehož narušení je každý člověk citlivý - činnosti je nutno provést během jednoho dne a pokud možno bez klasické stavařiny - bez mokrých procesů.
  • Veškeré detaily osazení musí splnit požadavky tepelně-technické, akustické, statické, uživatelské, hygienické apod. ve vazbě na danou panelovou soustavu.
  • Garantovat bezpečnost nejen při provádění, ale i užívání těchto prvků.
  • Splnit minimální životnost, stanovenou periodou dané údržby.
  • A to vše v cenově dostupné hladině, což bývá často největší a někdy až absurdně preferovaný požadavek, který je zpravidla podložen amatérstvím a naprostou ignorací jakýchkoliv technických kritérií požadavků a znalostí.
  • Téma sanací a regenerací panelových domů je v poslední době poměrně frekventované. Určitě se nejedná se o jednoduchý problém?
    Regeneracím sídlišť a zejména sanacím bytových domů postavených panelovou technologií byla, je a zřejmě i nadále bude věnována pozornost. Bohužel jinak to je již s dohledem nad kvalitou ucelených technologických postupů při sanaci jednotlivých částí a konstrukcí těchto objektů. Obrovská četnost a zdánlivá podoba vyvolává falešný dojem nejen u laické veřejnosti o jednoduchosti a jednoznačnosti dílčích postupů při jejich opravách. Jak je ale obvykle zvykem ve všech činnostech, čím podrobněji se daný problém řeší, tím více je zřejmých podmínek a závislostí při jejich řešení. Panelové stavby jsou právě toho důkazem, že jejich "ojedinělost" v technologii stavění (a navíc v takové míře) vyžadovala spoustu nestandardních řešení, zkoumání a ověřování zpětnými vazbami. Při zkoumání jednotlivých panelových soustav je zřejmý takovýto dlouhodobý vývoj a poslední panelové soustavy (např. OP 1.31) již konstrukčně řešily slabiny objektů předchozích soustav celkovou bezpečností všech konstrukcí z velké řady hledisek.
  • Mnoho lidí problematiku protipožární ochrany zlehčuje...
    Že lidé nemají znalosti z různých oborů statiky, tepelné techniky (i když úspory jsou zpravidla základem pro výměny výplní a zateplování), nutnosti dodržování např. hygienických parametrů je logické a pochopitelné. Pokud však riskují vlastní osobní bezpečí a konstrukce, které je v současné době ohrožují, přehlíží pod heslem "Vždyť se nic nestane" je trestuhodné. Mluvím o meziokenních vložkách, ale ne o všech variantách - o těch již bylo napsáno mnoho, i když odezva naznačuje opak, ale o specifické skupině těchto konstrukcí a to umístěných na tzv. požárních pásech.
  • Asi bychom měli vysvětlit, co požární pásy vlastně jsou a jakou mají plnit funkci?
    V kategorii obytných budov z hlediska požárního, je každá bytová jednotka samostatným požárním úsekem, což znamená, že pokud vypukne požár v jednom bytě, konstrukce, které ho v daném souladu s normami obklopují, musí po určitou dobu (minimálně po dobu předpokládané evakuace) odolat působení účinku požáru a udržet požár právě v tomto jednom požárním úseku. Ve fasádním plášti je v tom případě ochranou pouze "meziokenní vložka" = požární pás a spáry v napojení těchto požárních pásů na zeď mezi bytovými jednotkami. Právě v oblasti bydlení, vzhledem k vývoji jednotlivých soustav, poplatných dané době a jejím předpisům, jsou tato rizika poměrně obrovská. Špatná údržba, leckde ukradená základní hasicí technika a v neposlední řadě neodborné úpravy, případně sanační práce, snižují účinnost jednotlivých opatření. Jenom ten, kdo zažil rychlost postupu a intenzitu požáru dokáže ocenit jakékoliv vlivy, které zabrání nebo omezí jeho rozšíření. Stále častěji přibývá případů, kdy včasnému zásahu záchranářů brání sídliště přeplněná auty a přitom právě v souboji s ohněm jde doslova o vteřiny.
  • Jaké jsou tedy z požárního hlediska největší slabiny panelových objektů?
    Podle odborníků zabývajících se požární bezpečností staveb, je tzv. šíření plamene po fasádě jedním ze tří nejslabších míst panelových domů. Dalším slabým místem je prohoření spár v dělících konstrukcích. Panelové soustavy zejména z let 1970 až 1985 využívající technologii parapetních řemenů obvodového pláště (z různých důvodů, technologických, statických, výrobních, finančních atd.) jako zejména krajové T06B, T08B (u obou jejich variant řešení mimo jiné též výškových budov) VOS, B60, případně jiná atypická řešení, využívaly pásových okenních výplní doplněných o lehké neprůhledné dílce, někde nazývané MIV příp. SPD. Tyto dílce bez jakýchkoliv požárních opatření jsou právě na těchto vodorovných požárních pásech. Podle dnešních norem a kritérií naprosto nevhodných, přímo se dá říci svým složení ještě stav zhoršujících. Proto se dá těžko pochopit přístup a stanoviska opírající se o nejednoznačné striktní kritérium norem, které hazardují očividně s lidskými životy.
  • Obtížným úkolem bude přesvědčit všechny "pochybovače"...
    Zkušenosti a statistiky složek HZS by měly rozhodně zlomit naivní názory některých suverénů z řad obyvatel domů při "sklepních diskusích" o technologiích provádění sanace plášťů. Osobně jich mám desítky za sebou, s různými zkušenostmi a někdy "síla názoru davu" mě spíše zarmucuje – když už ne správné technologie, tak hazard s vlastní bezpečností. Přitom jsou zdokumentovány jednotlivé případy, jak rychle se požár šíří (za 3 minuty je prakticky nemožné zvládnout požár v bytě plném vysoce hořlavých materiálů bez cizí pomoci), teplota žáru překračuje velice rychle teplotu i 1000°C. Na to by měly být jednotlivé samostatné konstrukce navrženy. Názor davu, že se nemůže přeci nic stát, je přímo děsivým, ono zde totiž stačí pouze jednou a pokud jednotlivé části nebudou připraveny (příští roky již asi nikdo nebude váhat s vypuštěním vltavské kaskády a uzavřením metra a vést tyto diskuse před rokem by znamenaly přinejmenším ztrátu "důvěryhodnosti").
  • Co tedy firma Rehau navrhuje?
    Smyslem tohoto příspěvku není někoho děsit, ale všeobecný přístup k tomuto problému v souvislosti se sanacemi obvodového pláště je alespoň zarážející. A to jsou případy, kdy na těchto pásech nejsou žádné dělicí konstrukce např. HK60, B 60, tzv. francouzské balkónové dveře u některých T08B, či T06B apod. Z těchto důvodů při řešení celkového systému výměny oken v panelových domech firma Rehau přišla vedle tzv. montovaných prefa meziokenních panelů také s variantami úprav s požární odolností EI30 (EW120) a EI60 (EW180) při splnění požadavku na konstrukci D2 (dle ČSN 73 0834, ČSN 73 0802, ČSN 73 0810, ČSN 73 0804). Zároveň utěsnění spáry odpovídá normám a bylo v Pavús Praha, pracoviště Veselí nad Lužnicí odzkoušeno a potvrzeno na 180 minut. Speciální, poměrně komplikovaná skladba této spáry potvrzuje naivnost občasných řešení, která by bylo určitě zajímavé podrobit zkouškám, kdy jsou vystavena žáru až 1200°C a musí odolat po daný čas. Zejména u výškových objektů je nutné věnovat této konstrukci patřičnou pozornost, neboť odolnost je zpravidla stanovena na 60 minut a jak je z nepatrné obrazové části zjevné, naštěstí ne vždy byl přístup majitelů a investorů viz výše, ale naopak stále se zvyšující četnost "seriozních" řešení dává za pravdu profesionálnímu provádění sanací (myšleno všeobecně). Pane inženýre, děkuji Vám za rozhovor a doufám, že tento příspěvek upozorní na podceňování tohoto nebezpečí a také aspoň trochu napomůže k nápravě. Autor: (jik) Zdroj: časopis Interiér stavby 6/2003
  • BYDLENÍ.CZ doporučuje

