Pro nás má bambus příchuť exotiky. Evropa a Antartktida jsou totiž jediné světadíly, na kterých v přírodě nenajdete jedinou ze stovek jeho odrůd a variant. V mnoha oblastech světa je ale tato obří tráva známa od nepaměti a našla zde široké využití. V jihovýchodní Asii, kde je patrně nejrozšířenější, patří tradičně k nejužitečnějším přírodním produktům. Využíval se jako stavební materiál ke stavbě domů i lodí, vyráběl se z něj nábytek, nástroje, nářadí, nádobí, různé ozdoby, doplňky, nebo i hudební nástroje. Bambusové výhonky nejsou jen známou základní potravinou pro pandy, jsou také například nedílnou součástí čínské a japonské kuchyně. Kořeny bambusu využívá tradiční čínská medicína jako léku proti rakovině. V Číně a v Japonsku se bambus pro svoji užitečnost stal básníky opěvovaným a malíři zobrazovaným symbolem poctivosti, ušlechtilosti, hojnosti a štěstí.

 

Stolek z bambusového dřeva. Fotografie: www.rattan.cz

K vegetačnímu cyklu této podivuhodné rostliny patří řada zvláštností s rozsáhlými ekologickými důsledky. Jednou z nich je skutečnost, že rozkvétá až po desítkách let života, a to jen jednou jedinkrát. Poté rostlina uhyne. Než z nového semínka vyraší ze země nová rostlina, věnuje po dlouhou dobu (některé druhy i pět let) všechny své síly budování pevných kořenů. Její růst je pak ale závratně rychlý - může to být i 50 cm denně a rostlina může dorůst do výšky až 40 metrů. Pevnost kořenů je pro Japonce dodnes symbolem prosperity. A po staletí zde platilo doporučení zemětřesení přečkat  v bambusových hájích, protože lidé věřili, že spleť pevných kořenů nedovolí zemi popraskat.

Všestrannost využití se tak v posledních desetiletích přenesla z domovských oblastí do Severní Ameriky a Evropy. Bambus se používá  jako materiál pro výrobu oblečení, kuchyňských pomůcek, nářadí, podlah, nábytku do interiéru a protože dobře odolává vlhkému prostředí  vyrábí se z něj také zahradní nábytek či nábytek do koupelen.