    • XELLA CZ | YTONG

      Výrobce inovativního a ekologického stavebního materiálu, který v Česku patří mezi zavedené značky. Pod značkou YTONG vyrábí společnost Xella CZ pórobetonové tvárnice (obvodové stěny, příčky, překlady, obezdívky atd.), jež jsou vhodné pro stavbu rodinných domů a bytů, nebo jejich rekonstrukce.

    • Architektonická kancelář Křivka s.r.o.

      Architektonická kancelář Křivka nabízí kompletní služby v oblasti architektonických a projekčních prací. Kancelář byla založena v roce 1990 Ing. arch. Lubomírem Křivkou.

    • ABB s.r.o. Elektro-Praga

      ABB s.r.o., Elektro-Praga je od roku 1993 součástí koncernu ABB, přední světové firmy v technologiích pro energetiku a automatizaci. Organizační jednotka Elektro-Praga, se sídlem v Jablonci nad Nisou, má v České republice 150letou tradici v oblasti výroby a prodeje spínačů a zásuvek pro domovní i průmyslové použití.

    • Optimi, spol. s r.o.

      Firma Optimi spolupracuje s celou řadou řemeslníků a montážních firem. Každý projde školením, aby věděl, jak se systémem správně nakládat, jak ho namontovat a udržovat. Počátky uvedení systému OPTIMI - zasklení lodžií na náš trh se datují od roku 1994, kdy byla práva na výrobu, obchodování, montáž a prodej zakoupena u finské firmy Lemminkainen, která systém na zasklení lodžie vyvinula a je vlastníkem světového patentu pro zasklení balkonů a lodžií.

    • ROCKWOOL, a.s.

      ROCKWOOL, a.s. patří do Skupiny ROCKWOOL – předního světového výrobce kamenné minerální vlny – dodavatele výrobků a systémových řešení, které vedou k zvýšení energetické účinnosti, požární odolnosti a zlepšení akustiky stavebních objektů. Kamenná vlna je přírodním materiálem, je recyklovatelná a šetrná k přírodě


    BYDLENI.CZ Internetový magazín o bydlení a životním stylu. Byty a reality. Katalog firem, produktů a služeb.

    REDAKCE BYDLENI.CZ: Kotlářská 5, 602 00 Brno; tel.: 532 154 444; info@bydleni.cz
    Provozovatel serveru: ABSTRACT s.r.o.; Kotlářská 5, 602 00 Brno; info@abstract.cz; Tel.: 532 154 444